Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navrhl amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír. Netanjahu to oznámil v pondělí večer (v noci na dnešek SELČ) na setkání s Trumpem v Bílém domě. Trump při této příležitosti uvedl, že Írán má zájem jednat s USA o svém jaderném programu, Teherán to ale v úterý popřel. Trump také řekl, že by jednou rád zrušil protiíránské sankce.
Íránský prezident Masúd Pezeškján tvrdí, že se ho Izrael pokusil zabít. V rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem řekl, že izraelské letectvo se pokusilo udeřit na oblast, kde měl Pezeškján jednání. Neupřesnil ale, zda se tak stalo při červnové válce mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP.
Palestinské hnutí Hamás ztratilo kontrolu nad zhruba 80 procenty Pásma Gazy a na jeho místo, uvolněné po téměř dvou letech izraelských vojenských operací, nastupují ozbrojené klany. Stanici BBC to řekl vysoce postavený představitel této teroristické organizace.
Izraelská armáda oznámila, že v červenci vydá na 54 tisíc povolávacích rozkazů pro studenty ultraortodoxních židovských škol. Učiní tak v návaznosti na rozhodnutí nejvyššího soudu, který nábor této skupiny do armády umožnil, informovala agentura Reuters.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Írán nesouhlasí s inspekcemi svého jaderného programu ani s tím, že by se vzdal obohacování uranu. Trump má za to, že jaderný program Teheránu byl zastaven natrvalo, Írán by jej však podle něj mohl znovu zahájit na jiném místě. Šéf Bílého domu novinářům také řekl, že dohoda o příměří v Pásmu Gazy by mohla být hotova už příští týden.
Palestinské hnutí Hamás v pátek předalo zprostředkovatelům svou odpověď na Spojenými státy podporovaný návrh dohody o 60denním příměří v Pásmu Gazy. Agentuře Reuters to sdělil nejmenovaný představitel hnutí s tím, že odpověď je pozitivní a měla by pomoci k dosažení dohody.
Ve válkou zpustošeném Pásmu Gazy se objevilo nové znepokojivé obvinění – že v humanitární pomoci určené hladovějícím civilistům byly nalezeny silné návykové látky. Podezření padá na humanitární distribuční síť podporovanou Spojenými státy a Izraelem.
Izraelské vzdušné údery a střelba v Pásmu Gazy v noci na čtvrtek zabily nejméně 82 Palestinců, z nichž se 38 snažilo získat humanitární pomoc, uvedlo ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy a tamní nemocnice. Pět lidí zemřelo v okolí distribučních center spojených s Humanitární nadací pro Gazu, dalších 33 zahynulo při čekání na kamiony s humanitární pomocí na různých místech Pásma Gazy.
Rozhodně si nemyslím, že první věc, kterou by Írán udělal – pokud by získal jaderné zbraně – by bylo jejich použití proti Izraeli. Spíš by šlo o jakousi bezpečnostní pojistku – variantu odstrašení možných útoků nebo invaze, říká expert na jaderné zbraně Michal Smetana. "Chápu ale, že pokud žijete v Izraeli, tak to rozhodně není něco, na co se chcete spoléhat," dodává.
Americký prezident Donald Trump bude v pondělí 7. července v Bílém domě jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na dva představitele administrativy Spojených států.
Izraelská armáda připustila, že při střelbě ze strany izraelských vojáků u center rozdělujících humanitární pomoc v Pásmu Gazy byly oběti mezi palestinským civilním obyvatelstvem, píší izraelská média.
Izraelská armáda vyzvala v neděli ráno obyvatele několika lokalit na severu Pásma Gazy k evakuaci s tím, že tam podnikne vojenské operace za použití extrémní síly, píše agentura AFP. Výzva se mimo jiné týká velké části čtvrtí ve městě Gaza včetně Starého města a oblasti města Džabálija, kde je velký uprchlický tábor. Obyvatelé se mají přesunout na jih Pásma Gazy.
Příměří v Pásmu Gazy je blízko a možná nastane už příští týden. Podle agentury AFP to řekl americký prezident Donald Trump. Ten se v Oválné pracovně Bílého domu při příležitosti podpisu mírové dohody mezi Kongem a Rwandou vyjádřil optimisticky i k některým dalším problémům mezinárodní politiky. Řekl například, že vyřeší i případný konflikt se Severní Koreou.
Po amerických leteckých úderech na íránská jaderná zařízení se v zemi znovu rozvířila diskuse o roli Západu a o budoucnosti samotné islámské republiky. Spojené státy se připojily k izraelské ofenzivě, jež tvrdí, že jejím cílem je zamezit íránským ambicím na poli jaderných zbraní. Reakce íránské veřejnosti však nejsou jednoznačné – oscilují mezi nadějí na změnu a obavami z ještě většího utrpení.
Izraelci krátce po vyhlášení příměří ve válce s Íránem rychle zaplnili pláže a kavárny, kde se snažili navrátit se k běžnému životu a užívali si chvíle klidu. Naopak v Teheránu pokračovaly demonstrace, lidé tam vyjadřovali odpor vůči Izraeli a podporu armádě, příměří vnímali spíše jako vnucené a provizorní řešení.
Nejdřív zdražení, pak během jediného dne o deset dolarů za barel propad. Takové cenové skoky u ropy petrolejáři už dlouho nezažili. A časté nejsou ani nynější cenové skoky nahoru a dolů na burze pohonných hmot v Rotterdamu. Obchodníci srazili dolů cenu ropy ze samé radosti, že Írán nesplnil hrozbu zablokování trasy tankerů z Perského zálivu. A co na to tuzemští pumpaři? Zatím nic - dál zdražují.
Ve stínu útoku na íránská jaderná zařízení a vražd klíčových představitelů se rozjela druhá, tišší linie izraelské operace: telefonáty, při nichž izraelští agenti vyhrožují smrtí vysoce postaveným Íráncům. Podle informací deníku The Washington Post, který získal autentický zvukový záznam jednoho z těchto hovorů, šlo o cílenou psychologickou operaci s cílem destabilizovat teokratický režim.
Spojené státy zamýšlí obnovit jaderné rozhovory s Íránem. Zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff se kvůli tomu plánuje setkat příští týden v Oslu s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím, píše server Axios s odvoláním na dva nejmenované zdroje.
