Humanitární činnost Lékařů bez hranic v Gaze ovlivňují především přesuny obyvatelstva, říká psychiatrička Zahra Legris, která v organizaci pracuje jako manažerka pro oblast duševního zdraví. "Máme síť logistiky a operačních týmů, které komunikují s místními úřady a vyhodnocují, jestli je bezpečné na daném místě nadále působit," dodává.
Navzdory sílící mezinárodní kritice kvůli válce v Gaze nachází Izrael pevného spojence – Česko. Většina států Evropské unie tlačí na přehodnocení vzájemné spolupráce s Izraelem či se hromadně podepisuje pod prohlášení o rychlém konci bojů v Gaze – podpis českého ministra chybí. Tentokrát ne z vlastního rozhodnutí, nikdo jej neoslovil. „Dostali jsme se do izolace," říká senátor Pavel Fischer.
Více než stovka humanitárních a lidskoprávních organizací z celého světa ve středu vyzvala vlády, aby začaly ihned jednat a prosadily opatření vedoucí ke konci blokády Pásma Gazy a obnovení systému distribuce humanitární pomoci pod vedením OSN.
Izraelská armáda poprvé vjela do Deir al-Balah, kde dle OSN útoky zasáhly sklady a rezidence Světové zdravotnické organizace (WHO). Zaměstnanci i jejich rodiny byli ohroženi, někteří muži spoutaní a vyslýchaní se zbraní u hlavy. Oblast je přeplněna statisíci přesídlených Palestinců. Zdravotní sektor je na kolenou, do nemocnic proudí podvyživení. WHO hlásí kolaps pomoci, apely na příměří sílí.
Francie požaduje svobodný přístup zahraničního tisku do Pásma Gazy, aby mohl ukázat, co se děje na území, kterému po 21 měsících války hrozí hladomor. Novinářům to řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, který je v Kyjevě.
Izraelské tanky poprvé od začátku války pronikly do jižních a východních čtvrtí města Dajr Balah ve střední části Pásma Gazy, kde by se podle izraelských zdrojů agentury Reuters mohli nacházet někteří ze zbývajících živých rukojmích.
Katar, Egypt a Spojené státy ve středu předložily Izraeli a Hamásu aktualizovaný návrh dohody o příměří ve válce v Pásmu Gazy a propuštění části izraelských rukojmích. Uvedl to americký server Axios s odvoláním na dva zdroje přímo obeznámené s touto záležitostí.
Krize v syrské provincii Suvajda znovu otevřela otázku, jakou roli hrají Drúzové v konfliktu mezi Izraelem a Sýrií. Izrael kvůli nim podniká letecké údery na syrské území a hovoří o „bratrské loajalitě“.Ve skutečnosti však může jít o součást širší geopolitické strategie.
Izraelská ultraortodoxní strana Šas ve středu oznámila, že odchází z vládní koalice premiéra Benjamina Netanjahua. Neopouští však parlamentní koalici, současný kabinet si tak ve 120členném parlamentu udrží těsnou většinu 61 křesel. V úterý již opuštění vládní koalice oznámila ultraortodoxní strana Jednotný judaismus Tóry, která však zároveň opustila i parlamentní koalici.
Izraelská armáda oznámila, že ve středu udeřila na vojenské velitelství v Damašku, uvedly tiskové agentury. Syrská média informovala odpoledne o dalším úderu, což Izrael zatím nepotvrdil. Tel Aviv tvrdí, že tak chce ochránit menšinu drúzů na jihu Sýrie, která čelí násilí ze strany beduínů a vládních sil. Damašek nicméně ve středu slíbil, že lidi, kteří se dopustili zločinů proti drúzům, potrestá.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se dohodl se svými protějšky z Británie, Francie a Německa na konci srpna jako na de facto konečném termínu pro dosažení jaderné dohody s Íránem. Pokud do té doby žádná dohoda s Teheránem nevznikne, spustí trojice evropských zemí mechanismus, který automaticky obnoví všechny sankce Rady bezpečnosti OSN.
Otázka příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás by se tento týden mohla vyřešit, doufá podle agentur Reuters a AFP americký prezident Donald Trump. Obě znepřátelené strany se ale minulý týden obviňovaly ze sabotování jednání v katarském Dauhá o 60denním klidu zbraní.
Nejméně deset Palestinců včetně šesti dětí bylo v neděli zabito a další téměř dvě desítky utrpěly zranění, když se ve střední části Pásma Gazy snažili nabrat pitnou vodu, informovaly tiskové agentury s odvoláním na místní představitele. O několik hodin později bylo při izraelském úderu na tržiště ve městě Gaza zabito 12 lidí, včetně předního palestinského lékaře, který byl na cestě do nemocnice.
Nejméně 27 lidí včetně dětí zabily od nedělního rána izraelské údery v Pásmu Gazy. S odkazem na vyjádření civilní obrany v Pásmu Gazy o tom informuje agentura AFP. Podle mluvčího civilní obrany byly údery provedeny před svítáním a brzy ráno a zasáhly zejména domy a uprchlické tábory. Izraelská armáda to dosud nekomentovala.
Karlovarský festival letos zařadil do programu čtyři výrazné snímky, které se každý svým způsobem vyrovnávají s jedním z nejdéle trvajících a nejvíc krvavých konfliktů současnosti – s napětím mezi Izraelem a Palestinou.
Spojené státy uvalily sankce na zvláštní zpravodajku OSN pro lidská práva v Palestině Francescu Albaneseovou. Ta dlouhodobě kritizuje izraelské chování v Pásmu Gazy i na Západním břehu Jordánu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že svými výroky „delegitimizuje Izrael a šíří nepravdivé informace“. Albaneseová ale není jediná, na koho byly kvůli kritice Izraele uvaleny sankce.
V Pásmu Gazy bylo od konce května zabito nejméně 798 Palestinců, kteří čekali na rozdělování humanitární pomoci u distribučních středisek či u kamionů s touto pomocí. Podle agentury Reuters to sdělil Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva.
Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily ve čtvrtek nejméně 52 Palestinců včetně osmi dětí, uvedla agentura AFP s odvoláním na tamní civilní obranu. Pokračující nepřímé rozhovory v katarském Dauhá, jejichž cílem je uzavření dohody o 60denním příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, podle agentury AP komplikuje izraelský požadavek na udržení jednotek v jižní části pásma.
Spojené státy uvalují sankce na zvláštní zpravodajku OSN pro lidská práva na okupovaných palestinských územích Francesku Albaneseovou, uvedl na síti X americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zdůvodnil to tím, že Albaneseová podněcuje Mezinárodní trestní soud (ICC) k postupu proti americkým a izraelským činitelům a firmám.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu při své pokračující návštěvě ve Spojených státech podruhé v krátké době jednal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o situaci v Pásmu Gazy.
