Měsíce se izraelské jednotky snažily vystopovat vůdce Hamásu, kterého považují za strůjce útoku na židovský stát z loňského 7. října. Přes veškeré snahy jim Jahjá Sinvár ale unikal. Nakonec ho náhodou našla skupina vojáků v zácviku.
Vůbec nejsem přesvědčen o tom, že válka skončí jednoznačným vítězstvím Izraele, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz blízkovýchodní zpravodaj České televize David Borek. Do Prahy přijel na křest své nové knihy Krvavý rok 5784, ve které se věnuje útoku hnutí Hamás na Izrael z loňského 7. října a jeho následkům.
Válka v Pásmu Gazy nekončí, řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu poté, co izraelské bezpečnostní složky potvrdily smrt šéfa teroristického hnutí Hamás Jahjá Sinvára. Izraelské síly se budou nadále snažit osvobodit rukojmí, které Hamás vězní v Pásmu Gazy, zdůraznil premiér.
Izraelská armáda v posledních dnech bombarduje Bejrút a potřetí v historii vstoupila při velké invazi do Libanonu. Poprvé v roce 1982, pak znovu v roce 2016. Zatímco před 42 lety byla jejím hlavním terčem Organizace pro osvobození Palestiny, posléze Izraelci vedli a vedou operace proti Hizballáhu.
Vůdcům Hizballáhu se nevyplatilo nutit své členy, aby se vrátili k zastaralé technologii pagerů a vysílaček. Izrael minulý měsíc dokázal, že v éře vyspělých válečných operací už není bezpečná ani ta nejzákladnější spotřebitelská technologie.
"Gaza je daleko jednodušší cíl než Libanon," říká o pokračujících izraelských úderech na libanonském území vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček, podle kterého se alespoň podle výroků Izrael rozhodl pro absolutní likvidaci nepřátel. Proč už v minulosti neuspěl a hrozí "totální" válka na Blízkém východě? A proč má situace znervózňovat Západ?
Nepříjemné bzučení průzkumných dronů nad hlavou, občasné zvuky výbuchů po izraelských útocích ve městě a řada civilistů prchajících z jihu Libanonu, kteří spí na volných prostranstvích nebo ve svých autech, popsala redakci aktuální situaci v Bejrútu Slovenka, která zde dlouhodobě žije.
Už podruhé v letošním roce vypálil Írán na Izrael desítky raket. Na dubnový útok odpověděl židovský stát jen symbolicky, nyní by mohla být reakce ráznější. "Nevyloučil bych, že by Izrael za určitých okolností mohl podniknout úder proti íránským jaderným zařízením," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz bezpečnostní analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.
Izrael pravděpodobně tvrdě odpoví na úterní raketový útok Teheránu. Ve vedení armády se hovoří o úderu na místa související s íránskou produkcí a vývozem ropy. Její export je hlavním zdrojem příjmů, a jde tedy o klíčové místo pro ekonomiku země.
Izrael v úterý večer čelil obrovskému vzdušnému útoku Íránu. Ačkoli Teherán nasadil téměř dvě stovky balistických raket, židovský stát ve spolupráci se spojenci jich většinu sestřelil a nyní hrozí "významnou odvetou". Deník Aktuálně.cz přináší srovnání vojenských kapacit obou letitých blízkovýchodních protivníků.
Česká republika zablokovala společné prohlášení Evropské unie vyzývající k "okamžitému příměří" mezi Izraelem a libanonským radikálním hnutím Hizballáh. Sedmadvacítka tak k vyostřujícímu se konfliktu nemohla jednotné stanovisko vydat, uvedl server Euronews.
Nikdo neví, kolik jich je a kudy přesně vedou. Tunely v Libanonu vybudované Hizballáhem mohou dosahovat až stovek kilometrů a pravděpodobně z nich lze odpalovat rakety. Pro izraelské jednotky, které v pondělí večer zahájily pozemní operaci v této sousední zemi, bude jejich zničení velkou a dlouhodobou výzvou.
Izrael v noci na úterý zahájil pozemní operaci v jižním Libanonu, kde bojuje s militantním hnutím Hizballáh. Podle izraelské armády má jít o omezenou a přesně zaměřenou misi, jejímž cílem je zničit pozice Hizballáhu poblíž hranic, odkud po několik měsíců ostřeluje sever Izraele. Vojáci zatím operují na dohled od hranic. Podívejte se na aktuální snímky agentury Reuters.
Izraelská armáda vstoupila po osmnácti letech do Libanonu. 98. divize, která letos vedla invazi proti Hamásu v Chán Júnisu v Pásmu Gazy, překročila hranici v pondělí po setmění.
Smrt Hasana Nasralláha, který přes 30 let stál v čele Hizballáhu, by mohla toto teroristické hnutí sídlící v Libanonu proměnit jinak, než se útočící Izrael domníval. Místo oslabení může přijít jeho ještě větší radikalizace, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz politolog zaměřující se na Blízký Východ Marek Čejka.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělním projevu promluvil přímo k íránskému obyvatelstvu, kterému vzkázal, že při něm Izrael stojí. Předseda izraelské vlády zároveň zkritizoval íránské teokratické vedení, jeho podporu palestinského teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy a militantního libanonského hnutí Hizballáh.
Izraelská pozemní operace v Libanonu by mohla začít v nejbližších hodinách. Píší to americká média a agentura Reuters s odkazem na nejmenované americké zdroje. Podle nich Izrael již Washington informoval, že má v úmyslu vstoupit na území sousední země. Tento scénář naznačil ve svých prohlášeních i izraelský ministr obrany Joav Galant.
Už v lednu 2020 měli Izraelci na mušce šéfa teroristického hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha. Jejich tajná služba podrobně sledovala, jak za ním do libanonského Bejrútu v obrněném konvoji míří íránský generál a velitel elitních jednotek revolučních gard Kásim Sulejmání.
Izraelská armáda možná již zahájila nebo se v blízké době chystá zahájit omezené přeshraniční pozemní operace či výpady do libanonského pohraničí s cílem likvidovat pozice radikálního šíitského hnutí Hizballáh v těsné blízkosti libanonsko-izraelských hranic. Uvedla to na svém webu americká stanice ABC News s odkazem na vlastní informované zdroje.
V pátek v 18:20 místního času dopadly izraelské bomby na čtvrť Haret Hreik v Bejrútu, kde sídlí hlavní úřady a velitelství Hizballáhu. Nálet za použití bomb o celkové hmotnosti 80 tun - mimořádný i na izraelské poměry - zničil několik bloků a podzemní bunkr. Mezi mrtvými je dlouholetá tvář teroristického hnutí Hizballáh, přímo jeho vůdce Hasan Nasralláh.
