Vztahy mezi dosluhující a nastupující vládou se vyostřují. Důvodem je návrh rozpočtu na příští rok - a už nejde jen o to, zda ho končící kabinet pošle nebo nepošle nové sněmovně. Hraje se i o to, na co se použijí některé položky. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) se obává, že kabinet Andreje Babiše (ANO) využije plánovanou půjčku 18,3 miliardy na dostavbu Dukovan k jinému účelu.
Nechci toho psát moc, protože by mě s tím poslala do háje. Nebudu psát o tom, čím Dana Drábová byla. A nehodlám psát o jejím významu pro naši jadernou energetiku. Vlastně o ničem, s čím si ji většina lidí spojuje. To je obecně známo a najde se jen málokdo v této zemi, kdo by si dovolil něco z toho zpochybňovat. Napíšu jen pár vět o nás dvou.
Švédsko plánuje po více než 40 letech postavit nové jaderné reaktory. Oznámil to podle agentury AFP nebo listu The Financial Times švédský premiér Ulf Kristersson s tím, že vláda dává přednost výstavbě několika malých modulárních reaktorů. Země tak po desítkách let podle médií mění svůj přístup k jádru.
Vláda dokázala odrazit zásadní překážku, která bránila faktickému startu historicky nejdražší státní zakázky České republiky. Soudní zákaz podepsat smlouvu na výstavbu dvou jaderných bloků padl minulý týden a kabinet Petra Fialy (ODS) kontrakt s vítězem tendru, jihokorejskou firmou KHNP, okamžitě uzavřel. Jenže tím rizika spojená se stavbou, která nakonec mohou vládě zatopit, vůbec nezmizela.
Nejvyšší správní soud zrušil na základě kasačních stížností společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II) a firmy KHNP předběžné opatření, jež zakazovalo podepsat smlouvu na stavbu nových bloků v Dukovanech. Věc se nyní vrací ke Krajskému soudu v Brně. Dle předsedy Nejvyššího správního soudu Karla Šimky tím celá kauza ještě nekončí, ale nyní nic nebrání uzavření smlouvy. Obě firmy ji už podepsaly.
Německo přestane blokovat francouzské snahy o to, aby jaderná energie mohla být v legislativě Evropské unie postavena na roveň obnovitelným zdrojům energie. Zprávu přináší deník The Financial Times. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) jde o skvělou zprávu i pro Českou republiku - umožní totiž snazší financování atomových elektráren.
“Naše elektrárny jsou úplně jiné než Černobyl. Tlakovodní reaktory už z fyzikálního principu nemůžou vybuchnout,” říká sedmadvacetiletá Adéla Chalupová, jediná ženská operátorka jaderné elektrárny Temelín. Podle ní je výbuch elektrárny v Česku mýtus. “Nedokážu si ani představit situaci, kdy by to mohlo vybuchnout,” vysvětluje.
V Německu uvažují, že do roku 2030 znovunastartují provoz šesti tamních jaderných elektráren. Uvedl to německý deník Welt. Firmy, které elektrárny udržují, tvrdí, že na případné obnovení provozu jsou připravené. Podle jaderné energetičky Dany Drábové je takový plán nereálný. Poslední jaderná elektrárna v zemi ukončila provoz v dubnu 2023. Německo v minulosti vyrábělo z jádra až třetinu energie.
Bavorský premiér Markus Söder žádá opětovné spuštění tří předloni odpojených německých jaderných elektráren. Řekl to na tiskové konferenci po zasedání zemské vlády, která jednala o dalším rozvoji jaderné energetiky v Bavorsku.
Evropa směřuje do velkého propadu výroby elektřiny, což znamená, že po ní vznikne velký hlad, tvrdí Václav Bartuška, zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničních věcí pro otázky energetické bezpečnosti. "Jsme druhý největší exportér elektřiny v EU, to ale přestane platit a pro velkou část české veřejnosti to bude velký šok," dodává.
Toto pondělí ukončí provoz poslední uhelná elektrárna v Británii, která leží v Ratcliffe-on-Soar u Nottinghamu. Země považovaná za kolébku výroby elektřiny z uhlí tak bude první ze skupiny ekonomicky vyspělých států G7, která s touto produkcí po 142 letech skončí. Informuje o tom server britského deníku The Guardian.
Jen pár kilometrů severně od Prahy stojí na břehu Vltavy jaderný reaktor. Poprvé ho spustili v noci na 25. září 1957. Československo bylo teprve devátou zemí na světě, která provedla řízenou řetězovou štěpnou reakci uranu. Zařízení nevyrábí elektřinu, ale slouží výzkumu léčiv i působení záření. Podívejte se do historie Ústavu jaderného výzkumu, v době otevření označovaného jako Atomové městečko.
Spojené státy jsou v rozvoji špičkové jaderné energetiky až 15 let za Čínou. Peking má náskok díky státní podpoře této technologie a rozsáhlému financování. S odvoláním na studii washingtonského výzkumného institutu Information Technology & Innovation Foundation to v pondělí uvedla agentura Reuters.
Když americký velvyslanec Bijan Sabet před rokem nastoupil na svůj post v Česku, označil za jednu ze svých priorit, aby pro výstavbu jaderného bloku v Dukovanech vláda vybrala společnost Westinghouse. Na konci ledna ji však kabinet z tendru vyřadil kvůli nesplnění podmínek. Ambasador neskrývá své zklamání.
Na severu Švédska, daleko za polárním kruhem, se v hlubinách pod městem Kiruna skrývá bludiště tak spletité jako téměř nikde jinde na světě. Je tady největší podzemní důl na železnou rudu. Prastaré horniny zde na sebe působí už stovky milionů let. Mohou tak o sobě vědcům prozradit víc než při kdejakém experimentu v laboratoři. Třeba jak v Česku bezpečně ukládat radioaktivní odpad.
Předseda vlády nastínil budoucnost Česka pro příštích deset let. S realitou země, ale i s realitou velké části ODS se ty představy dost rozcházejí. Ve slovech je vláda ambiciózní, v činech za vizemi kulhá.
“Informace o radiační situaci na Ukrajině budu poskytovat do doby, než Rusáka vyženou. Už se na to těším,” říká předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Podle ní Záporožská jaderná elektrárna vydrží téměř cokoliv, ale to, že její zaměstnanci musí pracovat pod stresem, zavání “průšvihem”. Co by to znamenalo? A jaký největší problém by se při jaderné katastrofě řešil?
Německo v sobotu odpojí poslední tři jaderné elektrárny v zemi. Rozmach atomové energetiky začal po ropných krizích v 70. letech, k jejímu konci naopak přispěla nehoda v elektrárně v japonské Fukušimě před 12 lety.
Každý z trojice uchazečů o stavbu pátého bloku v Dukovanech má v záloze "vzorový" projekt, jak by megastavba na Vysočině mohla vypadat a probíhat. Po korejské KHNP a francouzské EDF zveřejnil své plány i americký Westinghouse. Američané totiž v Georgii finišují stavbu jaderné elektrárny, jejíž obdoba by mohla v případě jejich vítězství vzniknout i v Česku.
Média pokus nazývají "svatým grálem energie" a označují ho za velký průlom. Vědcům v americké laboratoři se poprvé v historii povedlo získat při jaderné fúzi více energie, než kolik do ní vložili. Otevřeli tak cestu k budoucnosti, kdy by jaderná energetika mohla být bezpečnější a zároveň bezemisní. Více o fyzikálním procesu a možných dopadech najdete v přehledných otázkách a odpovědích.
Vědcům ve Spojených státech se poprvé podařilo provést jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik se jí spotřebovalo. Vědecký průlom, o němž už v pondělí informoval americký tisk, potvrdila ministryně energetiky Jennifer Granholmová, kterou citovala agentura AP.
Vedle amerického Westinghousu a jihokorejské KHNP podala ve středu nabídku do tendru na stavbu pátého bloku v Dukovanech i francouzská společnost EDF. Podívejte se na vizualizace a video z projektu, který by v případě jejich úspěchu v tendru v těsném sousedství současné dukovanské elektrárny vznikl.
Němečtí Zelení, kteří jsou součástí vládní koalice kancléře Olafa Scholze, v pátek večer na úvod třídenního stranického sjezdu podpořili prodloužení provozu jaderných elektráren do jara 2023. Pro stranu, která se staví proti nukleární energetice, to bylo obzvláště kontroverzní téma.
Kauza údajné manipulace zakázek na Správě úložišť radioaktivních odpadů byla chybou jednotlivce, zesílíme ale kontrolu korupce, říká nový ředitel úřadu Lukáš Vondrovic. Zatčení jeho předchůdce Jana Prachaře podle něj projekt hlubinného úložiště za 110 miliard neohrožuje. "Díky technologickému pokroku naopak věřím, že by mohlo být hotovo dříve, než se původně předpokládalo," uvádí pro Aktuálně.cz.
