Dokumentární film Ještě nekončíme o čtveřici seniorů, kteří navzdory stáří i handicapům chtějí žít naplno, vznikl podle režiséra Jiřího Zykmunda v podstatě na zadání společnosti. Ta prý zjistila, že se s českými důchodci děje něco zásadního, přelomového, co tu ještě nebylo. Snímek měl předpremiéru na festivalu Jeden svět, 19. března míří do kin.
Uprostřed Jaderského moře u známého ostrova Vis se nachází chorvatský ostrůvek Biševo. Na rozloze necelých šesti kilometrů čtverečních tady žije jedenáct stálých obyvatel. Každý rok během letní sezony jej však zaplaví davy turistů, kteří sem přijíždí na lodi, aby se podívali do známé Modré jeskyně. Příběh poslední hrstky hrdých Biševanů zachytil ve svém dokumentu slovinský režisér Miha Čelar. Ten byl v Česku uveden v rámci festivalu Jeden svět.
Návštěvy vnuka pro babičku Terezu představují nejšťastnější chvíle. Přesto když se jí Refal Lysak svěřuje se svou homosexualitou, reaguje silně věřící žena obviněním, že je její vnuk nemocný a že si přiznáním zničí kariéru. Sledujte ve videu ukázku z velmi osobního snímku 29letého polského herce a režiséra. Dokument se poprvé v Česku promítá v rámci festivalu Jeden svět. V regionech se bude promítat až do 12. dubna letošního roku.
Před sedmi lety Spojené státy případ sexuálního zneužití šestnáctileté dívky v ohajském městečku Steubenville. Dva členové místního fotbalového klubu znásilnili opilou dívku v domě jednoho ze svých kamarádů z družstva. Později ji zesměšňovali na sociálních sítích, kde svůj akt veřejně probírali. Případ zaujal mnoho amerických i zahraničních médií včetně dokumentaristky a aktivistky Nancy Schwartzmanové. Ta o něm natočila snímek s názvem Reds, do toho!, jenž je představen v rámci festivalu Jeden svět. O snímku, „kultuře znásilnění“ i boji za změnu se rozpovídala pro Aktuálně.cz.
Ještě před pár desítkami let bylo tetování v Česku vnímáno jako doplněk přinesený z vězení, dnes je to vysoce módní záležitost a chlubí se jím kdekdo. Tisíce kilometrů odtud, v některých částech Indonésie, je pokreslená kůže stále spojována s kriminálníky, přestože například na Borneu neodmyslitelně patří k tradičním kmenovým kulturám. O čem sní banda kluků, co poslouchá punk a toulá se indonéskou metropolí Jakartou? Na to se snaží odpovědět belgický dokumentarista Jimmy Hendrickx.
Podívejte se na hlavní hrdiny snímku Jiřího Zykmunda Ještě nekončíme, jenž 19. března míří do kin. Takhle jste si důchodce a handicapované zřejmě nepředstavovali, ale doba se mění.
Jak "pracují" hrdinové dokumentárního filmu Sakawa, který pojednává o fenoménu internetového scammingu.
Čtyři roky natáčel 29letý polský herec a režisér Rafał Łysak velmi osobní snímek Bezpodmínečná láska. Ve čtyřicetiminutovém filmu jsou diváci svědky jeho coming-outu před 80letou, silně věřící babičkou, záplavy jejích výčitek i doznání, že jeho rodina nebyla zrovna perfektní. Snímek se poprvé v Česku promítá v rámci festivalu dokumentárních filmů Jeden svět.
Dokumentární film o sourozencích Okamurových neprolomil hradbu silných slov a frází. I tak má silné momenty.
Silikonová romance překvapí i ty, kdo tvrdí, že už viděli všechno. Jde o jeden ze snímků, které uvádí právě probíhající filmový festival Jeden svět. Uvádí diváka do světa lidí se silikonovými partnery, partnerkami, přáteli a dětmi. Postupně vychází najevo, že sledování neobvyklých svazků vypovídá cosi podstatného o lásce, osamělosti, tajemství a (ne)toleranci okolního světa. Film Silikonová romance bude mít dnes večer českou premiéru v pražském kině Atlas.
Tomio, Hayato a Osamu Okamurovi nejsou jen protagonisté nového snímku Filipa Remundy nazvaného Bratři Okamurovi, který bude mít o víkendu světovou premiéru na právě začínajícím festivalu Jeden svět.
Zaujala mě paralela rozhádané rodiny a české rozhádané společnosti. Česko se dělí na města a vesnice, lidé, kterým se v dnešním systému žije dobře, nechápou, proč si ti druzí stěžují. Toho pak využívají populisti jako Trump a Erdogan. Tomio a Hayato spolu dvacet let nemluví, ale smrt otce je spojila, do Japonska za ním v době jeho nemoci jezdil nejvíc právě Tomio, říká dokumentarista Filip Remunda, který natočil film Bratři Okamurovi. Dodává, že i Okamurovi se dokázali spojit, měli bychom si prý uvědomit, že nenávist společnost nezachrání.
Nemám výčitky, že jsem lhal. Jinak bych ten film nikdy nenatočil, říká syrský režisér Talal Derki, který začátkem roku získal cenu na festivalu Sundance za svůj film O otcích a synech o islámských radikálech v Sýrii. Derki se vydával za válečného fotografa sympatizujícího s džihádem, aby se dostal do rodiny bojovníka radikální Fronty an-Nusrá. Více než dva roky sledoval, jak radikální otec indoktrinuje své syny a připravuje je na svatou válku. Derki říká, že kdyby nelhal, vystavil by se hrozbě únosu a islamisté by ho nenechali točit všechno.
Britský režisér Chris Kelly v Kambodži šest let natáčel dokument o dlouhotrvajícím boji místních lidí proti násilnému zabírání půdy. "Je to jeden z největších problémů, kterým dnes země čelí. Ačkoliv má celkem dobré zákony týkající se vlastnictví půdy, nikdo je nerespektuje," popisuje Kelly v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz. Snímek, který nese název Kambodžské jaro, letos představil také v Česku na festivalu dokumentárních filmů Jeden svět.
Ve vesnici Vopnafjörður na severovýchodě Islandu žije 712 stálých obyvatel. Živí je rybaření, zemědělství i turistický ruch. Přestože mají veškerou nejnovější občanskou vybavenost, mnoho z nich trápí vzdálenost od okolního světa. A i když teplota v zimě na rozdíl od míst v podobné zeměpisné šířce neklesá pod minus 10 stupňů Celsia, obyvatelé se musí vyrovnat s nedostatkem denního světla a do nedávna také nedostatkem mimosezonní práce. Život ve vesnici na pobřeží severního Atlantiku obklopené horami natáčela v průběhu tří let islandská režisérka Karna Sigurðardóttirová. Svůj celovečerní snímek přijela představit do Prahy v rámci festivalu dokumentárního filmu Jeden svět.
Dokument festivalu Jeden svět s názvem Příští strážce zachycuje příběh sourozenců z jedné himálajské vesnice v Bhútánu. Chlapec Gjembo a dívka Taši se chtějí stát fotbalovými hvězdami. Gjembo si svůj sen musí vybojovat s otcem, který v něm vidí správce buddhistického kláštera. Taši si zase musí obhájit před lidmi z tradiční vesnice to, že se považuje za chlapce. „Kulturní střet mezi moderním a tradičním světem je v Bhútánu velmi aktuální. A i kvůli němu je generační propast velmi velká," myslí si producentka snímku Zsófie Zurbóvá.
Putinovi se hodí, že mnoho Rusů dodnes uctívá Stalina, podporuje vzhlížení k velikánům, jimž se díky jejich nadlidskosti musí odpouštět i zločiny.
Psal se rok 1986, když Němka Irmela Mensahová-Schrammová zahlédla na autobusové zastávce v Berlíně plakát požadující propuštění nacisty Rudolfa Hesse z vězení. Divila se, proč leták zlehčující nacistické zločiny nikdo neodstranil, a tak se rozhodla, že to udělá sama. Vzala klíče a papír pečlivě seškrábala. Od té doby ji žádný hákový kříž ani dvojice osmiček odkazující ke známému pozdravu "heil Hitler" neunikne. Dokument Bojovnice s nenávistí, který vypráví o této ženě, je k vidění na letošním festivalu Jeden svět.
Kolik toho o nás říkají on-line data a jak je firmy či jednotlivci mohou zneužívat? Jedním z hlavních témat letošního festivalu dokumentárních snímků s lidskoprávní tematikou Jeden svět je kyberprostor, o kterém pojednává i zahajovací film Čističi. Ukazuje takzvané moderátory obsahu sociálních sítí, již ve filipínské Manile rozhodují o tom, co se nám zobrazí na facebookové zdi. Snímek bude možné vidět i na dalších projekcích.
Novinkou festivalu Jeden svět, který se příští měsíc bude zabývat tématem dezinformací, je program nazvaný Mluvící kino / Talking Cinema. Ten nahrazuje panelové debaty, do Prahy pozve zahraniční odborníky a zástupce světových médií.
