Světové mocnosti už roky řeší, jak omezit emise skleníkových plynů a zpomalit tak globální oteplování. Řešením by mohl být převratný islandský projekt, díky němuž je oxid uhličitý přeměněn na horninu. Má to ale háček.
Letošní duben byl celosvětově nejteplejším dubnem v historii. A sedmým měsícem v pořadí, kdy se přepisovaly dlouhodobé statistiky, vyplývá z údajů, které o víkendu zveřejnila americká NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír). Dosavadní rekord z roku 2010 byl pokořen o 0,24 stupně Celsia. Nová data ukazují, že rok 2016 by mohl být nejteplejší ve známé historii. Oteplení je do značné míry způsobeno klimatickým jevem El Niňo, který podle vědců uvolnil velké množství tepla od Tichého oceánu do atmosféry, což způsobuje neočekávané změny počasí. Připomeňme, že celé první čtvrtletí letošního roku bylo o 1,15 stupně teplejší, než byl průměr za první tři měsíce roku pro 20. století.
Vesmírné středisko rozkládající na mysu Canaveral ohrožuje eroze mořského břehu a stále stoupající hladina oceánu. Nejzatíženější americký kosmodrom v hodnotě několika miliard dolarů se do budoucna bude muset zabezpečit proti záplavám. Hladina moří stoupá podle nejnovější klimatologické studie mnohem rychleji, než se myslelo, a ohrožuje vesmírnou agenturu v době, kdy jsou její startovací plochy opět hojně využívány.
Hollywoodský herec získal již druhou sošku Oscara. Tentokrát za ni nevděčí filmové akademii, ale fanouškům z Ruska, kteří přispěli na její výrobu darováním vlastních zlatých a stříbrných šperků. Z dílny umělců pak vzešla originální cena, vyjadřující náklonnost tamních obyvatel, jež si přáli, aby si sošku z cenností přijel herec do Ruska vyzvednout osobně. Leo za ni nakonec poděkoval jen přes sociální síť, kde zveřejnil její fotografii. Někteří fanoušci jsou zklamáni, že mu ani nestála za to, aby s ní zapózoval.
Mladá australská rodina toužila po netradiční dovolené, která by nijak nezruinovala její rozpočet. Rozhodla se pro výlet na kolech, který nakonec trval 14 měsíců, během nichž urazila šest tisíc kilometrů. K přežití jí postačilo vybavení pro kempování a vše, co nabídla australská příroda. Spokojila se s volně rostoucími plody, mravenci nebo přejetými zvířaty, která našla u silnice. "Věřím, že kdyby průměrná australská rodina žila beze stop uhlíku, neměli bychom krizi změny klimatu," řekl otec, který se svou rodinou žije podobným životem i doma v Melbourne.
Akční sci-fi Šílený Max, které získalo šest Oscarů, je podle vědců reálným obrazem naší budoucnosti. Boj gangů ve vyprahlé poušti o zdroje pitné vody odráží scénář, ke kterému může vlivem klimatických změn dojít. Před přicházející katastrofou varovali během slavnostního večera i Leonardo DiCaprio nebo autorka kostýmů k Šílenému Maxovi, která označila film za prorocký.
"Uprchlíci - alespoň někteří - přijíždějí do Evropy v pomýlené víře, že jsme místem, kde stačí jen natáhnout ruku a dostanete měsíčně kapesné ve výši několika set eur, ubytování a časem snad i práci," tvrdí profesor egyptologie a vedoucí Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta. Když tu podle něj navíc spatří "méně oblečené ženy, než je v jejich vlasti zvykem, a k tomu na ně ženské tváře či vnady trčí z kdejaké reklamy," mohou se absurdně domýšlet, že v Evropě jsou ženy lehce k mání. V Súdánu, Egyptě či Etiopii strávil Bárta 25 let. Je členem správní rady Institutu pro politiku a společnost, think-tanku hnutí ANO Andreje Babiše.
Základem dohody, která by měla vzejít z pařížské klimatické konference OSN, je snaha udržet oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Dokument by měl být schválen ještě dnes. K přijetí návrhu vyzval zástupce 196 zemí také francouzský prezident Francois Hollande.
Organizátoři pařížské konference OSN o změnách klimatu oznámili, že účastníci jednání dokončili návrh nové dohody o snižování emisí skleníkových plynů. Dokument, který vzešel z více než dvou týdnů intenzivních rozhovorů, představí dnes v 11:30 francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. "Máme text, který můžeme prezentovat," prohlásil podle agentury AFP nejmenovaný činitel z Fabiusovy kanceláře. Žádné podrobnosti z dokumentu zatím nebyly zveřejněny. Nová klimatická dohoda, jejímž základním závazkem je udržet globální oteplování pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriální érou, by měla v roce 2020 nahradit nynější Kjótský protokol z roku 1997.
Konference OSN trvá od konce listopadu. Delegace 195 účastnických zemí ve čtvrtek večer obdržely nový předběžný návrh konečné dohody. Text stále neřeší některé důležité sporné body. "Raději si chceme dát čas na konzultace s delegacemi po celý dnešní den, než předložíme konečný text, který by měl být schválen v plénu. Text bude předložen v sobotu ráno a s jeho přijetím se počítá v polovině dne," upřesnil AFP zdroj blízký francouzskému ministru zahraničí Laurentu Fabiusovi, který konferenci předsedá.
Vyjednavači 195 zemí v sobotu na klimatické konferenci OSN v Paříži představili návrh textu, jenž by měl tvořit základ nové globální dohody o snižování emisí skleníkových plynů. Návrh, schválený vysokými představiteli OSN, ale stále obsahuje stovky sporných bodů, informovala agentura Reuters. Lhůta pro dodání dokumentu byla do sobotních 12 hodin SEČ a vyjednavači na něm pracovali celou noc. Obsahuje 48 stran. "Máme teď k dispozici nový základ pro jednání, který je přijatelný pro všechny. Teď je potřeba dopsat zbytek," řekla agentuře AFP francouzská vyjednavačka Laurence Tubianaová. O návrhu, který prý ale obsahuje mnoho nevyřešených bodů, budou jednat ministři zúčastněných zemí.
Republikáni v dolní komoře amerického parlamentu označili názory demokratického prezidenta USA Baracka Obamy v oblasti ochrany klimatu za "extrémní". Přijetí dvou rezolucí namířených proti Obamově snaze docílit dohody o snížení emisí skleníkových plynů je podle agentury DPA spíše symbolické, neboť je prezident s největší pravděpodobností vetuje. Téma změn světového podnebí je aktuální: v Paříži se k němu koná až do 11. prosince mezinárodní konference.
Tisíce párů bot obyčejných i známých lidí, jako je například papež František, zaplnily před summitem o změnách klimatu pařížské náměstí Republiky.
Dění související s klimatickou konferencí v Paříži jsme sledovali v online reportáži.
V Paříži začíná ve stínu teroristických útoků významná konference o změnách klimatu. Má dospět k nové dohodě o boji s globálním oteplováním, která nahradí Kjótský protokol z roku 1997. Následkem klimatických změn bude zřejmě také migrace z některých postižených oblastí v Africe a Asii.
Přes zákaz veřejného shromažďování budou zelení aktivisté ve Francii demonstrovat proti klimatickým změnám. Do ulic vyjdou u příležitosti zahájení klimatické konference COP21, která začíná za týden. Francouzská vláda po teroristických útocích zpřísnila bezpečnostní opatření přijatá kvůli summitu a zakázala všechny akce neziskových organizací. Zelení ale považují za absurdní, že například vánoční trhy na Champs-Elysées povolené jsou. Do Francie chtělo vyrazit demonstrovat i čtyřicet Čechů, nakonec pojedou na jinou akci do belgického Ostende. Někteří se odtamtud pokusí dostat do Francie.
Země světa vypracovaly národní akční plány jako základ pro jednání na konferenci o klimatických změnách, která se uskuteční na přelomu listopadu a prosince v Paříži. Ke snižování emisí CO2 se přihlásily všechny vyspělé země a tři čtvrtiny rozvojových států, dohromady tak jednotlivé akční plány pokrývají 86 procent všech současných světových emisí CO2.
Atol Bikini museli opustit ve čtyřicátých letech kvůli americkým jaderným testům. Přestěhovali se na jiný ostrov Marshallových ostrovů, který ale nyní ohrožují následky klimatických změn. Stoupající hladina oceánu a rozsáhlé povodně je vyhánějí z domovů podruhé. Tentokrát ale chtějí přesídlit přímo do USA.
Extrémní horko a vlhko během následujících sta let způsobí, že v oblasti Perského zálivu nebudou během letního období podmínky vhodné k životu. Lidské tělo totiž nedokáže zvládat extrémní teploty při vysoké vlhkosti vzduchu. Pokud budou pokračovat současné trendy znečišťování ovzduší, které vede ke klimatickým změnám, promění se oblast Blízkého východu ve smrtící parní lázně. Jakýkoliv pobyt delší než pár hodin mimo klimatizované budovy by v takových podmínkách znamenal smrt.
Skleníkové plyny a klimatické změny ohrožují diverzitu mořských živočichů. Lidská činnost, jako je nadměrný rybolov a znečišťování vody, navíc oslabují schopnost jednotlivých druhů čelit těmto výzvám. Oteplování vody v důsledku absorpce přílišného množství oxidu uhličitého má negativní dopad na životaschopnost mořského světa. Ohrožení korálů, měkkýšů nebo malých ryb znamená méně potravy pro větší živočichy, a tím pádem i riziko pro fungování potravinového řetězce, na jehož konci stojí miliony lidí.
