V českých horách včetně Krkonoš a Šumavy mohou v příštích letech vyrůst přehrady. Nebudou to však betonová monstra, nýbrž menší hráze na místech původních vodních děl. Podle expertů hrozí Česku v budoucnu sucho a právě nádrže na horních tocích řek by mohly výrazně pomoci. Zatím odborníci vytipovali 17 míst, kde by se během tří let mohly přehrady obnovit.
Snímky fotografa magazínu National Geographic poukázaly na vymírání ledních medvědů. Vyhublé zvíře mělo podle vědců pojít hlady, a to důsledkem globálního oteplování. Táním ledovců totiž medvědi přicházejí o přirozená stanoviště, což jim znemožňuje lov tuleňů. Vyhledávají tak alternativní potravu v podobě ptačích vajec, mršin nebo řas. Podle řady vědců je budoucnost ledních medvědů nejistá, za poslední roky totiž jejich populace klesla až o 40 procent.
Americký prezident byl na několikadenní cestě po Aljašce, kde se snažil zvýšit povědomí o změnách klimatu. Ocenil práci místních lidí a pobavil média na lovu ryb.
Ti, kteří přehlížejí vědu, jsou stále osamělejší, jsou na ostrově, který mizí, prohlásil v projevu v aljašském Anchorage.
Apelují přitom i na zhruba 1,6 miliardy muslimů, kteří ve světě žijí, aby i oni dělali pro ochranu klimatu víc.
S Amerikou na palubě by šlo počítat s Čínou, Indií a dalšími velkými znečišťovateli a loď klimatických změn by snad konečně mohla alespoň trochu zpomalit, tvrdí komentátor HN Daniel Anýž.
Americký prezident chce razantně, téměř o třetinu, snížit emise skleníkových plynů z elektráren. Průmyslníci i republikáni jsou ostře proti.
Vědecká studie odhaluje, že lidé z vyspělých zemí berou změny klimatu na lehkou váhu. A to i přes to, že o hrozbě globálního oteplování vědí. V řadě afrických a asijských zemí naopak panují obavy.
Letošní léto bude z hlediska lesních požárů pro Aljašku velmi pravděpodobně nejhorší v historii. Plameny už zničily větší plochu, než je Connecticut.
V zemi se už nyní pěstuje čtvrtina veškerého světového množství brambor, ale více Číňanů se musí naučit, jak brambory připravovat a jíst.
Komentář Martina Fendrycha: Města se ve vedrech mění ve spalovny. Praze zoufale chybí stromy a tráva.
Dá se předcházet přírodním katastrofám nebo alespoň zmírňovat jejich dopad? Jaké hlavní hrozby skrývá planeta Země? I těmito otázkami se zabýval celosvětový kongres přírodních vědců v Praze. Rozhovor se seismologem Alešem Špičákem o předvídání přírodních katastrof a zmírňování škod.
Abychom předešli katastrofě, musíme hned změnit způsob života, bude František apelovat v nové encyklice.
Podle vědců napomáhají skleníkové plyny ke zvýšení počtu srážek v suchem sužovaných oblastech Sahelu.
František vydá encykliku, v níž více než miliardě katolíků připomene povinnost chránit životní prostředí a v níž je vyzve, aby svůj závazek vůči bohu i budoucím generacím plnili.
Varování se týká i střední Evropy, potažmo Česka. Tuzemsku podle modelů hrozí opakování katastrofálních povodní z let 1997 a 2002.
Nová zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu: Pokud chce svět oteplování zmírnit či zastavit, musejí emise skleníkových plynů postupně klesat až na nulu.
"Klimatického pochodu" se zúčastnily stovky tisíc lidí. Centrum metropole žije obřím karnevalem.
Ředitel Centra výzkumu globální změny Michal Marek nevěří, že probíhající summit OSN o klimatu přinese zásadní průlom. Lidé si podle něj ale naléhavěji uvědomují, že se otázka klimatu dotýká všech.
V New Yorku se pochodu zúčastnilo 310 000 lidí včetně šéfa OSN Pan Ki-muna.
