Český sériový vrah Ivan Roubal měl oficiálně na svědomí pět lidských životů. Mrtvých se v jeho okolí ale vyskytlo více. Nyní uplynulo právě 27 let od doby, kdy se soudům podařilo mu první zločiny prokázat.
Je jednou z mála žen v Česku, která si odpykává doživotní trest. Jaroslava Fabiánová za sebou během dvou dekád zanechala čtyři mrtvé. V 90. letech okrádala muže, které omámila hypnotiky, o pár let později vraždila s nevídanou krutostí. Jak se z opuštěné dívky stala chladnokrevná "Blonďatá bestie", jejíž kauza inspirovala i seriál Případy 1. oddělení?
Na pražském Albertově policie v úterý ráno našla dvě mrtvá těla. Příčinu a okolnosti úmrtí muže a ženy budou kriminalisté teprve zjišťovat, podle předběžných zjištění ale nebyli zavražděni, uvedl mluvčí pražské policie Jan Rybanský.
Na ruce si navlékal ponožky místo rukavic a v noci vnikal oknem k bezbranným obětem. Ondrej Rigo alias Ponožkový vrah ve třech zemích zavraždil devět lidí. Jeho oběti ale nebyly v bezpečí ani po smrti - mrtvoly totiž pohlavně zneužíval. Jeho případ jako první na Slovensku pomohla vyřešit DNA analýza, díky ní se přišlo na to, jak se z obyčejného zloděje může stát nekrofilní masový vrah.
Púchov, 1988. Pětiletý Ľuboš Bednár zmizel beze stopy z pískoviště před domem. Policejní pes ztratil stopu u silnice, pak už jen ticho. Žádné tělo, žádný únosce, žádné výkupné. Jen mrazivá legenda o bílém autě a otázky, které vrtají hlavou i po 37 letech. Přečtěte si kompletní rekonstrukci případu, který je dodnes největší nevyřešenou záhadou zmizení dítěte v Československu.
Düsseldorf sevřel v roce 1929 strach. Německé město terorizoval nepolapitelný vrah, který pil krev obětí a zabíjel děti, ženy i muže. Peter Kürten, ctihodný občan ve dne a krvežíznivý predátor v noci, spáchal 68 trestných činů včetně devíti vražd. Zajímavé je, že dopadnout ho pomohla česká stopa. Příběh "Vampýra z Düsseldorfu" odhaluje tíživou kapitolu německé kriminalistiky.
V německém Pirmasens zmizely mezi lety 1960-1967 tři děti za identických okolností - vždy v pátek, na stejném místě a beze stopy. Walter Broschat, Klaus-Dieter Stark a Eveline Lübbertová se stali obětmi nevyřešené záhady, která odstartovala první kriminalistické profilování v Německu. Jediný podezřelý - poustevník Günter Justus - byl u soudu osvobozen. Pravdu dodnes nikdo nezná.
Kdo by neznal pražské zlodějíčky, lehké holky i zabijáky, které vykresluje oblíbený televizní seriál Hříšní lidé města pražského. Skutečný policejní fotograf Antonín Friedrich se s takovými setkával každý den. Jeho práci na oddělení, kde pracoval i předobraz seriálového rady Vacátka, popisuje Jiří Koliš v nové knize ze série Starých pověstí fotografických.
Byl sice nadprůměrně inteligentní, podle psychologa ale také nepřizpůsobivý a bez emocí. Viktor Kalivoda, známý jako "lesní vrah", zastřelil v roce 2005 v lesích tři náhodně vybrané lidi. Na zbraň získal peníze v televizní soutěži. Své motivy nikdy nevysvětlil a nikdy nevyjádřil lítost. Dostal doživotí. Jeho případ zachycuje film, který jde právě do kin. "Nejde mi o heroizaci vraha," říká režisér.
Zavraždili osm důchodců, oloupili jich ještě více. Manželé Stodolovi jsou jedni z nejhorších i nejznámějších českých sériových vrahů. Zabíjeli kvůli penězům. Když je policie zatkla, začali proti sobě svědčit. Oba před 20 lety dostali doživotí. Na motivu jejich zločinů vznikl film. V galerii Aktuálně.cz se můžete podívat na dobové fotografie z vyšetřování a soudního procesu.
Ladislav Hojer. Podivín, sadista, kanibal a vrah. Jeden z posledních lidí popravených v Československu. V rozmezí tří let - od listopadu 1978 do října 1981 zavraždil minimálně pět žen. Oběšen byl v pankrácké věznici 7. srpna 1986. Policejní hon na něj líčí nový seriál nazvaný Metoda Markovič: Hojer.
Není mnoho zločinů, které se zapsaly do dějin tuzemské kriminalistiky a do povědomí tolika generací tak výrazně a trvale jako vražda Otýlie Vranské. Byť se zločin odehrál již v roce 1933, stále není zapomenut. Pro veřejnost tehdy nebylo až tak šokující samotné provedení vraždy jako likvidace těla oběti.
Už jako puberťák se toužil stát kriminalistou. K vysněné profesi nakonec přičichl až oklikou díky herectví – třeba když ztvárnil kapitána Plíška v minisérii Devadesátky. To, že se vyšetřováním vražd nemohl živit, nesl Martin Finger těžce. Sklon k melancholii zdědil po matce, která trpěla depresemi. Jak se svěřil v rozhovoru, právě na ni myslel, když se ujal role zlomeného muže v novém filmu Slovo.
Polský soud ve městě Gorlice na jihovýchodě země ve středu vynesl verdikt v případu dopravní nehody, při které přišla o život osmnáctiletá dívka. Nehoda se stala už v červnu 2018, ale případ byl dlouho pokládán za nevyřešitelný kvůli potížím s důkazy. A to proto, že v autě byli v osudové chvíli dva bratři, jednovaječná dvojčata se shodnou DNA.
DNA spolehlivě umí prozradit identitu osob. Snažíme se i předpovědět, jak člověk vypadal, kolik měl pih. Máme už extrémně citlivé metody, které fungují i u jednotlivých buněk, říká forenzní genetička Halina Šimková, která také napsala knihu pro děti o kouzelném světě bakterií. Bakterie vnímáme zkresleně. Jsme ale produktem jejich fungování a je dobré to vědět, dodává o knize.
Šestašedesátiletý muž z Rakouska od loňského léta ve sklepě svého domu ukrýval tělo mrtvé matky. Tato 89letá žena trpící demencí zemřela z přirozených příčin, její syn ale úmrtí nenahlásil úřadům a místo toho nadále pobíral její starobní důchod a příspěvky na péči. Neoprávněně tak získal asi 50 000 eur (1,27 milionu korun).
Hosty vysílání jsou šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, Zuzana Kosová ze spolku Nepromlčíme a Roman Šantora ze Skautské nadace J. Foglara.
Šest lidských životů si vyžádala rodinná tragédie v obci Patrikejevo na jihovýchodě evropské části Ruska. Policie zatím vychází z toho, že pět členů své rodiny zřejmě povraždil nezletilý chlapec, který pak spáchal sebevraždu.
Podle informací médií jde o muže s vazbami na olomouckou drogovou scénu, v minulosti byl odsouzen kvůli útokům na seniory.
Sociálními sítěmi se rozšířila fotografie stránky z kapitoly učebnice Kriminologie věnující se sexuálnímu násilí. Teze, že z opilosti útočníka při znásilnění plyne nízký podíl jeho viny nebo že část viny nese oběť, vzbudila pobouření. "Kriminologie ale nemůže zamlčovat něco, co je. Celkové vyznění kapitoly je jasné, oběť má mít své místo, má o ni být postaráno a má k ní být citlivý přístup," oponuje vedoucí kolektivu autorů Tomáš Gřivna.
