Moderní domy s velkorysým vybavením, kulturní vyžití, vzdělávací zařízení, hasiči nebo knihovna, stejně jako politická angažovanost některých obyvatel. To všechno mělo z nově budovaných poválečných Lidic vytvořit vzorovou socialistickou vesnici.
Vyhlazení osady Ležáky si v neděli na místě tragédie připomněly tisíce lidí. Řečníci v projevech hovořili o nutnosti předávat informace o této události mladým generacím. Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 jako odvetu za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Celkem zavraždili 52 obyvatel této obce.
Víra v sebe sama. V dobro. A třeba i v boha. Tyto "kotvy" nás mohou v těžkých životních chvílích zachránit před selháním, udavačstvím nebo zradou blízkých. "V opačném případě hrozí, že se staneme podobnou bestií jako parašutista Karel Čurda. Myslet si, že něco podobného bych já nikdy neudělal, je jen povýšenou pózou," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz psycholog Daniel Štrobl, který působil v Centru pro výzkum stresu i několika riskantních armádních misích.
Až si 10. června vzpomeneme na vypálené Lidice, stojí za to si připomenout také druhý příběh Lidic. Který nikdo nenapsal, ale přesto ho všichni nevědomky sledujeme.
Jako dílo naší zbabělosti, která je vydávána za multikulturní toleranci, označil prezident Miloš Zeman během připomínky 70 let od poválečného založení nových Lidic teroristické útoky v Evropě. "Jsme zbabělci proto, že často otevíráme náruč islámským radikálům, často mluvíme o toleranci vůči nim, často mluvíme o přizpůsobení se jejich kultuře, byť je tato kultura neslučitelná s evropskou kulturou," prohlásil mimo jiné prezident v analogii na událostí předcházející lidické tragédii.
"Srovnávat dnes spolupráci českých a německých vojáků s vyvražděním Lidic, jak to dělají komunisté, je absolutně nechutné. Mimo čas a prostor. Jde o odporný politický suterén, hrubě nevkusný, lidsky hloupý a útočící na nejnižší pudy," říká v první části rozhovoru pro Aktuálně.cz ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Dodává: "Ukazuje to pravou tvář českých komunistů, kteří se tváří, že se oprostili od minulosti, ale opak je pravdou."
Oba příběhy spojuje druhá světová válka a nacistické peklo, oba zařadil filmový historik a publicista Pavel Taussig do své knihy Neznámí hrdinové - Překvapivé příběhy. Oba chtějí poukázat na to, že i Češi, byť se považují za nehrdinský národ, mají své velké hrdiny, ač mnohdy bezejmenné a pozapomenuté.
Ve věku 82 let zemřel jeden z dětských pamětníků vyhlazení Lidic Václav Hanf. Hanf po nacistické likvidaci Lidic v červnu 1942 zamířil ve svých osmi letech na převýchovu. Díky své sestře se spolu s ní dostal do německé rodiny jako Hans Joachim Strauss. Jako "neposlušný a nezvladatelný" ale podle svých slov zbytek války strávil v různých výchovných zařízeních pro mládež. Po válce se Hanf k nevoli komunistického režimu oženil s dívkou, která měla být jako dcera kulaka vystěhována do pohraničí.
Prezident Miloš Zeman pozval papeže Františka, aby v červnu navštívil Českou republiku při výročí 75 let od vypálení Lidic. Pražský hrad na svém webu zveřejnil dopis, který Zeman papežovi poslal v úterý. "Vaše Svatosti, pro občany mé vlasti by to byla nesmírná čest, kdyby se Vám podařilo najít ve Vašem náročném programu čas ke státní návštěvě České republiky u příležitosti tohoto smutného výročí vyhlazení Lidic začátkem června 2017," napsal Zeman. S papežem se prezident setkal v dubnu 2015. Po přijetí ve Vatikánu řekl, že František přijal pozvání k návštěvě České republiky a Velehradu "v blízké budoucnosti".
V roce 2008 došlo ke změně desky u památníku lidických dětí. Sochař Jiří Hampl však již na něm nebyl uveden jako spoluautor – jako autorka tam zůstala jen jeho žena Marie Uchytilová. Hampl podal žalobu na ochranu svých autorských práv a požadoval, ať je na informační desku doplněno jeho jméno. Po dlouhých soudních tahanicích nakonec pražský vrchní soud rozhodl v sochařův prospěch. Rozhodnutí je pravomocné.
V sobotu uplynulo 74 let od tragédie, která za druhé světové války postihla Lidice. Nacisté v roce 1942 obec vypálili a zastřelili 173 mužů. Ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. I přes deštivé počasí pietní akt pokládání věnců na hrob lidických mužů sledovalo více než tisíc lidí včetně lidických žen a dětí. Podle ředitele Památníku Lidice Milouše Červencla z pietního aktu vymizela politika. Sešli se zde zástupci pravicových i levicových stran a společně se památce obětí poklonili.
Místopředseda Českého svazu bojovníků za svobodu, pětadevadesátiletý válečný veterán Pavel Vranský, rezignoval. Jako hlavní příčinu uvedl ztrátu důvěry ve vedení organizace, do níž nedávno mimo jiné vstoupili Jana Bobošíková, Jiří Ovčáček nebo Dominik Duka. Organizace ale na svém webu původně uváděla, že Vranský odešel kvůli svému vysokému věku. Předseda organizace Jaroslav Vodička se s novináři bavit nechce a jakékoliv problémy ve vedení odmítá. Za poslední dobu řešil svaz odchod více lidí. V souvislosti se vstupem politiků odešly například poslední dvě žijící lidické ženy.
Do lidické organizace Českého svazu bojovníků za svobodu v poslední době vstupuje jedna známá osobnost za druhou. Nejprve ji ovládla politička Jana Bobošíková, v prosinci se jejím členem stal i arcibiskup Dominik Duka. Před několika dny je následoval i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podle Gabriely Havlůjové, předsedkyně kladenské organizace, pod niž dříve lidická buňka spadala, Ovčáčkův vstup vrhá špatné světlo na celou organizaci.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček vstoupil do Českého svazu bojovníků za svobodu Lidice, který vede někdejší kandidátka na prezidenta Jana Bobošíková. Následoval kardinála Dominika Duku, který do lidické buňky vstoupil loni v prosinci. Ovčáček chce "podpořit udržení odkazu ve veřejnosti, především mezi mladými lidmi". Pomáhat hodlá i finančně. "Ať si každý udělá vlastní názor," řekl k Ovčáčkovu vstupu Petr Hroník, šéf kladenského svazu bojovníků.
V 91 letech zemřela lidická žena Milada Cábová. Narodila se v roce 1924. Jako osmnáctiletá byla poslána do koncentračního tábora Ravensbrück, odkud se vrátila v roce 1945. Dosud žijí ještě dvě ženy, které přežily vyhlazení obce Lidice nacisty v roce 1942, Miloslava Kalibová a Jaroslava Skleničková.
Ženy se obávají, že by Bobošíková, která byla v úterý zvolena do čela této organizace, mohla funkci využít ke svému zviditelnění.
Andrej Kiska v den výročí navštívil Lidice, které za války vyhladili nacisté. "Je to výzva, abychom si byli vědomi chyb, které se v minulosti staly," prohlásil u pomníku zavražděných dětí.
Slovenský prezident Andrej Kiska přijel do Lidic v den 73. výročí jejich vypálení.
Velkoryse obnovené Lidice se za socialismu podobaly spíš ghettu. Válečná i poválečná traumata tu přežívají dodnes.
Za památku Tchajwanci původně požadovali milionové částky. Když se při jednání o prodeji vily dozvěděli o povražděných z Ležáků, nabídli ji legionářům zdarma.
