Nechci, aby visegrádská čtyřka získala pověst někoho, kdo brzdí rozhodovací procesy v Evropě, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz předseda vlády Bohuslav Sobotka. Pořádaný summit V4 podle něj nejde proti Německu. "Jak V4, tak Německo má zájem na tom, aby Turecko dodrželo to, co je součástí akčního plánu, a aby Řecko lépe chránilo vnější hranice a spustilo hotspoty," říká Sobotka.
Slovenský premiér řekl, že Německo si stěžovalo kvůli pondělnímu mimořádnému summitu zemí visegrádské skupiny s Makedonií a Bulharskem v Praze. Na něm budou státníci jednat i o posílení ochrany hranic mezi Bulharskem, Makedonií a Řeckem. Podle německého týdeníku Der Spiegel státy V4 zřejmě půjdou příští týden do otevřené konfrontace s Merkelovou kvůli sporu o řešení uprchlické krize.
Dva bývalé ministry a generálního sekretáře vlády obvinila makedonská prokuratura z manipulace voleb. Mezi vyšetřovanými je i pět soudců a čtyři členové státní volební komise. Vládní strana VMRO-DPMNE tvrdí, že se prokuratura spřáhla s opozicí. Nové volby mají být koncem dubna.
Makedonie převáží bez zbytečných prodlení tisíce migrantů z jedné strany země na druhou. Ceny za vlak kvůli zvýšené poptávce zpětinásobila. Využít tohoto „pohodlného“ přechodu mohou ale pouze lidé, kteří mají velkou pravděpodobnost na získání azylu v Německu a Rakousku, tedy Syřané, Iráčané a Afghánci. Nově také pouze ti, kteří určí jako svou cílovou zemi právě Německo nebo Rakousko. Uprchlíci si často vymýšlejí, odkud pocházejí i kam míří, aby svou cestu do centra Evropy urychlili.
Projít ostře hlídaným průchodem skrze dvoje žiletkové ploty mezi Řeckem a Makedonií a odtud špinavým a viditelně zanedbaným, zato o to dražším vlakem do Srbska. To je cesta tisíců uprchlíků, nejčastěji žen s dětmi, stále putujících balkánskou cestou z jihu Evropy dále na sever.
Uprchlíci na severu Řecka zablokovali hlavní silnici vedoucí k hranici s Makedonií. Požadují volný průchod přes řecko-makedonskou hranici, který jim byl odepřen, a oni tak uvízli v Řecku. Makedonské úřady pouštějí v posledních dnech do země pouze ty běžence, kteří splňují podmínky pro udělení azylu. Na obou stranách hranice navíc brzdí provoz protesty místních taxikářů a farmářů. I proto se na řecké straně začaly hromadit tisíce migrantů, z nichž někteří se vracejí do táborů u Soluně nebo Atén, mnozí ale vyčkávají v naději, že se jim nakonec hraniční čáru překročit podaří.
Policie koupila čistokrevné terénní vozy Toyota Land Cruiser. Mimořádný bleskový nákup za sedm milionů korun má zabránit trablům se služebními auty v obtížně přístupném terénu na zahraničních misích, na něž si loni čeští policisté nasazení v Maďarsku a ve Slovinsku stěžovali. Pomáhali krotit vlnu uprchlíků s vozy Hyundai ix35, ale brzy se ukázalo, že to byl přehmat. Auta se do terénu nehodila.
Plán EU přesvědčit Turecko, aby zastavilo proud uprchlíků, nefunguje. Unie proto zvažuje, že by zablokovala řecko-makedonskou hranici. Tuto možnost navrhl slovinský premiér Miro Cerar. S návrhem naopak nesouhlasí Řecko, které se obává, že uprchlíci pak u nic uvíznou, bez možnosti jít dál. S radikálním návrhem řešení přišla rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová. Ta navrhuje vyloučit Řecko ze Schengenu, pakliže nadále nebude lépe střežit své hranice.
Český premiér Bohuslav Sobotka navrhl možnost, že by Evropská unie zřídila hranici, na níž by regulovala migraci. Na takzvané linii Bulharsko-Makedonie, tedy na severních hranicích Řecka. "Řecko je laxní. Pouští imigranty dál bez řádné identifikace. Netrvá na tom, aby žádali o azyl, nerozlišuje ekonomické imigranty. Vypadá to, jako by to Řekům bylo trochu jedno. Ani si nevyžádalo pomoc dalších zemí," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz exministr vnitra František Bublan.
Maďarsko je okamžitě připraveno postavit plot i na hranici s Rumunskem, pokud by uprchlíci změnili svou současnou trasu přes Chorvatsko. Opětovně zopakoval tento záměr šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Ministr tvrdí, že jižní hranice Evropské unie jsou stále otevřené dokořán vůči přílivu statisíců migrantů z Blízkého východu a Afriky.
Na linii Bulharska a Makedonie by měl podle premiéra Bohuslava Sobotky vzniknout "záložní hraniční systém". Ten by měl být realizován, pokud se nepodaří posílit vnější hranice schengenského prostoru. "Potřebujeme posílit vnější ochranu schengenské hranice, zřídit společnou evropskou pobřežní a pohraniční stráž," komentoval premiér. Při dalších jednáních v Bruselu chce podle něj Česko nadále tlačit na prosazení reálných kroků, které migrační krizi pomohou zvládnout.
Třiatřicet uprchlíků převážně z Íránu a Iráku v sobotu jen těsně uniklo smrti udušením v uzavřeném přepravním kontejneru kamionu, který je vezl přes Makedonii dál na sever k srbské hranici. Podle agentury AFP vyrazili běženci zadní dveře poté, co řidič vozidlo odstavil a z místa uprchl. Kamion s falešnou poznávací značkou opustil řidič u Kumanova v severní Makedonii nedaleko hranice se Srbskem, uvedla policie ve svém prohlášení. V kontejneru bylo podle ní 16 Iráčanů, 15 Íránců a dva Libyjci, kteří nastoupili v Řecku. Loni koncem srpna zahynulo v chladírenském prostoru nákladního auta nalezeného na rakouském území u hranice s Maďarskem více než 70 migrantů.
Nikoliv Turecko, ale Makedonie, která není členem EU, má podle Orbána dostat masivní ekonomickou pomoc. Zároveň navrhl, aby Bulharsko bylo přijato do schengenského prostoru. Orbánův plán fakticky vylučuje Řecko ze schengenského prostoru.
Vláda v pondělí schválila vyslání 25 policistů do Makedonie, kde budou pomáhat s migrační krizí. Zemi také daruje 20 milionů korun. Kabinet zároveň prodloužil působení českých policistů ve Slovinsku do konce ledna příštího roku. "Česká republika pokračuje v pomoci se zvládáním uprchlické vlny v Evropě. Po Maďarsku a Slovinsku vyšleme české policisty také do Makedonie, kde budou pomáhat s udržováním pořádku," řekl k rozhodnutí vlády její šéf Bohuslav Sobotka (ČSSD). Dva tucty českých policistů budou v zemi působit od poloviny ledna do konce února příštího roku.
Projděte si nejdůležitější srpnové události roku 2015.
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) řekl, že může nastat situace, že bude nutné poslat na pomoc Makedonii v boji s migrační krizí vedle policistů i vojáky nebo materiální vojenskou pomoc. Prohlásil to na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání se zástupci ministerstev obrany visegrádské skupiny. Stropnický také uvedl, že případné pozemní boje proti takzvanému Islámskému státu by měly mít na starosti především blízkovýchodní země.
Na začátku září česká policie dostala 150 nových aut Hyundai ix35 do lehkého terénu. Část z nich vyslala spolu s několika desítkami policistů do Maďarska, kde spolu s tamními policisty a slovenskými kolegy střežili plot podél maďarsko-srbské hranice. Policisté si ale po šesti týdnech stěžují, že na tento typ nasazení se auta nehodí. Hlavním problémem je špatná průchodnost terénem, na který navíc nejsou uzpůsobené ani další díly. Výrobce, korejská značka Hyundai, se ale brání tím, že auta přesně splňují požadavky, které si policie zadala.
Argument zastánců společné ostrahy zní: pokud vnější hranice nebudou dostatečně účinně chráněny, Schengenský prostor zkolabuje a obnoví se hraniční kontroly mezi všemi zeměmi, jak jsme je znali v České republice do roku 2007. Některé státy se bouří proti tomu, že stráž má zasahovat i v zemi, jejíž vláda s tím nebude souhlasit.
Ministr vnitra Milan Chovanec o víkendu navštívil české policisty, kteří u maďarského Szegedu pomáhali střežit hranici se Srbskem. Kromě nich ale na základnu dorazila i část kontingentu ze sousedního Slovinska. Tam se čeští policisté dennodenně setkávají se stovkami uprchlíků, které musí bleskurychle prohlédnout. Podle velitele dvacetičlenné jednotky Davida Předoty jde o mimořádně cennou zkušenost. V rozhovoru pro Aktuálně.cz ale přiznává, že občas má pocit beznaděje. To když třeba v telefonech uprchlíků nachází záběry z poprav. Takoví imigranti okamžitě končí v rukou jeho slovinských kolegů. "Ale v tu chvíli já ztrácím kontakt s tím, co se bude dít dál," krčí rameny Předota.
Na makedonsko-řecké hranici znovu propuklo násilí. Poté, co jeden z běženců vylezl na střechu vlaku a byl vážně zraněn elektrickým proudem. Naštvaný dav se poté vydal směrem k makedonským policistům a začal na ně házet kameny. "Policie na kameny reagovala slzným plynem a zábleskovými granáty," popisuje fotograf agentury Reuters.
