Makedonští vojáci začali v sobotu stavět tři metry vysoký plot na jižní hranici s Řeckem. Bariéra má "regulovat proud lidí směrem ke kontrolním bodům pro jejich registraci". Země od minulého týdne pouští pouze lidi prchající z Afghánistánu, Iráku či Sýrie.
Situace uprchlíků na balkánské trase se komplikuje. Makedonie již od minulého čtvrtka umožňuje průchod výhradně uprchlíkům z válečnými konflikty postižených oblastí, tedy ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Podobná opatření přijalo i Srbsko, Slovinsko a Chorvatsko. Balkánským zemím se tak sice podařilo snížit počty běženců vstupujících na jejich území, hraniční přechody se ale plní. Proti opatření protestují tisíce lidí ostatních národností, kteří zůstali na řecké straně makedonských hranic.
Migranti, kteří uvízli na řecké straně hranice, se dožadují vstupu do Makedonie. Balkánské země postupně zavírají hranice pro lidi, kteří neprchají z válečných či konfliktních oblastí, jako je Sýrie, Irák nebo Afghánistán.
Srbsko a Makedonie začaly povolovat přechod přes svoje území jen uprchlíkům ze Sýrie, z Afghánistánu a z Iráku. Ostatní jsou od hranic vraceni zpět. Také slovinská policie v písemném prohlášení uvedla, že budou vpouštěni pouze migranti "ze zemí, kde jsou ozbrojené boje". Proti opatření se již začali bouřit uprchlíci z ostatních zemí, jako jsou Írán, Alžírsko nebo Maroko.
V případě uzavření srbských či chorvatských hranic mají uprchlíci stále možnosti, jak se dostat dál. Třeba velmi riskantní cestou po moři z Albánie do Itálie. Znamenalo by to, že z Řecka nebo Makedonie půjdou místo na sever do Srbska na západ a pokusí se z albánských břehů přeplout na jih Itálie. V chladném počasí je cesta velmi nebezpečná a například trasa přes řecko-albánské pomezí je hornatá a v zimě obtížně schůdná.
Dobrovolníci a humanitární organizace nyní více než dříve rozdávají léky, teplé oblečení a boty. Někteří běženci mají jen sandály a nemají dost šatů na zimu. Uzavírky hranic nutí stovky lidí trávit chladné noci v provizorních podmínkách. Na slovinsko-chorvatské hranici spali běženci v odstavených vlakových vagónech. Další velká skupina autobusů je na chorvatsko-srbské hranici. Lidé se vydávají do nejbližších sadů a polí, aby sehnali nějaké jídlo. I v Německu musí desetitisíce běženců provizorně bydlet ve stanech.
Michal Pavlásek prošel s uprchlíky balkánskou trasu, po níž běženci míří do Evropy. Z Řecka se s různými skupinami lidí dostal až do Maďarska. Aktuálně.cz přináší čtvrtý díl jeho cestovního deníku.
Michal Pavlásek prošel s uprchlíky balkánskou trasu, po níž běženci míří do Evropy. Z Řecka se s různými skupinami lidí dostal až do Maďarska. Aktuálně.cz přináší třetí díl jeho cestovního deníku.
Michal Pavlásek prošel s uprchlíky balkánskou trasu, po níž běženci míří do Evropy. Z Řecka se s různými skupinami lidí dostal až do Maďarska. Aktuálně.cz přináší druhý díl jeho cestovního deníku.
Na Mariannu jsem získal kontakt od jedné z dobrovolnic, která se zapojila do pomoci uprchlíkům v Makedonii. "Tak jsem volná, můžeme?" volá mi ve dvě ráno. "Jasně, vždy připraven," probouzím se ze spánku a odhrnuju peřinu. Za pár minut se scházíme v jedné z pouličních kaváren v křivolakých uličkách staré Soluně. Dříve nemohla, do noci dělala průvodkyni zahraničním novinářům, kteří zejména v posledních dvou měsících na jednotlivé uzly "balkánské trasy" uprchlíků vyrážejí doslova v houfech. Rozhovor Michala Pavláska s Mariannou Karakoulakiovou, nezávislou novinářkou z Řecka.
Michal Pavlásek potkal v Makedonii stovky běženců, hlavně ze Sýrie. Popsali mu, jak a proč utíkají do Evropy. V rozhovoru líčí i to, jak někteří Makedonci na proud uprchlíků hbitě zareagovali. Prodávají migrantům cigarety nebo sim karty s mezinárodním voláním. "Potraviny jsou předražené, voda taky, nabíjení mobilů stojí dvě eura," líčí.
Eehab se narodil a studoval v Sýrii. Teď z ní prchá, protože nechce do syrské armády. V rozhovoru, který pořídil spolupracovník Aktuálně.cz Michal Pavlásek v Makedonii, Syřan popisuje, jak utíká před válkou, kam a proč míří. "Jsme pod obrovským tlakem," vysvětluje, v jakém rozpoložení se běženci nacházejí.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Michal Pavlásek vyrazil do Makedonie, aby tam převážel běžence z jihu na sever na makedonsko-srbskou hranici. Nakonec měsíc kompletoval a rozdával balíčky s humanitární pomocí. Uprchlíkům též radil a poskytoval informace. Pomoc ale nestačila pro všechny, líčí v rozhovoru s Aktuálně.cz. Nejtěžší podle něj bylo odmítat děti a vysvětlovat jim, že jejich rodiny už pomoc dostali.
Přečtěte si exkluzivní reportáž etnologa Michala Pavláska z makedonsko-srbské hranice, kde měsíc pomáhal uprchlíkům.
Pokud by tato situace přeci jen nastala, vzniknou v Jihomoravském kraji mimořádné ubytovací kapacity pro 300 lidí.
Běženci využívají čím dál častěji cestu do EU přes Balkán. Policejní zásahy je neděsí. "Jsme na to zvyklí," říkají. "V Sýrii jsou opravdové bomby, tohle je jen pro děti."
Až dva tisíce migrantů denně opět volně přechází z Řecka do Makedonie poté, co makedonské bezpečnostní složky o víkendu vzdaly pokus zabránit uprchlíkům ve vstupu do země.
Je nutné rozlišovat mezi lidmi, kteří mají k migraci opodstatněné důvody, a mezi těmi, kteří přicházejí z důvodů ekonomických, řekl v Praze francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius.
Oficiální název Řecka zní Helénská republika. Země se rozprostírá v jižní části Evropy, konkrétněji na jihu Balkánského poloostrova.
