





Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová je vinna ze zneužití veřejných prostředků, protože platila zaměstnance své strany Národní sdružení (RN) penězi určenými na financování asistentů v Evropském parlamentu. Rozhodl tak odvolací soud. Le Penová také po dobu 45 měsíců nesmí vykonávat veřejnou funkci, z toho 30 měsíců podmíněně, a musí zaplatit pokutu 100.000 eur (přes 2,4 milionu Kč).



Před deseti lety, 7. ledna 2015, se francouzský satirický týdeník Charlie Hebdo stal terčem brutálního teroristického útoku. Radikální islamisté v pařížském sídle časopisu zavraždili 12 lidí včetně osmi členů redakce. "Tehdy to bylo velmi těžké, ale nezlomilo nás to," říká současný šéfredaktor Charlie Hebdo Gérard Biard v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Francie se spolu s prakticky celým jihem Evropy potýká s vlnou spalujících veder. Teplota ve stínu přesahuje na řadě míst hranici 40 stupňů Celsia. Aktuálně.cz mluvilo s Češkou, která popsala, jak Francouzi s horkem bojují. Vysoké teploty se staly i součástí politického boje.



Dne 24. července 2025 oznámil prezident Emmanuel Macron, že Francie uzná stát Palestina. Formální akt se má odehrát během Valného shromáždění OSN v září. Zatímco v Pásmu Gazy se slavilo a představitelé Hamásu rozhodnutí přivítali, ve Francii vyvolalo prezidentovo rozhodnutí smíšené reakce.



Soudní dvůr Evropské unie zamítl odvolání dědiček bývalého lídra francouzské krajní pravice Jeana-Marie Le Pena proti rozhodnutí Evropského parlamentu. Podle něj má vrátit přibližně 300 tisíc eur (7,3 milionu korun), které neoprávněně získal jako europoslanec, uvedl soud.



V Paříži protestovaly v neděli tisíce příznivců krajně pravicové političky Marine Le Penové proti jejímu odsouzení za zpronevěru a pětiletému zákazu ucházet se o volené veřejné funkce. V centru Paříže zároveň na 15 tisíc lidí demonstrovalo proti krajní pravici.



Verdikt o Marine Le Penové není politické, ale soudní rozhodnutí. Těmito slovy reagoval pařížský generální prokurátor Rémy Heitz na kritiku pondělního verdiktu soudu, který představitelku francouzské krajní pravice uznal vinnou ze zpronevěry a s okamžitou platností jí zakázal ucházet se po dobu pěti let o volené veřejné funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům vězení. Co o verdiktu řekli politici?



Francouzská politická scéna byla v posledních desetiletích svědkem řady skandálů, které zasáhly nejvyšší patra moci. Významné osobnosti jako Marine Le Penová, Jacques Chirac, Nicolas Sarkozy či François Fillon čelily vážným obviněním, jež vedla k soudním procesům a v některých případech i k odsouzení.



Francouzský soud udělil zakladatelce Národního sdružení Marine Le Penové trest 4 roky odnětí svobody, 5 let pak nesmí kandidovat. Lídryně pravicově populistické strany si trest vysloužila za zpronevěru prostředků Evropského parlamentu. V současné chvíli jsou proto šance Le Penové stát se v roce 2027 prezidentkou mizivé, myslí si člen francouzské Republikánské strany Ondřej Černý.



Francouzský soud uznal krajně pravicovou političku Marine Le Penovou vinnou ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu. Následně jí s okamžitou platností zakázal ucházet se na pět let o volené veřejné funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům odnětí svobody, z toho dvou nepodmíněně.



Ve francouzských Mylhúzách došlo v sobotu k dalšímu teroristickému útoku. Islamistický útočník zabil jednu ženu a další dva lidi zranil. Proč mě to nepřekvapuje? Žiju ve Francii tři roky, posledního půl roku studuji práva ve středně velkém městě na severu země. Nikdo mě nezabil, nezranil ani nenapadl, zároveň jsem ale skoro každodenním svědkem situací, které jsem v Česku nikdy nezažil.



Ve věku 96 let v úterý zemřel Jean-Marie Le Pen, někdejší vůdce francouzské krajní pravice a zakladatel strany Národní fronta (FN), později přejmenované na Národní sdružení (RN). O jeho skonu informovala agentura AFP s odvoláním na rodinu.



Šestadevadesátiletý někdejší vůdce francouzské krajní pravice Jean-Marie Le Pen tento týden zpíval s neonacistickou hudební skupinou. Ta dlouhodobě nemocného politika navštívila u něj doma, zjistil investigativní server Mediapart. Le Pen byl přitom v pondělí kvůli špatnému zdraví omluven u soudu, který ho prošetřoval kvůli zneužití prostředků Evropského parlamentu.



Ve Francii už druhým měsícem trvá politická paralýza po překvapivých výsledcích předčasných parlamentních voleb. Země stále neví, kdo bude novým premiérem, po konci olympijských her by se ale politická vyjednávání opět měla rozběhnout. Podle francouzských médií vstoupilo do hry nové jméno.



Měsíc po eurovolbách se v Evropě spojuje krajní pravice. Jejich dosavadní společná frakce se sice rozpadla, na její místo ale rychle nastoupili nováčci, Babišovi a Orbánovi Patrioti pro Evropu. Nově získali vlivného člena - stranu Marine Le Penové.



K nově vznikající europarlamentní frakci Patrioti pro Evropu se připojí francouzské krajně pravicové Národní sdružení, uvedl v úterý podle agentury Reuters maďarský vládní mluvčí. Připojení strany Marine Le Penové znamená pro frakci výraznou posilu, neboť Národní sdružení v červnových volbách do Evropského parlamentu získalo 30 mandátů.



Francouzští voliči znovu řekli ne Marine Le Penové a její krajně pravicové straně Národní sdružení, kdo ale bude po parlamentních volbách Francii vládnout, jasné není. Tak v pondělí ráno komentují francouzské deníky výsledky voleb, které zanechaly dolní komoru parlamentu bez jasné většiny.



Strana Marine Le Penové je poraženým dne. Národní sdružení mělo moc v zemi poprvé na dosah ruky, Francouzi ale krajní pravici k vládě nepustili.



Francouzští voliči dnes hlasují ve druhém kole předčasných parlamentních voleb, které patrně výrazně zkomplikují vládnutí prezidenta Emmanuela Macrona. Favoritem je opoziční krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, které zvítězilo v prvním kole. Poslední průzkumy nicméně naznačují, že se mu nepodaří získat většinu v Národním shromáždění, tedy dolní komoře parlamentu.



Francouzský prezident Emmanuel Macron se naposledy ukázal na veřejnosti v neděli, když s vzezřením rockové hvězdy odevzdal svůj hlas v prvním kole parlamentních voleb. Od té doby po něm není v době vrcholící předvolební krize jeho strany vidu ani slechu. Spolustraníci prezidenta v kampani nechtějí kvůli jeho nepopularitě, popisuje web Politico.