Ministr hospodářství Aivaras Abromavičius minulý týden podal demisi s tím, že nechce být "loutkou" zkorumpovaných zájmových skupin. Obvinil blízkého spolupracovníka prezidenta Petra Porošenka, že se snaží zmocnit kontroly nad jeho ministerstvem. Tu spustilo vládní krizi.
Ceny "černého zlata" padají nezadržitelně dolů, což způsobuje vrásky na čele zemím, které jsou na vývozu ropy závislé. Do ázerbajdžánského Baku proto ve čtvrtek dorazila nezvyklá delegace. Zástupci Mezinárodního měnového fondu a Světové banky tam údajně jednali o možné miliardové půjčce. Ropa a plyn tvoří 95 procent exportu kavkazské republiky. Pád kurzu ale vyvolal také růst cen chleba a dalších základních potravin, nemluvě třeba o spotřební elektronice. Ázerbájdžán ale není jedinou zemí, která má potíže.
Pokračování záchranného programu pro krachující Ukrajinu ve výši 17,5 miliardy dolarů (430 milionů korun) podmínil MMF schválením upraveného rozpočtu. Zákonodárci schválili i některé daňové zákony, včetně zvýšení spotřební daně na tabák, palivo a alkohol s cílem vyrovnání rozpočtu. Přijaté změny jsou ale pouze dočasnými kroky a schválení nového daňového zákoníku Kyjev stále ještě čeká.
Obyvatelé Ukrajiny budou moci příští rok cestovat do Evropské unie bez víz. Pro ukrajinskou politickou reprezentaci to znamená nutnost sjednotit se, země si musí udržet mocenskou stabilitu. Ve skutečnosti to ale uvnitř vládnoucí koalice vře. Už několik měsíců se spekuluje o demisi premiéra Jaceňuka kvůli obvinění z korupce.
Ukrajina nebude platit Rusku dluh ve výši tří miliard dolarů. Podle premiéra Arsenije Jaceňuka počká buď na dohodu o částečném odpuštění dluhů ze strany Ruska, nebo na rozhodnutí soudu. Ukrajina se letos v říjnu dohodla s většinou majitelů dluhopisů na restrukturalizaci svého dluhu, která zahrnuje odpis dluhu ve výši 20 procent a prodloužení splatnosti. Rusko však požaduje splacení celé hodnoty těchto cenných papírů.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová zřejmě půjde před soud pro nedbalost v případu politického podvodu. Francouzští vyšetřovatelé ji viní, že se ještě coby ministryně financí podílela na zpronevěře veřejných prostředků. Advokát Lagardeové své klientce doporučuje, aby se odvolala. Případ se vleče již řadu let a týká se odškodného pro kontroverzního podnikatele Bernarda Tapieho, někdejšího ministra socialistické vlády a později přítele tehdejšího pravicového prezidenta Nicolase Sarkozyho. Lagardeová měla v roce 2008 rozhodnout, že se jeho vleklý spor z 90. let s jednou státní bankou bude řešit v rozhodčím řízení. Arbitráž pak podnikateli umožnila získat 403 milionů eur.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zařadí čínský jüan do svého koše hlavních světových měn. Rozhodnutí je podle šéfky MMF Christine Lagardeové mezníkem v integraci čínské ekonomiky do světového finančního systému. Jüan se stane součástí koše od října 2016, bude tak stát po boku amerického dolaru, eura, japonského jenu a britské libry.
Dohoda zahrnuje všech 48 reforem požadovaných mezinárodními věřiteli a několik zvláštních klíčových bodů týkajících se finančních otázek. Definitivně ji má ve čtvrtek večer řecký parlament.
Pařížská prokuratura vyšetřuje úpadek lucemburské investiční společnosti LSK, kterou do loňského října vedl Dominique Strauss-Kahn. Někdejší šéf MMF je podezřelý ze zpronevěry a neoprávněného nakládání s cizími finančními prostředky. Šetření vyvolala stížnost akcionáře LSK Jeana-Francoise Otta, který do firmy vložil 500 000 eur. Prý byl obelhán, protože informace, které obdržel, neodpovídaly reálnému stavu věcí. K stížnosti se následně připojily desítky dalších lidí. Ztráta se odhaduje na 100 milionů eur. Podle advokáta Strausse-Kahna neměl finančník na vedení společnosti žádný vliv a sám se stal obětí podvodu. Strauss-Kahn v posledních letech čelil obviněním ze znásilnění a kuplířství.
Podle předpovědi odborníků ze Světové banky ve světě bude nadále přibývat migrantů, a to především těch ekonomických. Bohaté země, jejichž populace stárne, by tuto situaci měly vnímat jako příležitost pro globální ekonomický rozvoj a snížení chudoby. Svět se totiž nachází v demokratické nerovnováze a právě masová migrace může pomoci tento stav zvrátit. Nabádají proto světové politiky, aby podpořili vytvoření legálních migračních toků a získali nad migrační vlnou kontrolu. Podle odhadů totiž tato vlna potrvá ještě desítky let a neomezí se jen na evropský kontinent.
Zástupci EU a MMF se chystají na kontrolní misi do Atén. Měla by proběhnout koncem října. Pokud dopadne úspěšně, Řecko má šanci na další tři miliardy eur. Tsipras je odhodlán záchranný plán plnit . Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos oznámil, že v roce 2017 Řecko očekává růst.
MMF má příští měsíc zveřejnit svou pravidelnou zprávu o globálním ekonomickém růstu a podle středečního komentáře jeho šéfky Christine Lagardeové zřejmě bude horší než v červenci. Lagardeová očekává slabší tempo globálního ekonomického růstu než se dosud předpokládá a na rok 2016 předpovídá jen mírné oživení. Připisuje to současným problémům, kterým světová ekonommika čelí kvůli zpomalení Číny, uprchlické krize v Evropě nebo očekávanému růstu úroků v USA.
Syriza je stále radikální levice, a ne středová strana, jak ji teď mnoho lidí vnímá, tvrdí zakládající člen strany Michalis Spurdalakis. "Pokud by Syriza volby vyhrála a přistupovala by na další ústupky, nepochybuji, že to vyvolá ve straně roztržky." Mladí, kteří tvoří nezanedbatelné procento voličů strany Alexise Tsiprase, to vidí jinak.
Centrální banka své rozhodnutí zdůvodnila zpomalováním inflace, jejíž míra klesá třetí měsíc po sobě.
Věřitelé prominou Kyjevu zhruba 3,6 miliardy dolarů. Restrukturalizace je součástí záchranného programu, na němž se země dohodla s MMF.
Většina z peněz bude použita na splácení dluhů, včetně dřívějšího překlenovacího úvěru z celounijního Evropského finančního stabilizačního mechanismu.
Cílem pomoci v celkové výši 86 miliard eur je podpora růstu řeckého hospodářství tak, aby se zadlužená země mohla opět postavit na vlastní nohy.
Řecká vládní strana Syriza se názorově rozchází. Levicové křídlo by podle řeckých médií v hlasování o důvěře hlasovalo proti kabinetu Alexise Tsiprase.
Ministři financí eurozóny se v pátek na mimořádné schůzce v Bruselu shodli na podmínkách nové mnohamiliardové pomoci zadluženému Řecku.
Proti politice Mezinárodního měnového fondu se staví například Německo.
