Po víkendových protestech v Rusku a Bělorusku byly zatčeny stovky lidí. České ministerstvo zahraničí vyzvalo obě země, aby zadržené propustily. V Bělorusku lidé protestovali proti hospodářské a sociální politice tamního režimu. V Moskvě lidé protestovali proti korupci ve vládě.
Ruská policie v centru Moskvy zatkla předáka opozice Alexeje Navalného. Kritik prezidenta Vladimira Putina zorganizoval v neděli v metropoli a dalších městech protestní pochody proti korupci, účastní se jich tisíce lidí. Úřady demonstrace nepovolily. Navalného policisté na Tverské třídě odvedli do policejního vozidla. Prakticky všechny ulice okolo trasy průvodu obsadila policie, stejně jako východy z metra. Ta ovšem popřela, že by proti demonstrantům použila obušky či slzný plyn. Jedná se o největší koordinovanou vlnu demonstrací od přelomu let 2011 až 2012.
Parlamentní volby v Bulharsku vyhrají buď bývalí komunisté nebo proevropští populisté. O vládě ale rozhodne buď menší nacionalistická strana nebo proruská strana turecké menšiny. Proruský postoj bulharských socialistů je hlavně kouřová clona zkorumpované domácí elity, která chce získat co nejvíc peněz z veřejných projektů, říká bulharský expert.
Právník Nikolaj Gorochov, který zastupuje rodinu zemřelého auditora Sergeje Magnitského, byl hospitalizován v kritickém stavu poté, co za nejasných okolností spadl z výšky. Ruská média uvedla, že Gorochov spadl, když prasklo lano, s jehož pomocí se s dělníky snažil vyzvednout vanu do svého domu ve městě Troick nedaleko Moskvy. Magnitského někdejší zaměstnavatel William Browder ale tvrdí, že Gorochova někdo vyhodil, informoval zpravodajský server BBC.
Německá kancléřka Angela Merkelová přijede na očekávanou návštěvu Moskvy 2. května. Podle agentury TASS to ve čtvrtek řekl ruský prezident Vladimir Putin při setkání s bavorským premiérem Horstem Seehoferem v Kremlu. "Předejte spolkové kancléřce přání všeho nejlepšího. Očekáváme paní Merkelovou na návštěvě 2. května," řekl Putin Seehoferovi, který je rovněž předsedou bavorské Křesťanskosociální unie (CSU). Ta je sesterskou stranou Křesťanskodemokratické unie (CDU) šéfky německé vlády. Očekává se, že k hlavním tématům setkání Putina a Merkelové bude patřit situace na východě Ukrajiny a sankce uvalené na Rusko kvůli anexi Krymu.
Ukrajinští hackeři publikovali korespondenci běloruského aktivisty Alexandra Usovského. Ten dostal sto tisíc eur na vybudování sítě proruských organizací ve střední Evropě. V Česku Usovskij spolupracoval se stalinisty, v Polsku zase s ultranacionalisty. Podle znalců jsou podobné projekty financovány z peněz byznysu napojeného na stát. Kreml tak může popřít, že by s tím měl cokoli společného.
Ruská policie v noci na pondělí zatkla šest aktivistů, kteří drželi čestnou stráž v místě vraždy opozičního politika Borise Němcova. Později je podle rozhlasové stanice Echo Moskvy propustila. Na most nedaleko Kremlu se v neděli sešli lidé, kteří přinesli i květiny a portréty Němcova. Od smrti tohoto bývalého ruského vicepremiéra uplynuly dva roky. Zastřelen byl na Velkém moskvoreckém mostě několik dnů před demonstrací proti federální vládě a proti válce na Ukrajině. Loni v říjnu začal před soudem v Moskvě proces s pěticí Čečenců obžalovaných z Němcovovy vraždy. Všech pět ale hned v úvodu řízení odvolalo přiznání, ke kterým prý byli přinuceni týráním. Iniciátor činu zůstává neznámý.
Rakouský soud povolil tento týden vydání zadrženého ukrajinského oligarchy Dmytra Firtaše do USA. Vlivný podnikatel tam čelí obvinění z poskytnutí mnohamilionových úplatků politikům v Indii ve snaze získat licenci pro obří důlní projekt. Konečné slovo ve Firtašově vydání bude mít ještě rakouské ministerstvo spravedlnosti. Případný přesun oligarchy do Spojených států ale může ohrozit nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Firtaš totiž úzce spolupracoval s jeho někdejším poradcem Paulem Manafortem. A může mít k dispozici řadu dalších výbušných informací - o Trumpovi i politicích v Rusku nebo na Ukrajině.
Skupina pachatelů plánovala unést ukrajinského poslance Oleksije Hončarenka. Během dne se objevila zpráva o jeho skutečném únosu, zřejmě šlo ale jen o záměrnou dezinformaci. Policisté tak chtěli "vylákat" organizátory, píší ukrajinská média. Únos podle prokurátora zosnoval místní politik a podnikatel, který chtěl "poslanci způsobit těžkou újmu na zdraví: polít mu tvář kyselinou, oslepit jej a zlámat kolenní čéšky".
Černou Horu rozděluje názor vládních a opozičních politiků na vstup do Severoatlantické aliance. Loňský pokus o státní převrat v této malé balkánské republice má nejasné pozadí. Řada médií ale ukazuje na Rusko. To vehementně popírá, že by se o puč pokoušelo. Scénář ale odpovídá ruské taktice hybridní války, říká rusista Libor Dvořák. Moskva navíc na Balkáně otevřeně podporuje i separatistické ambice Srbů v Bosně a Kosovu, kde zajišťují pořádek jednotky NATO.
Podle americké televize si šéf Kremlu Vladimir Putin nechává sestavit psychologický profil amerického prezidenta Donalda Trumpa. Profil sestavují bývalí ruští diplomaté spolu s prezidentskými poradci. Dospěli prý k názoru, že Trump zatím nepochopil, kdo proti němu v Kremlu stojí. Psychologický profil má mít Putin k dispozici pro své první setkání s americkým prezidentem, jehož datum zatím nebylo oznámeno.
Někteří ruští odpůrci invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 dodnes mluví o masivní vlně sovětské propagandy, která se je tehdy snažila ovlivnit. Mluvila o kontrarevoluci v Praze i o naivních Češích a Slovácích, podléhajících propagandě Západu. K současné politice Kremlu na Ukrajině, která některými prvky propagandy události v ČSSR silně připomíná, jsou ale tito lidé daleko smířlivější. "Náš prezident pozvedl prestiž Ruska na novou úroveň. V devadesátých letech minulého století bylo Rusko velmi špatně vnímáno," říká dnes bývalý výsadkář Boris Šmeljov, který se v roce 1968 účastnil invaze do Československa. A později se za ni veřejně omluvil.
Do pokusu o puč v Černé Hoře se zapletly i ruské úřady, tvrdí černohorský prokurátor Milivoj Katnić. Vychází přitom z výslechů podezřelých. Loni v říjnu policisté v Černé Hoře zadrželi dvě desítky lidí, které podezírali ze zapojení do spiknutí. To mělo mít za cíl svrhnout prozápadní vládu a zavraždit premiéra Mila Djukanoviče. K moci by se pak dostalo proruské vedení. Moskva však jakékoliv zapojení do pokusu o puč popírá.
Petro Porošenko na mnichovské bezpečnostní konferenci řekl, že je přesvědčen, že není možné stále ustupovat Rusku, ale postavit se mu. Historie, včetně mnichovské dohody, podle něj ukazuje, že politika appeasementu nefunguje. "Byla by chyba myslet si, že ruská chuť se omezuje jen na Ukrajinu," varoval Porošenko. Ukrajinského prezidenta velmi znepokojují hlasy z některých zemí vyzývajícími k ústupkům vůči Moskvě.
Ruští IT odborníci, kteří se v minulosti zabývali vyšetřováním počítačové kriminality na internetu a spolupracovali přitom s kolegy v USA i jinde ve světě, mají strach. Po nedávné vlně zatýkání v Moskvě není jasné, kdo z nich může přijít na řadu taky. Tamní úřady opakovaně mluví o zradě státních zájmů. A jejich pozornost se zaměřuje na informace, které ruští IT experti v minulosti sdíleli se západními kolegy kvůli bezpečnosti na síti.
U bezmála poloviny Rusů je populární komunistický diktátor Josif Stalin, stejné oblíbenosti se těší i sovětský vůdce Leonid Brežněv. Současný prezident Vladimir Putin je oblíbený u více než 80 procent obyvatel. Podle ruského sociologa stoupá obliba diktátorů ve chvílích, kdy je situace v zemi vyhrocenější a čím horším problémům musí čelit.
Moskevská radnice schválila plány na výstavbu kliniky, která má pečovat o zdraví prezidenta Vladimira Putina a dalších vysoce postavených lidí. Výbor pro architekturu a městské plánování nakrátko na internetu zveřejnil podrobné plány nové budovy. Všechny plány zmizely během pondělí z webu výboru bez jakéhokoli vysvětlení, proč byly staženy. Podle agentury Reuters bude poslední patro zahrnovat dva apartmány pro velmi důležité pacienty, každý o rozloze 200 metrů čtverečních.
U obce Avdějevka na východě Ukrajiny dál bojují proruští separatisté a ukrajinská armáda - na území velkém jen několik čtverečních kilometrů. V přestřelkách umírají vojáci i civilisté. Podle tzv. minských dohod má být Avdějevka pod kontrolou kyjevské vlády. Na jejích okrajích byly ale ještě nedávno jednotky proruských separatistů, na které ukrajinští vojáci zaútočili. Současné boje se obě strany (Kyjev i Moskva) snaží využít i na diplomatické frontě, při jednání s administrativou nového amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ložiska ropy a zemního plynu v moři poblíž Severního polárního kruhu lákají řadu zemí. Rusko si dělá v dané oblasti nárok na milion kilometrů čtverečních. Arktidu chce však využít především vojensky. Buduje proto nové základny a obnovuje ty, které zde vznikly ještě za sovětských časů.
Kreml před volbami v příštím roce vyměňuje "neefektivní gubernátory". Rezignaci oznámil lídr burjatské republiky Vjačeslav Nagovicyn. Post opustil i gubernátor Viktor Basargin z Permského kraje. Podle moskevského listu Vedomosti jsou v ohrožení i gubernátoři z Karélie, Rjazaně, Sverdlovsku, Novgorodu a Ivanova.
