Rusko viní Ukrajinu z masivního ostřelování povstalecké bašty v Doněcku na východě Ukrajiny, při kterém v noci zemřeli dva civilisté a dalších 13 utrpělo zranění. Moskva mluví o neospravedlnitelné akci a porušení všech morálních norem. Podle Kyjeva jde ale o zjevnou ruskou provokaci se záměrem vyvolat paniku.
Do moskevské nemocnice přivezli opozičního politika Vladimira Kara-Murzu s příznaky těžké otravy. Umístili ho podle listu Moskovskij komsomolec na jednotku intenzivní péče. Pětatřicetiletý ruský disident byl blízkým spolupracovníkem Borise Němcova, jednoho z vůdců ruské opozice. Ten byl před dvěma lety zastřelen v centru Moskvy.
Navzdory oficiálnímu příměří pokračují na východě Ukrajiny násilnosti. V bojích mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty přišlo za poslední dva dny o život 11 lidí. Boje se od neděle soustřeďují především na Avdijivku a sousední obec Piski. Z porušování příměří se vzájemně obviňují obě strany. Ukrajinský prezident Petro Porošenko chce, aby se Rusko vrátilo k jednacímu stolu. V opačném případě žádá prodloužení nebo zpřísnění protiruských sankcí. Znepokojení z aktuálního vývoje na východě Ukrajiny vyjádřilo také Německo.
Nový americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin mají na sobotu naplánovaný první telefonický rozhovor od Trumpovy inaugurace. Termín, kdy se Trump s Putinem poprvé osobně setkají, zatím podle Moskvy stanoven nebyl. Podle agentury Reuters má Trump navíc telefonovat i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Jejich rozhovor se zřejmě zaměří právě na Rusko. Trump během volební kampaně sliboval zlepšit vztahy s Ruskem. Po svém zvolení naznačil, že by mohl zrušit sankce uvalené na Rusko.
Několik ukrajinských hackerských skupin se loni spojilo a společně pomáhají tamním tajným službám i ministerstvu obrany v nevyhlášené válce s Ruskem. Jejich největším úspěchem bylo nabourání poštovních schránek vlivného kremelského úředníka Vladislava Surkova, který podle řady indicií tajně řídí proruské separatisty v ukrajinském Donbasu. Se státními institucemi spolupracují ukrajinští hackeři neformálně. Tvrdí, že se jim podařilo proniknout do systémů ruského ministerstva obrany i Putinovy prezidentské kanceláře. A slibují zveřejnění dalších informací.
Američtí vojáci budou cvičit spolu s norskými kolegy na letecké základně Vaernes nedaleko Trondheimu. V Norsku mají zůstat 12 měsíců s tím, že jejich pobyt může být prodloužen. Rusko, které má s Norskem 200kilometrovou hranici, to kritizuje. Lotyšsko, Litva a Estonsko s USA podepsaly dohody o postavení amerických vojáků, které do těchto zemí vyslala vláda končícího Baracka Obamy.
Podle Savčenkové má zveřejnění seznamů napomoci k rychlé výměně všech zajatců a vězňů mezi znepřátelenými stranami. Ukrajina požaduje vydání 129 lidí, kteří skončili v rukou proruských separatistů. Naopak doněčtí separatisté požadují od Kyjeva vydání 524 lidí a luhanští rebelové dalších 377 osob. Obě strany však přiznávají mnohem méně zajatců, než by měly propustit.
Vlna mrazu a sněhové bouře zasáhly nejen sever a východ Evropy, ale také obě pobřeží Spojených států. Nejvíce obětí hlásí Polsko, kde teploty klesly na více než 20 stupňů po nulou. Nejčastější příčinou je umrznutí lidí bez domova nebo dopravní nehody způsobené špatnou viditelností a námrazou. Na východě USA zemřeli během víkendu čtyři lidé. Nejvíce problémů má ale Severní Karolína, kde poprvé po 20 letech teploty klesly pod bod mrazu.
Ani dva dny po havárii ruského letadla Tu-154 v Černém moři s 92 lidmi na palubě nedokážou tamní vyšetřovatelé říct, co nečekaný pád armádního stroje do moře způsobilo. Vyloučili už teroristický útok, o dalších verzích ale podle nich napoví až záznamy tzv. černých skříněk havarovaného letadla. Část z nich už podle ruských médií našli, analýzu nahrávek ale zatím nemají k dispozici. Na palubě stroje byly desítky členů světoznámého pěveckého souboru Alexandrovci, který letěl společně s novináři i dalšími pasažéry za ruskými vojáky do Sýrie. Nikdo z lidí na palubě nehodu nepřežil.
V Černém moři poblíž letoviska Soči se zřítilo ruské armádní letadlo Tu-154. Na palubě bylo včetně posádky 92 cestujících, mezi nimi i takřka všichni členové pěveckého sboru Alexandrovci. Pád stroje nikdo nepřežil. Letoun mířil z Moskvy do Sýrie, v Soči měl plánované mezipřistání kvůli dotankování paliva. Na palubě cestoval i generál Valerij Chalilov, který se v květnu stal šéfem známého souboru. Členové Alexandrovova armádního pěveckého souboru měli vystoupit v Halabu (Allepu), největším syrském městě nedávno dobytém syrskou armádou.
Rusko se rozloučilo se zavražděným velvyslancem Andrejem Karlovem, kterého v pondělí zastřelil v Ankaře turecký policista. Prezident Putin zahájil ve čtvrtek v Moskvě na ministerstvu zahraničí ceremonii, kterou odpoledne uzavřela zádušní mše odsloužená přímo pravoslavným patriarchou Kirillem. Karlov dostal od Vladimira Putina posmrtně čestný titul Hrdina Ruska, nejvyšší vojenské vyznamenání v zemi. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov o mrtvém diplomatovi prohlásil, že "zemřel na bojové pozici". Jeho vražda vztahy mezi Tureckem a Ruskem zatím příliš nezhoršila, může ale být impulsem k tvrdšímu potlačování opozice v Turecku.
Evakuace tisíců lidí z východní část největšího syrského města Aleppa, donedávna bašty protivládních povstalců, pomalu končí. Odjezd některých skupin se ale protahuje. Šedesát autobusů se třemi tisíci lidmi stálo v úterý 24 hodin na výjezdu z města. Navzdory dohodě o příměří a volném odchodu mezi povstalci a vládními vojáky syrského prezidenta Bašára Asada. Mezi oběma stranami panuje silná nedůvěra. I přesto má evakuace východního Aleppa skončit ve čtvrtek.
Na vrcholu 354 metrů vysokého mrakodrapu OKO Tower si mohou návštěvníci užít zároveň bruslení a kochat se pohledem na ruskou metropoli.
Akrobatický rokenrol je sport, kterému se v Rusku věnuje asi devět tisíc lidí. Mezi nimi je i nejmladší dcera Vladimira Putina Katerina Tichonovová, významná funkcionářka sportovní federace a úspěšná sportovkyně. Nyní dohlíží na stavbu obřího komplexu právě pro akrobatický rokenrol. Součástí střediska má být velká tělocvična, pětadvacetimetrový plavecký bazén, taneční plocha, přednášková aula, ubytovací prostor pro 300 lidí i přistávací plocha pro helikoptéry. Podle opozice centrum vzniká jen proto, aby ho mohla vést právě Putinova dcera.
Ruská kontrarozvědka FSB ve čtvrtek oznámila, že zatkla členy teroristické skupiny, která plánovala útoky v Moskvě. Instrukce dostávala podle vyšetřovatelů od velitele organizace Islámský stát (IS) v Turecku. Skupinu, která vlastnila zbraně a výbušniny, podle FSB tvořili občané Moldavska a Tádžikistánu. Odhaduje se, že v řadách IS v Sýrii a Iráku bojuje několik tisíc lidí s ruským občanstvím, většinou ze severního Kavkazu. Právě nutností boje s těmito radikály zdůvodňuje Kreml operaci v Sýrii, kde od loňského září podporuje síly prezidenta Bašára Asada.
Boje v kdysi nejlidnatějším syrském městě Aleppu končí. Armáda prezidenta Bašára Asada obsadila podle posledních zpráv všechny důležité čtvrti východní části města, která byla čtyři roky významnou základnou syrských protivládních povstalců. S nimi tam žily desetitisíce civilistů, kteří nyní čekají na evakuaci. Porážka povstalců dělá tečku za krvavou a brutální občanskou válkou. Obyvatelé východního Aleppa žili několik posledních měsíců v nepopsatelných hrůzách. Řada z nich zůstane dlouho zapsaná v paměti nejen Syřanů, ale taky lidí na Západě.
Syrským vojákům se v Aleppu podařilo získat pod svou kontrolu další čtvrtě. Vojsko v Aleppu dlouhodobě hlásí vojenské úspěchy na úkor povstalců. Před boji z města prchají civilisté, za posledních 24 hodin z východních čtvrtí odešlo podle Moskvy přes 13 300 lidí.
Před 75 lety za druhé světové války se československým vojákům podařilo ubránit africký Tobruk. V německo-italském obklíčení vydrželi (spolu s Brity, Australany a Poláky) až do 10. prosince 1941, kdy prolomili pozice nacistů. "Dokázali to jenom proto, že měli skvělý příklad ve svých otcích – legionářích, skautech nebo sokolech," říká režisér Václav Marhoul. Svůj velkofilm Tobruk o československých vojácích v Africe z roku 2008 konzultoval Marhoul s pětatřiceti tehdejšími "pouštními krysami". Tak jim nacisté nadávali. Posměšný název ale později Čechoslováci s hrdostí převzali.
S vlivnými ruskými podnikateli, politiky a ideovými vůdci se sejde v Moskvě Carter Page, který působil v kampani zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Page už v minulosti tvrdil, že Trumpova administrativa potřebuje lidi, kteří věří v potenciál rusko-amerických vztahů.
V každoročním projevu o stavu Ruské federace prezident Vladimir Putin připustil, že za hospodářskými problémy země stojí hlavně vnitřní problémy. Mezi nimi zmínil nedostatečný technologický rozvoj a málo investic či odborníků. Putin také řekl, že Rusko bude pokračovat v nastoleném demokratickém kurzu. A že plánuje spolupracovat na boji proti terorismu s novým prezidentem USA Donaldem Trumpem.
