S manželkou Carlou Bruniovou, se svojí rodinou a se svými příznivci se dnes rozloučil někdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy, než nastoupil do pařížské věznice La Santé. Zde ho čeká pětiletý trest za nelegální financování prezidentské kampaně z libyjských zdrojů. Vinu odmítá, proti trestu se odvolal.
Dvaačtyřicet let vládl Muammar Kaddáfí Libyi, o rok déle než komunistická strana v Československu. Ale když takzvané arabské jaro, tedy demonstrace za politické změny, přeskočilo od sousedů z Tuniska a Egypta do jeho země, odmítl odstoupit a rozhodl se bojovat do konce. Pro něj hořkého.
Na události 21. prosince 1988 obyvatelé skotského městečka Lockerbie nikdy nezapomenou. Toho večera sršely z nebe nad jejich hlavami kov a plameny. "Běžela jsem po ulici a všude byly sutiny, jako by to byla válečná zóna. Všude bylo plno světla," vzpomíná Karen Gassová. Více než 250 lidí zabila nad Lockerbie bomba ukrytá na palubě letadla. Vyšetřování útoku nyní po 32 letech dostalo nový impulz.
V občanské válce v Libyi nastal zásadní posun. Vláda v Tripolisu odrazila po čtrnácti měsících ofenzivu vojsk maršála Chalífy Haftara a vytlačila jeho jednotky nejen od metropole, ale vůbec ze západní části země.
Jednotky polního maršála Chalífy Haftara, které ovládají většinu Libye, v noci na čtvrtek oznámily, že do konce ramadánu přerušují veškeré vojenské operace. Informovala o tom agentura AFP, která připomněla, že v Libyi postní měsíc začal 24. dubna.
Je to už devět let od momentu, kdy povstalci v Libyi svrhli diktátora Muammara Kaddáfího. Země se od té doby nachází ve vleklé krizi. V občanské válce bojuje už několik let vojsko polního maršála Haftara proti silám mezinárodně uznávané vlády Fáize Sarrádže. Stabilitu se v zemi nedaří dodržet především kvůli státům zvenčí, které sledují vlastní zájmy. Podívejte se ve zkratce, o co jim v Libyi jde.
Ve stínu íránské krize a zabití velitele Kásema Solejmáního se odehrává velká změna na severu Afriky. Turecký prezident Recep Erdogan vysílá vojáky do Libye, aby podpořil tamní vládu v občanské válce proti jednotkám generála Chalífy Haftara.
Proč jste do vlády nominoval tolik žen, ptali se novináři tehdy nového kanadského premiéra Justina Trudeaua. "Protože je rok 2015," odpověděl stroze. A přes noc se stal globální hvězdou. Svět ho poznal jako mladého, charismatického a nadějí sršícího lídra. Nyní ale jeho popularita pohasíná. Liberální předseda vlády pod tíhou skandálů v těchto hodinách bojuje o politické přežití.
V bojích soupeřících armád v Libyi zahynuly desítky ruských vojáků. Napsala to na svém webu ruská opoziční televizní stanice Meduza. Jejich přítomnost v neklidné severoafrické zemi je podle ní tak tajná, že těla mrtvých zatím nechtějí ani předat pozůstalým.
Zmocněnec OSN pro Libyi Ghassan Salamé dnes varoval, že boje o Tripolis jsou jen začátkem dlouhé a krvavé války. Vyzval proto mezinárodní společenství, aby okamžitě podniklo kroky s cílem zastavit přísun zbraní do Libye, informoval zpravodajský server BBC. Síly věrné odpadlickému parlamentu na východě země zahájily v dubnu tažení na Tripolis, kde sídlí vláda, kterou uznává OSN.
Ještě před pár měsíci to vypadalo, že má Justin Trudeau druhý mandát v roli kanadského premiéra jistý a bude jen bojovat o to, jak velkou většinu bude mít jeho Liberální strana ve federálním parlamentu. Sedmačtyřicetiletý politik neměl za uplynulé čtyři roky žádný větší skandál, stavěl se do role protipólu amerického prezidenta Donalda Trumpa a doma i ve světě mu to vycházelo. Teď ho ale dusí aféra, kterou komentátoři v Ottawě přirovnávají ke kauze Watergate - ne kvůli tomu, co premiér udělal, ale tomu, co se jeho tým i on sám možná snaží ututlat.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy definitivně prohrál soudní bitvu se zpravodajským serverem Mediapart, který v roce 2012 napsal, že Libye na Sarkozyho volební kampaň v roce 2007 poskytla 50 milionů eur. Informovala o tom agentura AFP.
Sídlo libyjského ministerstva zahraničí v metropoli Tripolisu se v úterý stalo terčem útoku sebevražedného atentátníka a dalších ozbrojenců. Nejméně tři lidé při tom zahynuli a jednadvacet dalších utrpělo zranění. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na nejmenované libyjské bezpečnostní činitele.
Severní Korea si začala klást tvrdé podmínky ohledně schůzky s americkým prezidentem. Odmítá tlak na rychlé odevzdání atomových zbraní.
Americké tajné služby před summitem Donalda Trumpa a Kim Čong-una vytváří psychologický profil vůdce KLDR.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un byl na třídenní návštěvě Číny. Vyjel tak poprvé za hranice KLDR od té doby, co stojí v čele země. "Je dost pravděpodobné, že šlo o přípravu na jednání Kima s americkým prezidentem Donaldem Trumpem," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz český koreanista Jaromír Chlada.
Policie exprezidenta zadržela v úterý ráno kvůli nezákonnému financování jeho volební kampaně v roce 2007, na kterou měl přispět Muammar Kaddáfí.
Zatčení souvisí s vyšetřováním okolo financování Sarkozyho kampaně z roku 2007, píše francouzský deník Le Monde.
O severokorejském vůdci Kim Čong-unovi mají západní tajné služby minimum informací. Diktátor pečlivě střeží své soukromí a zbavuje se nepohodlných osob v okolí. Podle odborníků však nejde o žádného psychopata. "Je bezohledný a nemilosrdný. Je ale také racionálně uvažujícím člověkem," varuje jihokorejský politolog Park Bjung-kwang.
Evropská komise schválila, že Libyi poskytne 46 milionů eur ke zlepšení ochrany její hranice. Program bude spoluorganizován Itálií, která do země vyšle námořní jednotky. Italská média spekulují, že se Itálie chystá k libyjským břehům vyslat šest lodí a 700 vojáků, aby v zemi pomohli s bojem proti převaděčům migrantů. EU chce programem zajistit zlepšení operačních kapacit libyjské pobřežní stráže.
