








I čtvrt století po své smrti je Jiří Sovák stálicí televizních obrazovek. Jeho robustní herecké portfolio čítá okolo 170 titulů, z nichž mnohé se často reprízují. Své postavy obohacoval protichůdnými vlastnostmi. Vysoký herec byl dle řady lidí od mládí tak nějak předurčen k rolím protivných starších mužů, s nimiž si ho spojujeme nejčastěji. Ať už jde o Marečku, podejte mi pero!, nebo Chalupáře.



Postava vznětlivého Viktora Frankensteina, který stvoří umělého člověka, je známá díky řadě filmových zpracování. Zatím poslední, film Guillerma del Toro, aktuálně vévodí platformě Netflix. Výraznou vizualitou, avšak nejen prostřednictvím hledáčku kamery, ale i artistním sdílením původního příběhu autorky románu Mary W. Shelleyové, vyniká i nová inscenace Petry Tejnorové ve Stavovském divadle.



Nejintimnější osobní zpověď, ostrý vzkaz otci, ale také první velká vážná opera, která znamenala zásadní milník pro skladatelskou dráhu Wolfganga Amadea Mozarta. Tak je označována jeho Opera Idomeneo, již Národní divadla zvolilo jako premiérový "otvírák" letošní operní sezony. Dílo, které tematizuje komplikovaný vztah otce a syna, psychické zdraví i vrtkavou přízeň lidu, se hraje ve Státní opeře.



V New Yorku ve čtvrtek zemřel divadelní režisér a výtvarník Robert Wilson. Bylo mu 83 let. Informaci o jeho skonu zveřejnil jeho oficiální profil na síti Facebook. Wilson působil mimo jiné i v pražském Národním divadle a v roce 2014 mu tehdejší ministr kultury Daniel Herman předal medaili Artis Bohemiae Amicis (Přátelé českého umění) za zásluhy o šíření dobrého jména české kultury.



Dana Medřická, která se narodila přesně před 105 lety, 11. července 1920, je dodnes považována za jednu z největších českých hereček. V divadle, ve filmu i v televizi vytvořila desítky nezapomenutelných postav. Sama asi nejvíce ctila divadelní jeviště, excelovala například v Kočičí hře v Národním divadle. Fanoušci přijali Medřickou za svou, především za lidskost, jež z jejích rolí vyzařovala.



Ve věku 92 let v neděli ráno zemřela emeritní sólistka Opery Národního divadla v Praze Helena Tattermuschová, držitelka Ceny Thálie za celoživotní mistrovství. Na české první scéně hostovala už během studií na Akademii múzických umění, její členkou se stala ve 23 letech, po dvou rocích prožitých v divadle v Ostravě. Sdělil to mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.



Ve věku 80 let v pondělí zemřel herec, mim, choreograf, režisér a pedagog Ctibor Turba, díky němuž získala česká pantomima světový respekt. Spolu s Borisem Hybnerem se stal koncem 60. let spolutvůrcem nového proudu pantomimy, který se vymezoval vůči klasické marceauovské pantomimě představované tvorbou Ladislava Fialky.



Spolupráce s renomovanými zahraničními tvůrci je ve velkých evropských divadlech obvyklou praxí. V posledních letech si ji osvojila i činohra Národního divadla. Po francouzském režisérovi Arthurovi Nauzycielovi a dvou dramaticích, Polce Marii Wojtysko a Rusovi Ivanu Vyrypajevovi, se v Praze představil další ruský exulant, režisér Dmitrij Krymov. Uvádí autorskou inscenaci Tři mušketýři a já.



V titulních rolích s islandským barytonistou Tómasem Tómassonem a s mezzosopranistkou Dagmar Peckovou uvede Státní opera premiéru opery Král Lear na hudbu Ariberta Reimanna. Loni zesnulý německý skladatel ji složil v duchu expresionismu.



Nová inscenace Janáčkovy opery Její pastorkyňa v pražském Národním divadle vyvolala ostrou kritiku a znechucení. Kritici jí vyčítají zejména přehnaný akcent na násilí, alkohol a sexualizaci. Otázkou ale je, jestli přesně to nezůstává největšími problémy české společnosti a netne tak do živého. Možná nakonec nejlepší obraz o tom zcela nechtěně podala závěrečná děkovačka.



Opera Siegfried z tetralogie Richarda Wagnera Prsten Nibelungův měla v historicky poučené interpretaci světovou premiéru v Praze. Orchestr pod vedením Kenta Nagana hrál ve Státní opeře na repliky historických nástrojů a měl netradiční zvuk, pěvci předvedli až na několik výjimek skvělé výkony. Jen hlavní představitel nebyl příliš vhodně zvolený, přehnanými grimasami chvílemi působil až směšně.



Jsou herci, kteří se neustále proměňují jako charakterové měňavky či chameleoni. Zahrají cokoliv, kdykoliv, jakkoliv je třeba. Hrají tím, co hraje v nich. Pak jsou ale herci, kteří zůstávají sebou, i když jim role velí proměnit se. Jsou „charakterem“ sami o sobě, osobnostmi, říká se. Mezi ty patřil i Alois Švehlík.



Herec s velkou kariérou, představitel silných a mužných postav, osobnost, která dokázala zaujmout i beze slov. Tak vzpomínají na herce a dabéra Aloise Švehlíka lidé z oboru. Nositel ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra zemřel ve středu ve věku 85 let.



Národní divadlo uvedlo novou inscenaci opery Giacoma Pucciniho Manon Lescaut. Námět, populární u nás zejména díky přebásněné adaptaci Vítězslava Nezvala, zasadila režisérka Sláva Daubnerová do devadesátých let. Příběh o spalující lásce doplnila o krutost a bezohlednost, s níž se k sobě milenci chovají. Aby takový posun fungoval, nesměla by ale na jevišti chybět vášeň a napětí mezi postavami.



Inscenací roku 2024 se stalo představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo Praha ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Cenu divadelní kritiky za nejlepší ženský herecký výkon získala Denisa Barešová za Paní Bovaryovou, v mužské kategorii ji převzal Mark Kristián Hochman za postavu Vojcka v představení Vojcek_jednorozměrný člověk.



Evoluci, ne revoluci slibuje nový generální ředitel Národního divadla v Praze, kterým se v srpnu 2028 stane Martin Glaser. V pondělí to oznámil ministr kultury Martin Baxa z ODS. Jedenapadesátiletý divadelní režisér posledních 12 roků řídil Národní divadlo Brno. Z něj do Prahy přivede nejbližší spolupracovníky.



Herci Pavla Beretová, Šimon Krupa, Robert Mikluš nebo Igor Orozovič účinkují v inscenaci nazvané Privatizace, která má premiéry tento čtvrtek a pátek na Nové scéně Národního divadla v Praze. Inspiroval ji osud podnikatele Petra Kellnera ze společnosti PPF. Nejbližší reprízy následují 4. a 5. února.



Už téměř zapomenutá byla opera s antickým námětem Médea, kterou roku 1797 složil Ital Luigi Cherubini. Zpět na výsluní ji v 50. a 60. letech minulého století vrátila svým strhujícím výkonem sopranistka Maria Callas, pro niž se Médea stala přímo stěžejní rolí. Nepříliš známé a zřídka uváděné dílo nyní nastudovala opera pražského Národního divadla.



Časopis Frieze, který píše o současném umění, zařadil přehlídku děl ukrajinské sochařky Zhanny Kadyrové v pražské Galerii Rudolfinum mezi deset nejlepších evropských výstav roku. Přední německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung zase mezi desítku nejlepších evropských operních inscenací roku vybral nastudování barokní opery Platée v pražské Státní opeře.