„Dobře vnitřně uchopená role je pro mě stokrát zajímavější než vnější kalkul, člověka to pak může zasáhnout. Před zrcadlem si nezkouším nic, to mě přešlo už jako dítě,” říká herečka Petra Špalková. V seriálu ČT Stíny v mlze si zahrála i s vlastní dcerou. „Chtěla se mnou točit, protože jsem málo doma. A tak se mnou chtěla trávit víc času,” dodává.
Dramatická hudba, přesvědčivé pěvecké výkony, ale také režijní pustina charakterizují novou inscenaci opery Káťa Kabanová od Leoše Janáčka, kterou v pátek uvedlo pražské Národní divadlo. Připravil ji Španěl Calixto Bieito v hudebním nastudování Jaroslava Kyzlinka.
„Měla jsem z toho strach. Když se natáčelo vyšetření, které člověk po něčem takovém absolvuje, nemusela jsem vlastně ani hrát nebo hledat pocit, protože to bylo samo o sobě strašné,” popisuje herečka Anna Fialová práci na minisérii Guru, ve které ztvárnila znásilněnou ženu. Za zásadní ale považuje natáčení příběhu Ivety Bartošové. „Byla to zlomová práce na hodně dlouhou dobu,” míní.
Od počátku příští sezony se hudebním ředitelem Opery Národního divadla v Praze stane dirigent Robert Jindra. Nahradí Jaroslava Kyzlinka.
Novinka činohry pražského Národního divadla vyzývá k rodinné návštěvě, při níž se s historickou budovou mohou seznámit i nejmenší. Křehká pohádka Františka Hrubína Kráska a zvíře, v níž triumfuje láska a spravedlnost, je díky archetypální podstatě vstřícná vůči všem divákům bez ohledu na věk.
Tři premiéry v zahraniční režii uvedou tento měsíc pražské Národní divadlo a Státní opera. Diváky čeká Mozartův titul Così fan tutte, Bludný Holanďan od Richarda Wagnera a Káťa Kabanová zkomponovaná Leošem Janáčkem.
"Jsme zvyklí, že systém funguje. A teď se ukazuje, že nejsme na krizi připravení. To je trochu strašidelné," míní herec a hudebník Igor Orozovič, který na jaře natočil videoklip na podporu zdravotníků. Je členem souboru Národního divadla a hostuje i v menších souborech. "Velká scéna mě nikdy nelákala, ale jako každý rád patřím do nějaké party, která něco buduje," dodává.
Činohra Národního divadla v Praze bude mít poprvé dva umělecké šéfy. Čtyřicátníci Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský jako tandem Skutr režírují od studií na pražské DAMU, bezmála 20 let. Teď si vyzkoušejí, zda jim to stejně hladce bude klapat také v provozních záležitostech.
S každým umělcem přichází nová éra, ale identita Národního divadla zůstává. Více se rozkročíme v repertoáru i hostujících režisérech, chceme, aby se činohra hrála i ve Státní opeře. Nevíme, co za dva roky bude v divadle aktuální, budeme reagovat, říkají Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka, kteří jako režijní duo Skutr povedou činohru Národního divadla. Nechceme diváky jen šokovat, dodávají.
Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka, kteří společně tvoří pod značkou Skutr a poslední čtyři roky vedli Divadlo v Dlouhé, se stanou šéfy činohry pražského Národního divadla. V něm už dříve uvedli osm inscenací. Jako kmenového režiséra si přivedou Michala Vajdičku, jenž působil v Dejvickém divadle a Slovenském národním divadle.
S dědictvím podnikatelských „devadesátek“ účtuje v inscenaci hry Maxima Gorkého nazvané Vassa Železnovová režisér Jan Frič. Na scéně Stavovského divadla sledujeme rozklad rodiny a firmy, kde stále ještě pevnou rukou vládne matka v podání Zuzany Stivínové.
V Národní divadle se předávaly herecké ceny Thálie. Prestižní ocenění letos získalo více umělců za celoživotních mistrovství. Protože byla loni divadla dlouho uzavřená, nebyly naopak uděleny ceny za mimořádné jevištní výkony.
Kdo se chce bavit a má rád humor takzvaných crazy komedií pro pamětníky, z nové inscenace Lazebníka sevillského odejde spokojený. Opera pražského Národního divadla připravila první premiéru sezony se zřetelným záměrem: oblíbený titul nabízí v přímočarém balení, které k dílu kromě několika vtipů sice nic nepřidává a nevymýšlí, také v něm ale nic nehledá.
V jedné z pražských nemocnic v neděli dopoledne ve věku 91 let zemřela emeritní členka Národního divadla Blanka Bohdanová. Byla držitelkou ceny Thálie a dvou cen Františka Filipovského za dabing. Během více než padesátileté kariéry odehrála přes 80 rolí. O úmrtí informoval mluvčí divadla Tomáš Staněk.
Do Národního divadla v Praze se nechodí jen za kulturou, ale také za saunováním. Pod střechou provozní budovy tu saunu v 70. letech navrhl Pavel Kupka, a protože se do ní dlouho neinvestovalo, má dnes zachovalý původní brutalistní ráz. Před pár lety ji objevil Lukáš Otevřel a jeho dva přátelé, kteří oprášili zašlý interiér a vrátili do ní život. V sauně pouštějí audio přenos opery a baletu.
Jako první premiéru sezony uvede balet pražského Národního divadla tento čtvrtek 16. září výpravnou Spící krasavici. Půjde také o první baletní premiéru ve zrekonstruované Státní opeře.
Provokativní, drzý, arogantní, ale také talentovaný, nekonvenční nebo oceňovaný jsou slova spojovaná s režisérem Danielem Špinarem, končícím uměleckým ředitelem činohry Národního divadla v Praze.
Do Síně slávy Národního divadla vstoupil člen její činohry František Němec. Symbolicky ho tam uvedl ředitel první scény Jan Burian při pondělním tradičním setkání na úvod sezony v historické budově. Cenu pro umělce do 35 let dostali první sólista baletu Patrik Holeček, členka činohry Jindřiška Dudziaková a sólista opery Lukáš Bařák.
Koncem června si před budovu pražské DAMU stouply dvě její studentky v černém, tváře "rozpůlené" namalovaným zeleným pruhem. Jedna přečetla téměř třicítku anonymních svědectví svých kolegyň a kolegů, zatímco druhá je vylepovala na zeď. Hovořily o zastrašování, manipulaci, šikaně, sexistických poznámkách, či dokonce sexuálním obtěžování ze strany pedagogů a obecně o zneužívání moci na škole.
