Za naprosto nepochopitelnou označuje ředitel Alšovy jihočeské galerie výjimku, kterou vyjednal ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD pro výstavy ve vybraných galeriích a muzeích. S pátečním přechodem Česka do vyššího stupně protiepidemického systému by měly zavřít všechny, nakonec však zůstanou otevřené výstavy Rembrandta a Slunečních králů v Praze, a to díky zahraničním zápůjčkám.
Výstavy s jedinečnými zápůjčkami ze zahraničí, jako jsou Sluneční králové v Národním muzeu nebo Rembrandt: Portrét člověka v pražské Národní galerii, bude možné navštívit i poté, co v pátek z rozhodnutí vlády znovu zavřou muzea a galerie. Na Facebooku o tom v úterý informoval ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD.
Neexistuje kulturní instituce, která by se po zkušenostech s dopady opatření proti šíření koronaviru nemusela změnit. Když se k tomu po téměř ročním zasažení oboru nemocí covid-19 přidá neutěšená situace veřejných i soukromých rozpočtů, je toho dost, nad čím musíme uvažovat, říká nastupující ředitelka Národní galerie Praha Alicja Knastová.
Už před zahájením otevírací doby čekali ve čtvrtek ráno lidé před palácem Kinských na Staroměstském náměstí, aby se mohli podívat na výstavu děl slavného malíře Rembrandta. Fronta vedla až na náměstí, řekla mluvčí pořádající Národní galerie. Ta však musela návštěvníky pouštět do budovy tak, aby na výstavě bylo najednou maximálně 40 lidí.
Lubomír Zaorálek chce ze země vybudovat kulturní velmoc plnou silných značek. Zatím ale nezvládl koupit ani volný obraz od Toyen. Čím se pak Národní galerie má prezentovat? Výstavami vypůjčenými odjinud?
Někdejší ředitel televize Nova a nedávný kandidát do Senátu Vladimír Železný začátkem měsíce stáhnul 11 děl ze své sbírky z reprezentativní výstavy Národní galerie věnované Mikuláši Medkovi. Teď na vysvětlenou rozeslal obsáhlý dopis. Národní galerii v něm především vyčítá, že nedala dost prostoru dvěma velkým obrazům, jež se minulý rok staly senzací českého trhu s uměním.
Novou šéfkou pražské Národní galerie bude Polka Alicja Knastová. Po roce a půl, kdy nejdůležitější instituci v českém výtvarném umění ovládali přechodní ředitelé, se otvírá příležitost k nové éře. Způsob, jakým začíná, ale příliš šťastný není.
Překvapení z volby nové generální ředitelky Národní galerie Praha, kterou se 1. ledna příštího roku stane Alicja Knastová z Polska, vyjadřují lidé z oboru. Jediné, na čem se relativně shodnou, je respekt k otevřenému výběrovému řízení a možnost nastartovat novou etapu.
Poprvé za 224 let existence Národní galerii v Praze povede cizinka. Generální ředitelkou přední české sbírkové instituce s více než čtvrtmiliardovým rozpočtem se 1. ledna stane Alicja Knastová z Polska. Mandát má na šest let, oznámil v úterý ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD.
Alicja Knastová z Polska bude novou generální ředitelkou Národní galerie v Praze. Jméno vítěze výběrového řízení v úterý oznámil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ve finále byli ještě ředitel galerie Plato Ostrava Marek Pokorný a Jiří Fajt, který už galerii pět let vedl.
Na to, že měla zavírací den, bylo v pražské Valdštejnské jízdárně předevčírem rušno. Na výstavě malíře Mikuláše Medka se svěšovalo osm obrazů a stěhovala jedna socha, které zapůjčila Galerie Zlatá husa spravující kolekci sběratele, podnikatele, bývalého ředitele TV Nova a nedávného kandidáta do Senátu Vladimíra Železného. Místo nich se věšela jiná, narychlo sehnaná Medkova díla.
Býval považován za rabína, alchymistu Paracelsa či filozofa Platona, dnes se mu říká Učenec ve studovně. Jediná známá malba od nizozemského rodáka Rembrandta Harmenszoona van Rijna na českém území se stala hlavním exponátem nejprve výstavy v Kolíně nad Rýnem a teď také té, kterou pořádá Národní galerie pod názvem Rembrandt: Portrét člověka.
Deset maleb a přes 50 prací na papíře od slavného malíře Rembrandta van Rijna ukazuje výstava, která ve čtvrtek večer začíná v pražském paláci Kinských. Veřejnost ji může vidět od pátečního dopoledne. Ústředním dílem projektu nazvaného Rembrandt: Portrét člověka je umělcovo jediné dílo v českých sbírkách, Učenec ve studovně z roku 1634. Doplňují jej zápůjčky z mnoha zemí.
Ještě nikdy nepřipravila pražská Národní galerie tak rozsáhlou výstavu věnovanou jedinému umělci. Retrospektivu Mikuláše Medka, originálního malíře druhé poloviny 20. století, hostí Valdštejnská jízdárna, jeho sakrální motivy jsou k vidění v Anežském klášteře a rozměrné obrazy vytvořené pro Československé aerolinie zase ve Veletržním paláci.
Za tři týdny v pražském paláci Kinských začne velká mezinárodní výstava nizozemského malíře Rembrandta van Rijna. Pět let připravovaný projekt, podmíněný spoluprací odborníků a transportem děl z několika zemí, měl mít původně vernisáž v dubnu. Národní galerie ho odsunula kvůli pandemii koronaviru.
Bývaly doby, kdy o pražské Národní galerii rozhodovali jen muži, a dodnes o ní rozhodují Češi. Teď má instituce, založená pod jiným názvem roku 1796, šéfku, i když jen dočasnou. A další je možná na obzoru: ve výběrovém řízení na ředitele Národní galerie se zatím, před započtením hlasů ze zahraničí, jako druhá umístila sedmačtyřicetiletá Alicja Knastová z Polska.
Marek Pokorný má na dosah nejvyšší metu v českém výtvarném světě: může se stát ředitelem pražské Národní galerie.
"Pokud bych se vrátil, rád bych dotáhl záměr zpřístupnit všechny sbírkové expozice zdarma, nejen pro studenty do 26 let a seniory, jak jsme to zavedli již před lety," avizuje bývalý ředitel a nyní opět kandidát na šéfa Národní galerie.
Předseda KSČM Vojtěch Filip podal odvolání proti červnovému rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1, podle kterého se má omluvit bývalému řediteli Národní galerie Praha Jiřímu Fajtovi za to, že jej loni v novinovém článku nepravdivě nařkl z finančních machinací. Uvedla to Česká televize. Podání odvolání potvrdil mluvčí soudu Radek Paclík.
