Za své výroky na adresu vědců k jejich výzkumu na Šumavě se senátor Jan Veleba musí omluvit, potvrdil soud. Musí zaplatit i náklady řízení. Veleba prohlásil, že motivací přírodovědců jsou "peníze, docentury a profesury". V pozadí kauzy je dlouhodobý spor o ochranu přírody, rozšíření divočiny a rozvoj obcí v Národním parku Šumava.
Šedesát tisíc lidí podepsalo petici za dobrý zákon o Národním parku Šumava. Ministr životního prostředí Richard Brabec ji odmítá. Členy petičního výboru nechal stát na ulici a mezi celebrity poslal svého náměstka.
Martin konvička je český entomolog, který se specializuje na lepidopterologii a jako docent působí na Jihočeské univerzitě, a zároveň protiislámský politický aktivista. Do povědomí se dostal jako představitel iniciativy Islám v ČR nechceme a též jako předseda Bloku proti Islámu, jenž byl v květnu 2016 nahrazen Iniciativou Martina Konvičky.
Světový kongres Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) přijal rezoluci, v níž vyzval Českou republiku k nápravě péče o Národní park Šumava. Informoval o tom profesor Pavel Kindlmann, který se kongresu na Havajských ostrovech účastní. Kongres IUCN v rezoluci vyzval ke konkrétním krokům, které je třeba udělat, aby Šumava mohla zůstat národním parkem i podle mezinárodních kritérií.
Vichřice, kůrovec, blokáda, dřevorubci. Jen některé z "katastrof", které potkaly Národní park Šumava za krátkou dobu jeho existence. Podívejte se sami, jak se s nimi příroda vypořádala tam, kde jí do toho nezasahovali lidé.
Poslanecká sněmovna v pátek projednávala novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, hlasování se nakonec přesunulo na 12. července. Novela má zpřesnit a částečně zpřísnit podmínky pro podnikání v národních parcích. Kvůli ní se však čeká tvrdý střet ochránců přírody s investorskou lobby, ve prospěch obou budou poslanci předkládat několik pozměňovacích návrhů. Šumavská legenda, řezbář Ladislav Pavel, otec známého archeologa Pavla Pavla, nové hotely nechce. Stejně tak ale nevěří na koncepci obnovení divočiny. Podobně jako on tu uvažuje i mnoho dalších lidí.
Česko trápí povodně i sucho. Staví se zábrany, betonují hráze. Podle kritiků je to drahé a nefunguje to. Na Šumavě se snaží udržet vodu v krajině právě odstraňováním lidských zásahů do přírody. Správa NP Šumava zavodnila stovky hektarů mokřadů, obnovila více než pět kilometrů přírodních vodních toků a zrušila 62 kilometrů odvodňovacích kanálů.
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl, že senátor Jan Veleba se musí omluvit vědcům za své výroky o motivaci výzkumů na Šumavě. Vědci poukazovali na to, že Veleba poškodil jejich pověst tvrzením, že vědecké granty týkající se šumavského výzkumu jsou nestandardně vysoké a že motivací přírodovědců tam jsou "... peníze, docentury a profesury". Veleba považuje rozsudek za jednostranný a je přesvědčen, že vše bylo dopředu připravené. Senátor podle soudu musí kromě omluvy také stáhnout část textu článku v Parlamentních listech a uhradit přírodovědcům polovinu nákladů soudního řízení.
Vědci zjistili, že kácet stromy zasažené kůrovcem a vysazovat nové není nutné. Příroda si dokáže pomoci sama. Pod odumřelými stromy vyroste na jednom hektaru kolem 5000 smrčků, což je mnohonásobně více, než kdyby se vysázely nové. Po dlouholetých sporech o to, zda na Šumavě kácet, či nekácet, se tak vedení parku rozhodlo vydat cestou co nejmenších vstupů do přirozeného vývoje. Dnes je bez zásahů jen 23 procent parku, vedení parku chce ale zónu zvětšit minimálně o 5 nebo 10 procent. Inspirovalo se i německými kolegy z národního parku Bavorský les.
Kůrovec už neznamená zkázu lesa. Dlouholetý výzkum českých vědců prezentovaný v prestižním vědeckém časopise dokazuje, že les ponechaný vlastnímu osudu se regeneruje rychleji a rozmanitěji než ten uměle udržovaný.
Prezident by neměl vracet zákony, ani tím hrozit, jen proto, že má na věc jiný názor. Ať jde o rychlost 150 kilometrů, Šumavu, nebo státní rozpočet.
Dopisy lidí měly významný vliv na to, že poslanci likvidační zákon senátorů o Šumavě doslova smetli, říká ekolog Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. Lidé podle něj stále víc objevují kouzlo šumavské divočiny.
Pavel Hubený z Národního parku Šumava v rozhovoru pro Aktuálně.cz upozorňuje na to, že staré územní plány i chystaná novela zákona o ochraně přírody dávají velké šance investorům a developerům, kteří se zajímají o Šumavu. O pozemky mají zájem lidé, kteří chtějí stavět chalupy, na stole jsou ale i větší projekty. Podle Hubeného se může zastavěná plocha na území největšího českého národního parku v některých lokalitách až zdvojnásobit.
Novela zákona mimo jiné upravuje pravidla pro národní parky, kterých se případné veto mělo týkat. Ministr životního prostředí Richard Brabec ale podle svých slov prezidenta ujistil, že návrh zákona neobsahuje žádné rozšíření bezzásahových zón. Ty totiž již v minulosti Miloš Zeman kritizoval v souvislosti se zákonem o Šumavském národním parku.
Šlo především o oblasti přerozdělování veřejných prostředků a správu společností s majetkovou účastí obcí či krajů. Situaci by podle BIS zlepšila větší pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu.
Pavel Hubený byl pověřen vedením národního parku od loňského května. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce odvedl dobrou práci.
Prezidentovi vadí rozšíření bezzásahových zón v národních parcích. Podle něj je potřeba hledat řešení, která ochrání především člověka.
Komentář Martina Fendrycha: Na Šumavě se objevil divoký vlk. Skvělá bytost, kterou člověk postrádá.
Ministerstvo životního prostředí podalo kasační stížnost ve sporu s šumavskými obcemi.
Vyhověl tak žalobě několika obcí, které namítaly, že jim plán brání v rozvoji a omezuje obyvatele parku.
