Premiér Andrej Babiš i ministr zahraničí Petr Macinka se čtvrtečnímu setkání s americkým velvyslancem vyhnuli. Nebyli tak u toho, když Nicholas Merrick na Pražském hradě označil jejich rozrytí českého obranného rozpočtu za velký hazard a porušení spojeneckých slibů. A když chtěl reportér deníku Aktuálně.cz znát názor ministra obrany Jaromíra Zůny, ten před otázkami utekl.
Velitel čečenské jednotky Achmat Apti Alaudinov ve videu vyjádřil podporu Íránu a vyzval k vyzbrojení spojenců proti Západu. Současně ostře zaútočil na amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterého označil za „antikrista“. Alaudinov, o němž se spekuluje jako o možném nástupci nemocného lídra Čečenska Ramzana Kadyrova, zároveň naznačil ochotu osobně se zapojit.
Estonsko razantně navyšuje obranné výdaje a tlačí spojence v NATO k tomu, aby následovali jeho příklad. Zatímco Tallinn míří až k šesti procentům HDP, řada evropských zemí stále váhá. Jak chce pobaltská země přesvědčit ostatní, kde na to vzít a proč podle ní nestačí spoléhat jen na článek 5 Severoatlantické smlouvy?
S návrhem letošního obranného rozpočtu ve výši 155 miliard korun neudělal ministr Jaromír Zůna radost svým zastáncům ani odpůrcům. Byť Okamurova SPD, jejímž nominantem Zůna je, bojuje proti pořízení amerických letounů F-35, resort na ně letos uvolní dalších téměř pět miliard. V roce 2027 chce Zůna na obranu o 60 miliard korun více, což překvapilo jak opoziční politiky, tak i premiéra.
Evropa čelí největší bezpečnostní zkoušce od konce druhé světové války. Nepředvídatelná politika Donalda Trumpa výrazně oslabila dlouhodobé partnerství mezi oběma kontinenty. Evropští lídři hledají, jak si zajistit vlastní bezpečí. Analytici ale varují, že bez americké pomoci nemá Evropa šanci.
I když ve sněmovních volbách jako lídr kandidátky SPD v Libereckém kraji neuspěl, jeho politickou kariéru to nezastavilo. Možná právě naopak. Tomio Okamura z něj udělal náměstka na ministerstvu obrany. Teď Radovan Vích v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz vysvětluje, proč Česku stačí dávat na obranu jen dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) nebo proč má problém s nákupem německých tanků.
Arktida přestává být oázou klidu a mění se v bojiště strategických zájmů. Zatímco Rusko na severu buduje jaderné základny, americký prezident Donald Trump se soustředí na Grónsko. Severské státy varují, že nejkratší cesta ruských raket na Západ vede právě přes zamrzlý oceán. Deník Financial Times popisuje, jak tající ledy otevírají cestu k novému kolu mezinárodních závodů ve zbrojení.
Šéf NATO Mark Rutte varoval, že Evropa bez americké pomoci není schopná vlastní obrany. Podle něj by si osamostatnění vyžádalo astronomické náklady. Zároveň upozornil, že Ukrajinu čeká kvůli ruským útokům na energetiku nejtvrdší zima za poslední dekádu. Rutte vyzval EU k větší flexibilitě při financování zbraní, aby Kyjev mohl nakupovat i techniku ze Spojených států.
Agresivní snaha Donalda Trumpa o připojení Grónska k USA znovu otevřela otázku, nakolik jsou dnes Spojené státy pro Evropu spolehlivým bezpečnostním partnerem. Podle serveru Politico se v zákulisí stále častěji zmiňuje možnost užší evropské bezpečnostní spolupráce bez Washingtonu, do níž by mohla být zapojena i Ukrajina.
Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Evropou se dostaly na bod „grónského“ mrazu. Ostrá slova padají na obou stranách Atlantiku. Americký prezident Donald Trump už několik týdnů hrozí obsazením Grónska a nově také další obchodní válkou. Některé evropské státy mezitím volají po tvrdé odplatě. Hrozí rozpad NATO? Zeptali jsme se expertů na mezinárodní vztahy.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se podle dvou svědků na soukromém novoročním setkání s lídry politických frakcí Evropského parlamentu nechala slyšet, že ačkoliv sama nepije, „možná je pravý čas s tím začít“.
Neúspěšný úterní pokus opozice o odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela Poslanecké sněmovny prý nebyl pro předsedu Starostů a nezávislých (STAN) Víta Rakušana žádné překvapení – přiznává, že s tím ani nepočítal. Současně vysvětluje, proč je v danou chvíli nesmysl uvažovat o tom, že by mohla vzniknout vláda na jiném půdorysu. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš má podle Rakušana navíc úplně jiný cíl.
Co ještě nedávno působilo jako výstřední nápad amerického prezidenta Donalda Trumpa, začíná nabírat obrysy vážně míněné strategie, která podle Dánska může ohrozit samotné základy NATO. Zatímco americká administrativa mluví o odkupu Grónska, sám Trump v minulosti nevyloučil ani vojenské řešení. Deník The Times proto popsal čtyři možné scénáře dalšího vývoje.
Sotva se svět vzpamatovává z únosu venezuelské hlavy státu už americký prezident znovu otevírá otázku kontroly nad Grónskem. Zatímco Kodaň varuje před rozpadem bezpečnostního uspořádání garantovaného NATO, Washington hledá cesty, jak v arktické oblasti upevnit svůj vliv. Pracuje na zvláštní dohodě o volném sdružení, která by USA otevřela dveře k hlubší vojenské i politické přítomnosti v regionu.
„Grónsko potřebujeme, rozhodně.“ Taková slova prohlásil americký prezident Donald Trump v nedělním rozhovoru pro časopis The Atlantic. Poté, co se mu podařilo zajmout venezuelského diktátora Nicoláse Madura, svět s napětím čeká, zda USA nebudou mít zálusk na další „nutný zásah“ amerických speciálních sil. A autonomní část Dánského království už je delší dobu v Trumpově hledáčku. Důvodů je více.
„Já jsem nevěřil už ničemu, všechny tatrovky byly přezuté do totálně ojetých pneumatik. Ty by nám bouchly v poušti a byli bychom pro smích.“ Tak velitel Ján Valo vzpomíná na strasti, které přesně před 35 lety doprovázely odlet československých vojáků na první zahraniční misi po boku západních spojenců. Tedy do Perského zálivu osvobodit Kuvajt, který předtím obsadily jednotky Saddáma Husajna.
Americký prezident Donald Trump krátce před Vánoci znovu otevřel otázku anexe Grónska. Jmenováním zvláštního vyslance pro Grónsko vyslal jasný signál, že jeho zájem o převzetí kontroly nad největším ostrovem světa stále trvá. Podle Trumpových slov jde o otázku „národní bezpečnosti“, kterou Spojené státy nemohou ignorovat.
Ruské strategické bombardéry Tu-95MS operovaly nad neutrálními vodami Barentsova a Norského moře, informovala ve čtvrtek rán Moskva. Podle ruského ministerstva obrany šlo o plánovaný více než sedmihodinový let a v některých úsecích se v blízkosti ruských strojů objevily zahraniční stíhačky.
Rusko podle šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova zkrátilo časový horizont příprav na možnou konfrontaci s Evropou na rok 2027. Nejpravděpodobnějším směrem další agrese má být Pobaltí, Polsko je pak podle něj vnímáno jako cíl úderů, nikoli okupace. Muž, který je považován za možného Zelenského nástupce, je však zároveň znám prognózami, jež se v minulosti nenaplnily.
Baltská defenzivní linie už nejsou jenom slova, ale realita. Nejsevernější pobaltský stát, Estonsko, začal s výstavbou prvních pěti bunkrů. Dohromady by jich do roku 2027 mělo vzniknout hned 600. Cílem je odstrašit Rusko.
Moskva na bojišti sice skoro nepostupuje, ale na jiných frontách vítězí, píše ukrajinský generál Valerij Zalužnyj. Podle něj se Rusku daří napadenou zemi ničit politicky i ekonomicky. Západ tak podle něj musí Ukrajině poskytnout bezpečnostní záruky a definovat jasný cíl, jak porazit Moskvu. Jinak podle generála hrozí, že se bude zanedlouho bojovat také v jiných zemích východní Evropy.
