Bývalý český velvyslanec při Severoatlantické alianci (NATO) Jakub Landovský se stal vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči NATO. Návrh na vytvoření pozice i jeho jmenování v pondělí schválila vláda, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po jednání kabinetu.
Arktické Špicberky jsou nejpravděpodobnějším místem, kde by Rusko mohlo otestovat soudržnost Severoatlantické aliance. Alespoň to naznačuje aktuální zpráva amerického think-tanku Atlantic Council, která zhodnotila možné scénáře ruské agrese v Evropě.
Za naprosto logické označil v pátek ministr zahraničí Petr Macinka to, že by měl na summitu Severoatlantické aliance v Turecku Českou republiku zastupovat premiér Andrej Babiš, nikoli prezident Petr Pavel. Českým novinářům to řekl při návštěvě Berlína. Zdůraznil, že politiku určuje vláda, a je proto důležité, aby ji i prezentovala.
Příští dva roky mohou být pro Rusko ideální příležitostí k otestování jednoty NATO. Podle evropských diplomatů, které cituje server Politico, je sice přímý útok nepravděpodobný, Rusko by však mohlo vsadit na omezené operace či menší vpády, jejichž cílem bude vyvolat chaos a rozkol v alianci.
„Jakékoli oslabování odstrašení alianci poškozuje. Pokud nejsilnější člen NATO označuje alianci za papírového tygra, nepřidává to na důvěryhodnosti. Z Putinova pohledu je takové prohlášení vítané.“ Tato slova prezidenta Pavla míří jasným směrem – k americkému protějšku Donaldu Trumpovi. Pronesl je po úterním setkání s finským prezidentem Alexandrem Stubbem v Praze.
Český premiér Andrej Babiš v pondělí jednal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem o navyšování obranných výdajů v rámci aliance. Česká vláda se na to soustředí, řekl předseda vlády novinářům při příchodu na summit Evropského politického společenství (EPC) v Jerevanu.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje, jak potrestat spojence, kteří odmítli podpořit válku s Íránem. Bílý dům si proto podle serveru Politico sestavil seznam „hodných a zlobivých“ členských zemí NATO, podle něhož by mohl rozhodovat o tom, kdo si zaslouží přízeň Spojených států a kdo naopak ponese následky.
Příměří sice zastavilo nejtvrdší fázi bojů, konec konfliktu je ale podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy nejistý. Ve Spotlightu Aktuálně.cz popisuje rozkol uvnitř Íránu, limity americké strategie i to, proč se Evropa ocitá v nebezpečné pozici. Konflikt podle něj může přepsat bezpečnostní rovnováhu i transatlantické vztahy.
Příměří sice zastavilo nejtvrdší fázi bojů, konec konfliktu je ale podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy nejistý. Ve Spotlightu Aktuálně.cz popisuje rozkol uvnitř Íránu, limity americké strategie i to, proč se Evropa ocitá v nebezpečné pozici. Konflikt podle něj může přepsat bezpečnostní rovnováhu i transatlantické vztahy.
Mluví jen ke svým voličům. To je silné alibi Andreje Babiše (ANO) vůči protizápadním názorům, které do české vlády přináší Tomio Okamura a SPD. Po čtvrtečním setkání českého premiéra s Markem Ruttem, generálním tajemníkem NATO, bude nejspíš muset k podobně vyhýbavým reakcím sáhnout i sám Okamura. Babiš totiž začal proklamovat věci, které byly pro českou vládu ještě před několika dny zakázané.
Setkání zástupců české vlády s delegací Marka Rutteho, generálního tajemníka Severoatlantické aliance, trvalo jen několik desítek minut. Když potom předstoupili před novináře, premiér Andrej Babiš začal o českých výdajích na obranu mluvit úplně jinak než dřív. Oznámil, že obranný rozpočet je jednou z priorit České republiky stejně jako vybudování větší armády.
Evropské státy spolu s Kanadou urychleně připravují nouzový plán pro případ, že by Spojené státy vystoupily z NATO nebo se rozhodly nepřijít Evropě na pomoc, píše deník The Wall Street Journal. Cílem je přizpůsobit stávající struktury tak, aby se Evropa dokázala bránit i bez americké podpory.
Když se dánští vojáci v lednu po hrozbách Donalda Trumpa vydali letecky do Grónska, přivezli s sebou výbušniny, aby mohli zničit některé přistávací dráhy. To by zabránilo přistání amerických letadel, pokud by se americký prezident nakonec rozhodl obsadit ledový ostrov silou. Náklad obsahoval i krev z dánských krevních bank. O tom, jak blízko byla Evropa válce, hovoří dánský novinář Niels Fastrup.
Vloni na jaře byl ještě finský prezident Alexander Stubb ohledně svého amerického protějšku optimisticky naladěn. Po společně stráveném dni konstatoval, že Donaldu Trumpovi dochází s Vladimirem Putinem trpělivost a naslouchá Evropě. Ovšem dnes je všechno jinak.
Rozpočet ministerstva obrany, který se letos propadne k hodnotě 1,7 procenta HDP, je pro Andreje Babiše a jeho současnou vládu stále větší brzdou. Po kritice ze Spojených států se přidal i prezident Petr Pavel. Ten sice státní rozpočet letos ještě nezablokuje, kabinetu ANO, Motoristů a SPD ovšem vzkázal, že pokud se obranné výdaje nevrátí k dříve naplánovanému růstu, příští rok už k vetu sáhne.
„Neexistuje žádná přímá vojenská hrozba,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová. O její zemi se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu hovoří jako o možném dalším cíli. Ministryně ale upozorňuje na to, že nebezpečí hybridních hrozeb se týká všech zemí NATO. Novou taktikou Ruska je podle ní najímání zranitelných lidí, aby páchali sabotáže.
Zatímco v Česku se možnost znovuzavedení povinné vojenské služby příliš neřeší, v Estonsku ji de facto nikdy nezrušili. Mladí Estonci tak musí v 18 letech na vojnu, která trvá 8 až 11 měsíců. Branci mají volné víkendy a po prvních měsících mohou jezdit odpoledne domů. O podrobnostech v rozhovoru mluví výzkumnice a socioložka Eleri Lillemäe.
Česká republika začíná mít kvůli rapidně osekanému obrannému rozpočtu, který po zásahu kabinetu Andreje Babiše dosáhne jen něco přes 1,7 procenta HDP, stále větší mezinárodní problém. Byť vláda ANO, Motoristů a SPD věc marginalizuje, Praha přestává být v zahraničí věrohodným spojencem a v NATO se o ní mluví jako o zemi, která neplní sliby dané partnerským zemím.
Premiér Andrej Babiš i ministr zahraničí Petr Macinka se čtvrtečnímu setkání s americkým velvyslancem vyhnuli. Nebyli tak u toho, když Nicholas Merrick na Pražském hradě označil jejich rozrytí českého obranného rozpočtu za velký hazard a porušení spojeneckých slibů. A když chtěl reportér deníku Aktuálně.cz znát názor ministra obrany Jaromíra Zůny, ten před otázkami utekl.
Velitel čečenské jednotky Achmat Apti Alaudinov ve videu vyjádřil podporu Íránu a vyzval k vyzbrojení spojenců proti Západu. Současně ostře zaútočil na amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterého označil za „antikrista“. Alaudinov, o němž se spekuluje jako o možném nástupci nemocného lídra Čečenska Ramzana Kadyrova, zároveň naznačil ochotu osobně se zapojit.
Estonsko razantně navyšuje obranné výdaje a tlačí spojence v NATO k tomu, aby následovali jeho příklad. Zatímco Tallinn míří až k šesti procentům HDP, řada evropských zemí stále váhá. Jak chce pobaltská země přesvědčit ostatní, kde na to vzít a proč podle ní nestačí spoléhat jen na článek 5 Severoatlantické smlouvy?
