Generál ve výslužbě Rostislav Pilc neuspěl ve snaze získat více než tři sta tisíc korun od Národního bezpečnostního úřadu. Ze svého pohledu o ně přišel kvůli tomu, že skončil ve funkci náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Pozici opustil poté, co přišel o bezpečnostní prověrku. Později vyšlo najevo, že odejmutí osvědčení bylo nezákonné. Nejvyšší soud mu však ani tak peníze nepřiznal.
Bývalý příslušník speciální pořádkové jednotky dostal podle zjištění Aktuálně.cz podmíněný trest vězení za zpronevěru. Nechal si vybrané peníze od kolegů, které měl přitom odvést do společné odborové kasy. V rukou je měl několik let. Už předtím ho pravomocným verdiktem vedení policie propustilo ze služby. Kauza však měla pestrý vývoj, v jednu chvíli soud stíhání policisty zastavil.
Vladimír Mareček byl příslušníkem StB, jehož úkolem bylo monitorovat takzvané nepřátele socialistického zřízení. Jinými slovy šikanoval disidenty, kteří stáli proti komunistické diktatuře. Jednoho z nich se mu z tehdejšího Československa podařilo systematickým nátlakem vypudit. Podle zjištění Aktuálně.cz za to skončil Mareček ve vězení. Dostal pět a půl roku. Nejvyšší soud zamítl jeho dovolání.
Desetiletá dívka usiluje o odškodnění za to, že tragicky ztratila otce. Spáchal sebevraždu v policejní cele. Podle jejího právního zástupce za smrt otce nese odpovědnost stát. Dívka po něm žádá 15 milionů korun. Podle pravomocného rozsudku na kompenzaci nárok nemá. Podle zjištění Aktuálně.cz však do případu vstoupil Nejvyšší soud, jenž předchozí verdikt zrušil. Dívka tak dostala šanci.
Americký prezident hodlá splnit svůj slib, že do nejdůležitějšího tribunálu USA uvede historicky první černošku. Demokraté mluví o kroku na cestě ke spravedlnosti. Republikáni vidí protiústavní upřednostňování barvy kůže před kvalifikací. A v pasti tohoto nezdravého politického rozštěpení uvízlo i samo právo.
Slovenský byznysmen Pavol Hubočan uvízl v jedné ze zdejších nejznámějších kauz solárního podvodu. Podnikatel Zdeněk Zemek si kvůli vyšším výnosům nelegálně opatřil licenci k provozu fotovoltaické elektrárny, podílet se na tom měl i Hubočan. Jenže z případu vyšel pravomocně očištěný. Požádal proto o odškodnění, jež mu však soud zamítl. Stíhání si podle něj zavinil sám. Dostal ale novou šanci.
Bývalý vysoký úředník finanční správy Jiří Jung dostal osm let vězení za to, že si řekl o úplatek ve výši deset milionů korun. Převzal polovinu částky. Pravomocný trest chtěl zvrátit u Nejvyššího soudu. Instanci se snažil přesvědčit, že justice mu v kauze zkrátila práva na spravedlivý proces. Nejvyšší soud ale jeho dovolání odmítl. Aktuálně.cz má k dispozici verdikt, z něhož plynou podrobnosti.
Nejvyšší soud vstoupil do sporu delikátní povahy. Díky jeho rozhodnutí má žena šanci získat odškodnění za smrt svého partnera, který spáchal sebevraždu v policejní cele. Nejvyšší soud zrušil zamítavé verdikty nižších instancí. Pozůstalá žádá po ministerstvu spravedlnosti odškodnění pět milionů korun. Spor se po zásahu nejvyšší instance vrací na začátek. Sebevraždy v policejní cele jsou vzácné.
Komunikaci někdejšího pražského vrchního žalobce Vlastimila Rampuly sledovala policie. Prostřednictvím odposlechů chtěla ověřit, zda se podílí na organizovaném zločinu se známými zákulisními hráči byznysu a politiky. Rampula si na odposlechy stěžoval u Nejvyššího soudu. Instance však rozhodla, že proběhly podle zákona. Aktuálně.cz nyní prostudovalo verdikt, z něhož plynou další podrobnosti.
Podnikatel Ivo Rittig se měl podle detektivů podílet na personálním obsazování státních podniků, podobě vedení Vrchního státního zastupitelství v Praze nebo rozložení ministerstev ve vládě Petra Nečase. Kvůli těmto podezřením lobbistu odposlouchávala policie. A jak v současnosti rozhodl Nejvyšší soud, záznamy Rittigovy komunikace proběhly podle zákona. Aktuálně.cz prostudovalo odůvodnění verdiktu.
Nejvyšší soud potvrdil rozsudek, podle kterého náleží vnučce Ferdinanda Peroutky omluva za výrok prezidenta Miloše Zemana o uznávaném novináři. S rozhodnutím nebyla spokojená ani jedna strana sporu. Dovolání ministerstva financí, jež se má omlouvat jménem státu za Zemana, soud odmítl. Dovolání Peroutkovy vnučky Terezie Kaslové, která žádala omluvu i za další tvrzení, také soudci zamítli.
Komentář pod fotografií prvňáků teplické základní školy byl podle Nejvyššího soudu jednoznačně nenávistným projevem a nelze jej vydávat za černý humor nebo obhajovat svobodou vyjadřování. Soud odmítl dovolání Vítězslava Kroupy, který za své příspěvky a komentáře dostal 16 měsíců vězení s podmínečným odkladem na tři roky. Soud rozhodl neveřejně už v létě, nyní zpřístupnil plné odůvodnění.
Václav Zlámal je poslední aktér metanolové kauzy, který bojuje o svou nevinu. Nejvyšší soud má na stole jeho dovolání. Původně dostal několikaletý trest vězení. U dalších instancí se mu povedlo snížit postih na podmínku. Nesouhlasí však ani s ní, proto se obrátil na Nejvyšší soud. Metanolová kauza byla případem jednoho z největších ohrožení veřejného zdraví v Česku, zemřelo kvůli ní 50 lidí.
Zmínil se o úplatku vlivnému žalobci Liboru Grygárkovi, policie to zachytila a nasadila na něj při vyšetřování Grygárkova případu odposlechy. Podnikatel Ivo Rittig se kvůli tomu podle zjištění Aktuálně.cz obrátil na Nejvyšší soud. Kriminalisté jej odposlouchávali i při rozkrývání dalších kauz. V té Grygárkově stejným způsobem sledovali i tehdejšího pražského vrchního žalobce Vlastimila Rampulu.
