Česká vietnamská komunita je stále velmi uzavřená. Stojí za tím ekonomická soběstačnost a pocit "cizinectví". Vietnamci se kvůli svým podnikatelským aktivitám stávají státem ve státě, říká etnolog na základě výzkumu, který provedla Akademie věd ČR. Češi na Vietnamce pohlížejí jako na velmi pracovité a bezkonfliktní lidi, nebo je podezírají z nekalých obchodů či výroby drog.
Členové berlínského symfonického orchestru vytvořili pomocí nástrojů zvuky typické pro běžný život v německé metropoli. Hlavní roli hrála typická klobása currywurst a zvuky ze stanice Alexanderplatz.
V Německu momentálně vědí o zhruba 570 lidech, kteří by mohli chystat atentát a jsou bezpečnostní hrozbou. Asi 90 z nich je právě ve vazbě. Podle německých kriminalistů se země musí připravit na růst těchto čísel i kvůli méně častým vojenským úspěchům islamistů v Sýrii nebo Iráku. Lidé, kteří tam odešli bojovat po boku džihádistů, se totiž čím dál více vracejí zpátky do Německa.
Klienti Deutsche Bank podle regulátorů v letech 2011 až 2015 nezákonně převedli z Ruska kolem deseti miliard dolarů pomocí akcií, které nakupovali a prodávali prostřednictvím poboček banky v Moskvě, New Yorku a Londýně.
Brunhilde Pomselová bývala sekretářkou šéfa propagandy nacistického Německa Josepha Goebbelse. V noci na sobotu ve svých 106 letech zemřela v Mnichově. V roce 2016 o ní natočil filmový tvůrce Christian Krönes dokumentární snímek, ve kterém Pomselová tvrdila, že o páchaných krutostech nic neslyšela. Teprve až po skončení války si prý uvědomila rozsah toho, co se stalo.
Ne Spojené státy, ale Evropa je příkladem pro zbytek světa. Obyvatelé starého kontinentu to ale nechtějí vidět, tvrdí významný francouzský ekonom Jacques Attali. Z oslabení EU by podle něj těžili nový americký prezident Donald Trump i Moskva. Unie proto musí pokračovat v posilování svých struktur, hrozbu může odvrátit plánovaná Evropská obranná unie, myslí si Attali. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu poskytl vlivný francouzský ekonom rozhovor serveru EurActiv. Jeho znění přetiskujeme ve vlastním překladu a částečně zkrácený.
Šest mladých lidí, dívek a mladíků, zemřelo v noci na neděli při soukromé oslavě v městečku Arnstein v centrální části Německa. Příčina jejich úmrtí není zatím jasná, násilnému činu ale zatím nic nenasvědčuje. Při vyšetřování by policii a prokuratuře měly pomoci výsledky nařízených pitev, napsala agentura DPA. Těla šestice ve věku 18 a 19 let našel bez známek života v zahradním domku znepokojený otec dvou z účastníků party, která začala v sobotu večer. Zjistit, zda je vše v pořádku, se rodič rozhodl, když do rána nemohl se svými potomky navázat kontakt. "Mladí topili v kamnech, což je jedna možnost, která připadá v úvahu," řekl policejní mluvčí.
Do Česka se v pondělí dostane tlaková níže, která s sebou přinese mrznoucí srážky. Od pondělního odpoledne do úterního večera se proto podle meteorologů bude tvořit ledovka a námraza. Ta může lámat větve nebo stromy a vyloučeny nejsou ani výpadky v dodávce elektřiny, problémy v energetice a dopravě.
Bývalý šéf Evropského parlamentu Martin Schulz bude kandidátem sociální demokracie na německého kancléře. Rozhodlo o tom předsednictvo strany, poté co už uprostřed týdne nominaci schválilo užší vedení. Schulz bude v zářijových parlamentních volbách soupeřit hlavně se současnou kancléřkou Angelou Merkelovou z Křesťanskodemokratické unie. Vyučený knihkupec Schulz (61) byl předsedou Evropského parlamentu od ledna 2012 do ledna 2017. V letech 1984 až 1987 byl radním města Würselen a poté byl až do roku 1998 jeho starostou. Do SPD vstoupil již jako devatenáctiletý a od roku 1999 je členem jejího nejvyššího vedení. V březnu se má postavit do čela SPD.
Desítky tureckých vysoce postavených vojáků žádají o azyl v Německu. Tvrdí, že jsou po pokusu o armádní puč v zemi pronásledovaní. Berlín dal najevo, že je zpátky do vlasti nepošle. Turecko přitom naléhá na Řecko, aby mu vydalo zpět osm vojáků, kteří ze země uprchli rovněž po pokusu o puč. Vojáky, jenž Ankara považuje za pučisty, odmítl vydat řecký nejvyšší soud.
Německo má nového ministra zahraničí, v pátek se jím stal Sigmar Gabriel. Nahradil tak svého stranického kolegu Franka-Waltera Steinmeiera, který bude v únoru podle všeho zvolen prezidentem. Gabriel oznámil tento týden, že odchází z čela sociální demokracie (SPD), zůstává však zároveň německým vicekancléřem. Dlouhé měsíce se o něm hovořilo jako o pravděpodobném kandidátovi sociálních demokratů na kancléře. Současnou kancléřku Angelu Merkelovou ale nakonec ve volbách vyzve Martin Schulz, bývalý předseda Evropského parlamentu. Ten se v březnu postaví také do čela strany.
Byli hladoví, zesláblí, mnozí na hranici smrti. Takhle zastihla koncem ledna 1945 sovětská Rudá armáda poslední zbytky vězňů v komplexu nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau na jihu Polska. U příležitosti 75. výročí jeho osvobození, které připadne na 27. ledna, připomínáme příběhy přeživších nacistických hrůz.
Nový americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin mají na sobotu naplánovaný první telefonický rozhovor od Trumpovy inaugurace. Termín, kdy se Trump s Putinem poprvé osobně setkají, zatím podle Moskvy stanoven nebyl. Podle agentury Reuters má Trump navíc telefonovat i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Jejich rozhovor se zřejmě zaměří právě na Rusko. Trump během volební kampaně sliboval zlepšit vztahy s Ruskem. Po svém zvolení naznačil, že by mohl zrušit sankce uvalené na Rusko.
Za vůbec první čin, který se odehrál v Německu ve jménu teroristické organizace Islámský stát, si šestnáctiletá Safie S. odsedí šest let ve vězení. Safie minulý rok v únoru sledovala dva policisty na hlavním nádraží v Hannoveru a jednoho z nich vážně zranila nožem. Při vyšetřování policie zjistila, že má dívka vazby na radikální islamisty.
Velký ohlas mají na polských sociálních sítích ukázky z nového českého satirického pořadu Kosmo, připraveného Českou televizí. Jde hlavně o pasáže, ve kterých Češi a Poláci ve vesmíru soupeří o prvenství mezi slovanskými národy. Řada starších českých vtipů o Polácích přitom v zemi vyvolala velmi negativní reakce. Některým Polákům se zase nelíbí nový německý remake filmů o Vinnetouovi – kvůli skrytému žertu o polských spisovatelích.
Při středečních raziích v Berlíně zadržela německá policie dvě osoby podezřelé z vytvoření krajn pravicové teroristické organizace. Ze členství v ní obvinila celkem sedm lidí. Během razie policie zadržela dvaašedesátiletého muže ze Schwetzingenu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko, který se vydával za keltského druida, a jednoho dalšího muže. Obvinění byli ve vzájemném kontaktu prostřednictvím sociálních sítí. Útoky na policisty, žadatele o azyl a židy údajně chystali od jara loňského roku, konkrétní plány ale podle dosavadních informací neměli.
Mýtné pro osobní auta v Německu vyvolalo odpor rakouské i české vlády. Německo plánuje zavést mýtné pro osobní auta od roku 2018, jeho výše bude záviset na emisích, němečtí občané však získají zaplacené mýtné zpět, což by diskriminovalo občany ostatních států. Rakousko kvůli tomu zvažuje žalobu k evropskému soudnímu dvoru. Podle premiéra Sobotky by se Česko mohlo k žalobě připojit.
Řidiči osobních aut, kteří využívají německé dálnice, si budou muset brzy připravit peněženky. Včetně těch českých. Německá vláda v úterý schválila návrh, který zpoplatní jízdu po tamních dálnicích. Pokud návrh projde i parlamentem, což je pravděpodobné, v platnost vstoupí příští rok nebo v roce 2019. Sousední země v čele s Rakouskem ale kvůli zákonu nejspíš podají žalobu. Německé mýto považují za diskriminační vůči svým občanům. Česko nyní zvažuje, že žalobu taky podpoří.
Německá policie zadržela sedm lidí z krajní pravice, které podezřívá z přípravy útoků na policisty, žadatele o azyl a Židy. S odvoláním na generální prokuraturu to napsala agentura DPA s tím, že šest ze sedmi zadržených se navíc zapojilo do teroristických aktivit. Vyšetřovatelé se údajně zaměřili na tzv. hnutí říšských občanů. To považuje nynější Spolkovou republiku za nelegitimní stát a většinou se hlásí k někdejší výmarské ústavě Německé říše z roku 1919. Policisté taky prohledali několik domů v různých spolkových zemích a městech, včetně německé metropole Berlín. Tady zadrželi množství důkazů, například elektroniku.
Německá vláda chce prosadit zákon, který by jí umožnil odebrat finanční příspěvky stranám, které jsou v rozporu s ústavou. Nápad vnukl vládě nedávný soud s krajně pravicovou Národnědemokratickou stranu. Soud ji odmítl zakázat pro její nevýznamnost, přestože připustil, že sleduje protiústavní cíle. Předseda soudu však podotkl, že stát má k dispozici i jiné nástroje, například odejmutí státních příspěvků.
