Potřetí v řadě skončil německý rozpočet v přebytku. Ministr financí Wolfgang Schäuble (CDU) ho chce využít na splácení státního dluhu, zatímco sociální demokraté požadují, aby se přebytek využil na investice.
Hustý sníh zaplnil ulice i velkých evropských měst. V Polsku umrzli další tři lidé, od loňského listopadu tak v zemi zahynulo kvůli mrazu skoro 80 Poláků. V Rakousku na horských hřebenech hrozí laviny. Německo se zase potýká s následky po noční bouři. Na silnicích došlo k řadě nehod a v Hamburku řeka Labe zaplavila už po několikáté rybí trh. Meteorologové v Německu varují před dalším sněžením, které se bude střídat s deštěm.
Hrubý domácí produkt Německa v loňském roce stoupl o 1,9 procenta, tedy nejprudším tempem za posledních pět let. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad. V roce 2015 růst činil 1,7 procenta. Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých podniků. Hospodářský růst v Německu je podle agentury Reuters podporován stoupající soukromou spotřebou a zvýšenými vládními výdaji na uprchlíky.
V Česku ubývá postupně lidí, kteří si myslí, že poválečný odsun Němců byl spravedlivý. Zatímco v roce 2002 tento názor mělo 64 procent Čechů a Češek, nyní 37 procent. Snižuje se také podíl těch, podle nichž by takzvané Benešovy dekrety měly dál platit. Přibývá naopak lidí, kteří názor na tuto věc nemají. Vyplývá to z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Loni v listopadu na otázky odpovídalo 1019 lidí starších 15 let. "Od roku 2002 můžeme vidět jasný trend postupného klesání podílu těch, kdo odsun pokládají za spravedlivý," uvedlo CVVM. Čtvrtina lidí míní, že odsun byl nespravedlivý, ale za minulostí je potřeba udělat tlustou čáru.
Do Německa loni přišlo zhruba 280 000 uchazečů o azyl, o rok dříve to bylo okolo 890 000 lidí. Za pokles podle ministra vnitra může hlavně uzavření balkánské migrační trasy a dohoda mezi Tureckem a EU.
Zhruba tři týdny po teroristickém útoku na vánoční trhy v Berlíně zůstává jedenáct vážně zraněných stále v nemocnicích. S odvoláním na zástupce berlínské zdravotní správy o tom v úterý informovala agentura DPA. Útok Tunisana Anise Amriho na trhy na náměstí Breitscheidplatz v centru německé metropole si vyžádal 12 mrtvých včetně Češky a kolem 50 zraněných. Kromě jedenácti těžce zraněných, kteří stále zůstávají v péči lékařů berlínských klinik, byli všichni lidé, kteří během útoku utrpěli středně těžká poranění, už z nemocnice propuštěni.
Kandidátem na německého kancléře za sociální demokracii (SPD) bude šéf strany a současný vicekancléř v koaliční vládě Sigmar Gabriel. V úterý to napsal deník Bild s odvoláním na informace ze stranických kruhů. Sociální demokracie na Twitteru označila toto tvrzení za spekulaci. Počítá nadále s tím, že jméno kandidáta oznámí až 29. ledna. Vedle Gabriela se v SPD jako o možných kandidátech hovořilo také o končícím předsedovi Evropského parlamentu Martinu Schulzovi nebo primátorovi Hamburku Olafu Scholzovi. V posledních týdnech ale ze strany zaznívaly hlasy, že pokud bude Gabriel chtít kandidovat, bude kandidatura jeho. SPD je nyní součástí velké koalice s konzervativní unií CDU/CSU.
Herzog stál v čele Německa v letech 1994 až 1999. Spolu s českým prezidentem Václavem Havlem sehrál významnou roli při jednání o česko-německé deklaraci o vzájemných vztazích, která byla uzavřena v roce 1997.
I když podle prezidenta Miloše Zemana hrozí, že se další teroristický útok odehraje v Česku, Bezpečnostní informační služba (BIS) nemá o aktuálních hrozbách informace, ze strany české muslimské komunity podle ní nebezpečí nehrozí. "Respektují naše zákony. Na různé protimuslimské aktivity neodpovídají násilím ani verbální agresivitou a velmi zdrženlivě se chovají i k provokacím některých islamofobů," reaguje na otázky mluvčí tajné služby Jan Šubert. BIS pro Aktuálně.cz navíc dodává, že čeští muslimové mají vlastní samočisticí mechanismy, jak se vypořádat s vnitřními konfrontačními projevy a radikálními myšlenkami svých členů.
Kopilot aerolinek Germanwings Andreas Lubitz je jako jediný odpovědný za leteckou nehodu z roku 2015, kdy v Alpách zemřelo 150 lidí. Agentuře DPA to řekl státní zástupce. Německé úřady podle něj zastavily vyšetřování a vyloučily, že by vinu nesl například Lubitzův lékař, který nepoznal, že pilot chce spáchat sebevraždu. Lubitz v březnu 2015 úmyslně navedl airbus do skalního masivu ve francouzských Alpách. Na palubě byl jako druhý pilot, využil ale momentu, kdy kapitán odešel na toaletu, a v kokpitu se zamkl.
Na mraze nechal v sobotu v Bavorsku zatím neznámý pašerák skupinu 19 migrantů. Zastavil s nimi na prázdném parkovišti u dálnice a zmizel, informovala agentura DPA s odvoláním na spolkovou policii. "Bezohledný řidič dodávkového vozu nechal tyto osoby po několikahodinové jízdě v nevytápěném zavazadlovém prostoru prostě stát na místě a zmizel," citovala agentura sdělení policie. Migranti tak uvázli ve dvacetistupňovém mrazu na parkovišti dálnice A93 u Brannenburgu. Pomoc jim přivolali dva cestující, kteří na parkoviště přijeli. O skupinu tvořenou 14 dospělými osobami a pěti nezletilci se pak postarala policie a záchranná služba.
Německé policii věří nejvíce lidí za dvacet let – celkem 88 procent obyvatel. Po útoku na vánoční trh v Berlíně je ovšem nahlodaná důvěra v tajné služby, kterým věří jen 36 procent Němců, ukázal průzkum televize ARD a deníku Die Welt. Bezpečně se podle něj v zemi cítí zhruba tři čtvrtiny lidí (73 procent). Pocit bezpečí mají přívrženci všech politických stran s výjimkou protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), kde se naopak dvě třetiny voličů necítí bezpečně. Nadpoloviční většina obyvatel Spolkové republiky Německo je také přesvědčena, že země je dobře chráněná proti teroristickým útokům.
V Německu jsou silné mrazy. Noc byla podle mluvčího meteorologické služby nejchladnější od začátku zimy. Na nejvyšší hoře země Zugspitze klesla v noci teplota až na minus 25 stupňů Celsia. Německá města na pobřeží Baltského moře v minulých dnech také postihly záplavy. V Polsku se pak kvůli větrem polámaným či vyvráceným stromům ocitlo přes 20 000 domácností bez proudu. Ve Skandinávii zase uhodily extrémní mrazy.
Ubytovna pro uprchlíky v obci Hövelhof na severozápadě Německa ve čtvrtek ze zatím neznámé příčiny vyhořela. Údaje o obětech se rozcházejí, agentura DPA uvedla, že zraněných je třicet obyvatel zařízení, z toho jeden těžce. Úřady pokračují ve vyšetřování, ale nic nenasvědčuje tomu, že šlo o útok motivovaný xenofobií. Web listu Die Zeit napsal, že zraněných je nejméně 57. Záchranáři převezli do nemocnice osoby s podezřením na otravu kouřem. Kolem 25 lidí bylo ošetřeno na místě, z toho dva hasiči. U neštěstí zasahovalo 90 záchranářů a více než 100 hasičů. Hasiči již oheň zlikvidovali, ale budova je téměř zničená.
Anis Amri se vedle Německa pohyboval také po Nizozemsku, Belgii a Francii, než dorazil do Itálie, ukazují dosavadní výsledky vyšetřování. Čtyřiadvacetiletý Tunisan zaútočil kamionem na trh v centru německé metropole 19. prosince, zemřelo 12 lidí.
Mnoho lidí z balkánských zemí jako Albánie nebo Kosovo žádá o azyl v Německu a doufá, že tím získá práci. Německý úřad pro migraci jejich žádosti dosud téměř ve všech případech zamítl. Od loňského roku jim však nabízí alternativu: program pro gastarbeitery, tedy zaměstnance ze zahraničí. Program se u uchazečů o práci ujal. Povolení, že mohou v Německu pracovat, obdrželo do konce loňského listopadu asi 50 000 Albánců, Bosňanů, Srbů, Černohorců, Makedonců a Kosovanů.
Německé úřady věděly, že terorista Anis Amri je nebzpečný. Uvažovalo se dokonce o jeho okamžité deportaci. Přesto se nepodařilo předejít útoku z loňského 19. prosince, kdy Amri uneseným kamionem najel na vánoční trh a zabil 12 lidí včetně české občanky. Německá policie zadržela také jeho mladého krajana, který podle ní mohl vědět o plánech Amriho. Tunisan se s Amrim podle vyšetřovatelů znal nejméně od konce roku 2015 a v kontaktu s ním byl i nedlouho před útokem. Čelí proto podezření, že o plánech útoku věděl, nebo dokonce Amrimu pomáhal.
Policie používá zkratku pro Severoafričany, kteří „intenzivně porušují pravidla“. Ale přece nejde o to, jak vypadají, ale co tropí, píše v komentáři Jaroslav Šonka.
V Mnichově bylo v úterý otevřeno bavorské centrum pro boj s extremismem a terorismem. Nová instituce má zlepšit vymáhání práva v reakci na rostoucí počet zločinů páchaných radikály, uvedla agentura DPA. Bavorsko bylo v loňském roce dějištěm dvou teroristických útoků, které spáchali migranti. V této jihoněmecké spolkové zemi žije také skoro 2000 neonacistů. Středisko vzniklo při generálním státním zastupitelství. Bude řešit zvlášť exponované případy a pomáhat orgánům činným v trestním řízení a dalším úřadům. "Chceme přispět k tomu, aby Německo nebylo jako cíl útoků atraktivní - a Bavorsko už vůbec ne," prohlásil mnichovský generální prokurátor Manfred Nötzel.
V Německu žádá o azyl více lidí než ve všech ostatních zemích Evropské unie dohromady. Za první tři čtvrtletí loňského roku to bylo 658 tisíc lidí, v celé unii 988 tisíc, uvedl deník Die Welt. Na Německo tak připadají zhruba dvě třetiny všech žádostí. Již v roce 2015 do Německa přišlo kolem 890 tisíc uprchlíků, jednoznačně nejvíce ze všech zemí osmadvacítky. Rozdíl se odráží i na počtu žádostí o azyl. S velkým odstupem jsou za Německem za první tři čtvrtletí loňského roku Itálie a Francie.
