První desítky žalob už sepsali američtí právníci, kteří začali aktivně vybízet klienty Volkswagenu k obraně. Lákají je na náhradu škody a argumentují třeba tím, že auto po zásahu v servisu ztratí výkon. Navíc vyšlo najevo, že firma svolávala řidiče k výměně softwaru kvůli emisím už v dubnu.
Ministr vnitra Milan Chovanec si myslí, že zavedení kvót na rozdělování uprchlíků v Evropské unii povede k mnoha soudním sporům. "Nemůžeme tu držet za nohu Syřana nebo Pákistánce, který tu nechce být. Ten člověk má svá práva. Dočkáme se hromadných žalob," řekl s tím, že většina uprchlíků míří do Německa za příbuznými nebo známými. Chovanec odmítl, že by Češi byli xenofobní, pomáháme například v Jordánsku, kde jsme jedním z největších sponzorů uprchlického tábora.
Hrubý domácí produkt na obyvatele je o třetinu nižší nez na západě, nezaměstnanost je naopak téměř dvojnásobná. Východ má problém dohnat západ i proto, že na území bývalé NDR chybí centrály velkých firem, kde se provádí výzkum a vývoj a které mají vysokou produktivitu. Výkon ekonomiky bývalé NDR může do budoucna negativně ovlivnit i stárnutí populace.
Newyorský státní zástupce vzkázal Volkswagenu, že nikdo nemůže obcházet zákony USA a klamat tamní spotřebitele. Agentura EPA, jejíž šetření celý skandál spustilo, začala zkoumat i další motory, které jsou ve velkých vozech Audi. V Německu už se z potíží VW stává politický problém. Akcie VW začaly obchodování dalším pádem, pak ale obrátily směr.
Německo hospodaří s vyrovnaným rozpočtem a proto plánovalo od roku 2017 snížit daň z příjmu. Plánovaný až milion běženců, který má letos přijít do země, ale zatíží rozpočet až deseti miliardami eur. Podle týdeníku Welt am Sonntag by se tak některé daně dokonce mohly zvýšit.
Uprchlíkům především z Blízkého východu pomáhají na cestě do Evropy dva nástroje: mobilní telefon a Facebook. Na facebookových stránkách v arabštině si uprchlíci zjišťují důležité informace již před samotnou cestou. Sdílí mezi sebou například ceny a poplatky, které musí zaplatit, telefonní čísla na převozníky, ale i další informace, jako například časové rozvrhy odjezdu lodí nebo varování před nebezpečím, které je během cesty může potkat. Kromě nalezení svých nejbližších se migranti snaží také nalézt odpovědi na své pragmatické dotazy týkající se Německa a Rakouska.
Německo kontroluje přechody z Rakouska. Na dálnicích A3 u Pasova a A8 u Salcburku jsou dlouhé fronty. Uprchlíci přijíždějí ve vlacích nebo prostě jdou pěšky. Z nádraží se stávají provizorní tábory.
Každá země Evropské unie má odlišný systém sociální podpory žadatelů o azyl a pak i těch, kteří azyl dostanou. Podívejte se na stručný přehled politiky některých států. Většina běženců chce zakotvit v Německu, další vyhledávanou destinací je Švédsko. Zdrojem informací v grafice jsou agentura Reuters a server Euractiv.
S postupující uprchlickou krizí přibývá Čechů, kteří chtějí běžencům pomoci. Někteří z nich kvůli nim dokonce riskují i vězení. Online deník Aktuálně.cz mluvil s mužem, který vezl z Prahy do Budapešti humanitární pomoc a na zpáteční cestu přibral šestici Syřanů, z toho dvě děti. Zdarma je pak převezl z Maďarska do Česka, aby jim zkrátil cestu do Německa.
Velká část uprchlíků končí svoji dlouhou cestu do Německa na hranici mezi Salcburkem a Freilassingem. Na nádražích čekají stovky běženců na odjezdy vlaků. Za mostem rozdělujícím obě země policisté zastavují auta. Uprchlíci tu už ale vozidly nejezdí - chodí tudy pěšky.
Do Pasova poblíž německo-rakouské hranice se sjíždějí policisté z celé země. Po obnovení hraničních kontrol hlídkují s dalekohledy na dálnici i menších přechodech na vedlejších silnicích. Nasazeni jsou samozřejmě též na zdejším vlakovém nádraží. Po Gevgeliji v Makedonii a budapešťském Keleti je pasovská železniční stanice další, na jejíchž peronech a v čekárnách se odehrává uprchlická krize. S tím rozdílem, že tudy migranti pouze neprojíždějí. Po strastiplné cestě jsou totiž v cíli.
Nemyslím si, že německá vláda je v úzkých, je si vědoma toho, že potřebuje imigraci, že potřebuje stovky tisíc lidí, říká publicista Jaroslav Šonka. Za nutnou považuje vojenskou akci v Sýrii.
Zákonodárce napříč politickým spektrem rozhněvala slova německého ministra vnitra Thomase de Maiziéra, podle něhož by Evropská unie měla omezit vyplácení peněz ze strukturálních fondů zemím, které odmítají kompromis při rozdělování běženců. Ministr vnitra Chovanec v reakci na Twitteru uvedl, že největším problémem řešení migrace je nekonzistentní politika Německa. S návrhem na to, aby problémové země dostávaly méně peněz z EU, údajně přišel předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Komise to ale popřela.
Francouzský filozof, spisovatel, dramatik, literární kritik a politický aktivista.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Ministři zahraničí ze států visegrádské skupiny (V4) se v Praze sešli s kolegy z Lucemburska a Německa. Společně se shodli, že současnou uprchlickou krizi v Evropské unii je třeba řešit celoevropsky a přivítali poslední návrhy řešení Evropské komise. Dál ale přetrvávají neshody mezi západem a státy V4 kvůli přerozdělování migrantů. Zatímco státy volají po solidaritě, V4 s přijímáním běženců nesouhlasí.
Další tisíce lidí přijíždějí vlakem do německého Mnichova, aby v zemi požádali o azyl. Vicekancléř Sigmar Gabriel ale kritizuje nový plán Evropské unie, jak se vyrovnat s migrační krizí.
Největší maloobchodní a diskontní řetězce v Německu jako Lidl, Aldi, Kaufland nebo Netto konečně začaly přijímat i mezinárodní platební karty MasterCard a Visa. Tedy karty, které vydávají i banky v České republice. Právě v jejich akceptaci bylo Německo překvapivě pozadu. Řetězcům vadily vysoké poplatky - nyní díky regulaci prosazené EU klesnou.
Česká republika není jako Německo, nemůže proto stejně reagovat na příliv uprchlíků. Proto je podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka nutné o migrační krizi společně jednat. Přestože česká vláda nadále odmítá návrh Evropské unie na zavedení kvót, je možné, že se situace postupem času změní. "Nechci, abychom byli vnímáni jako někdo, kdo brzdí dohodu. Snad se ukáže, že máme argumenty," říká Zaorálek před jednáním visegrádské čtyřky s ministry zahraničí Německa a Lucemburska.
