V prvních dnech nemoci budou zaměstnanci dostávat od zaměstnavatelů šedesát procent denního vyměřovacího základu z platu. K novelizování zákona chybí už jen podpis prezidenta.
Senát odmítl novelu zákoníku práce, podle níž by firmy měly platit zaměstnancům od července náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Podle kritiků ke zrušení karenční doby není důvod, zaměstnavatele by to příliš zatížilo. Novela se nyní vrací Sněmovně, která však může veto horní komory přehlasovat.
Systém nemocenského pojištění se letos v prvním pololetí dostal po letech do deficitu. Naposledy byl ve schodku v roce 2009. Výdaje za letošních prvních šest měsíců byly o 200 milionů vyšší než příjmy. Za loňské první pololetí přebytek činil 1,23 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která nemocenskou spravuje.
Náhrada bude ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu. První nemocní ji dostanou od 1. července 2019.
Zrušení takzvané karenční doby je pro ČSSD jedním z hlavních bodů ve vládní koalici s ANO.
Návrh má před opětovným posuzováním sněmovnou ještě projednat její sociální výbor.
Z programu koalice ANO a ČSSD jsme vybrali body, které se týkají osobních financí. Projděte si je v našem přehledu.
Od začátku června lze žádat o dlouhodobé ošetřovné. Je určeno lidem, kteří se musí postarat o své blízké s vážnou nemocí či po těžkém úrazu.
Hnutí ANO zřejmě vyhoví požadavkům ČSSD a KSČM na zavedení 60procentní nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Změnu chce ale posunout minimálně na červenec 2019.
Česká správa sociálního zabezpečení je schopna podle spolupracovníků Němcové vytvořit portál k roku 2022, možná o rok dříve.
Třídenní bezplatná nemocenská pravděpodobně brzy skončí. Není ovšem jasné, kdo ji zaplatí. Ve hře je i možnost, že by zaměstnanci začali opět odvádět 1,1 procenta ze své hrubé mzdy na nemocenské pojištění.
Mimořádné jednání s premiérem v demisi Andrejem Babišem si vyžádala Hospodářská komora.
Nyní zaměstnavatelé proplácejí čtvrtý až 14. den, první tři dny nemoci zůstávají lidé bez peněz. Hnutí ANO bylo dosud proti návratu k předchozímu systému, nyní připouští kompromisní variantu.
Nový rok přináší změny pro zaměstnance, podnikatele, rodiny, klienty bank, důchodce, řidiče nebo pacienty. Každý si najde něco – i policisté nebo vězni.
Novinku lze využít už pro děti narozené o loňských Vánocích. Kalkulačka ukazuje, jak vysokou dávku otec dostane podle své hrubé měsíční mzdy.
Lidé, kteří budou v pracovní neschopnosti déle než měsíc, získají z nemocenského pojištění více peněz než dosud. Novelu, která zvyšuje dávky od druhého měsíce z 60 na 66 procent vyměřovacího základu, od třetího měsíce pak na 72 procent, už podepsal i prezident a může tak začít platit.
Od druhého měsíce nemoci se mají dávky zvýšit ze současných 60 na 66 procent vyměřovacího základu, od třetího měsíce pak na 72 procent. Výdaje státu tak stoupnou o 2,4 miliardy korun. Nic se zatím nezmění na tom, že v prvních třech dnech pracovní neschopnosti nedostávají lidé nic.
Senátoři schválili novou dávku ze systému nemocenského pojištění. V prvních šesti týdnech po porodu si otcové budou moci vzít týden volna v práci, stát jim ho zaplatí stejně jako peněžitou pomoc v mateřství. Proti návrhu bylo ministerstvo financí, hlavně kvůli nárokům na státní rozpočet.
Od druhého měsíce nemoci se mají dávky zvýšit ze současných 60 na 66 procent vyměřovacího základu, od třetího měsíce pak na 72 procent. Výdaje státu tak stoupnou o 2,4 miliardy korun. Nic se zatím nezmění na tom, že v prvních třech dnech pracovní neschopnosti nedostávají lidé nic.
Dlouhodobá nemocenská by se měla zvýšit. Shodli se na tom zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů. Z jednání tripartity vzešly dva návrhy, které teď projedná vládní koalice. Navýšení chce premiér prosadit ještě do konce jejich funkčního období.
