Dlouhodobě nemocní zaměstnanci se možná dočkají vyšších dávek nemocenské. O možných dvou variantách růstu bude tripartita jednat v pondělí. První z nich hovoří o růstu ve dvou krocích, a to nejdříve po třicátém a následně šedesátém dni nemoci. Druhá počítá se změnou až po 60 dnech, ovšem částka nárůstu bude vyšší. V závislosti na výběru formy by tak stát v příštím roce vydal až o 2,8 miliardy více.
Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborářů se neshodli na zrušení tzv. karenční doby, tedy neproplácení nemocenské zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci. Zaměstnavatelé tyto návrhy odmítají kvůli očekávanému růstu dočasné pracovní neschopnosti, informoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Tripartita se naopak shodla na nutnosti zlepšení podmínek dlouhodobě nemocných. "Tento signál je nesmírně důležitý," doplnil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Při delší nemoci totiž může podle něj člověk rychle spadnout do chudoby. Jednání tripartity se zúčastnil i prezident Miloš Zeman, který podpořil návrh státního rozpočtu pro příští rok.
KDU-ČSL by chtěla podle svého předsedy Pavla Bělobrádka uzákonit nárok zaměstnanců na zdravotní volno, tedy takzvané sick days. Oproti klasické nemocenské má určité výhody, ale i určitá omezení. Zaměstnanec nemusí jít pro potvrzení k lékaři, lze ho nicméně obvykle čerpat jen tři až pět dní v roce.
Zaměstnanci dál nebudou dostávat náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci. Novelu zákoníku práce, kterou předložili poslanci opoziční KSČM, dnes sněmovna zamítla na návrh poslanců vládního hnutí ANO a opoziční ODS těsnou většinou hlasů. Kritici předlohy mluvili o dopadech na zaměstnavatele a na ekonomiku a poukazovali na možné zneužívání neschopenek. Zastánci zase argumentovali hlavně prospěchem pro zaměstnance. Obnovení náhrady mzdy v prvních třech dnech zanesla vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL do koaliční smlouvy. Podmínkou je ale shoda v tripartitě, která není. Pro zrušení karenční doby jsou dlouhodobě odbory.
Pokud dobrovolní hasiči onemocní nebo se zraní v důsledku zásahu, budou mít nově nárok na nemocenskou, a to ve výši 100 procent svého vyměřovacího základu – tedy stejně jako profesionální hasiči. Rozhodla o tom vláda, když tento bod doplnila do projednávané novely zákona o nemocenském pojištění. Vláda tím podle premiéra Bohuslava Sobotky vysílá jasný signál, že si často velmi nebezpečné a náročné práce dobrovolných hasičů, kterou vykonávají pro zajištění bezpečnosti občanů v regionech České republiky, váží. Odhadované náklady jsou desítky tisíc korun ročně. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska mělo v roce 2015 podle své výroční zprávy 354 650 členů - 299 856 dospělých a 54 794 dětí.
Zaměstnanci v soukromém sektoru by měli mít nárok na pět týdnů dovolené místo současných čtyř, plánují odboráři. Změnu chtějí prosadit do novely zákoníku práce, která má platit od příštího jara. Hlavním důvodem je snaha o "rovné podmínky" - pro státní zaměstnance totiž pětitýdenní volno platí. Zástupci firem ale varují, že zavést podobnou změnu "ze dne na den" bude pro mnohé podniky finančně náročné, přestože jde o oblíbený benefit.
Vláda nepodpořila návrh senátorů ČSSD na opětovné proplácení prvních tří dnů nemoci. Firmy jsou totiž proti - a právě shodu v tripartitě požadují hnutí ANO i lidovci. Schůdnější může být kompromis, který by kombinoval několik změn: Zavedení několika dnů zdravotního volna, vyšší dávky při dlouhodobé pracovní neschopnosti a kompenzace pro firmy.
Pokud žena vydělávala přes 28 tisíc korun měsíčně, pak se jí peněžitá podpora v mateřství výrazně krátí. Její podíl k předchozímu výdělku je nižší, než u žen s nižšími příjmy. Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová to chce změnit. Vláda vedení ČSSD má k jejímu plánu výhrady, ale zcela ho nezamítla. Návrh teď míří k poslancům.
Hospodářská komora udělala průzkum mezi tisícovkou členů a vzkaz pro politiky je jasný: zrušení karenční lhůty nechtějí, obávají se růstu nákladů. Výměnou za to se firmy nebrání zavedení takzvaných sick days, tedy placených dnů volna, pokud jsou zaměstnanci nemocní.
Primář Nemocnice Na Homolce Josef Vymazal se prvně vyjádřil k důvodům svého odchodu z ministerstva zdravotnictví. Vymazal deníku Aktuálně.cz řekl, že musel rezignovat kvůli svému zdravotnímu stavu. Před několika týdny prodělal zdravotní příhodu a jeho ošetřující lékaři mu doporučili, aby zvolnil a změnil životní styl. Zároveň odmítl, že by skončil kvůli přípravě tendru na leteckou záchrannou službu, za který zodpovídal a který v poslední době hlasitě kritizuje ministr financí Andrej Babiš. Jeho hnutí Vymazala do funkce náměstka ministra zdravotnictví nominovalo.
Počet důchodů s exekuční srážkou se loni proti předloňsku zvedl o šest procent. Za posledních deset let se počet exekucí na důchod zvedl 2,6krát. Prudce roste i množství exekučních a insolvenčních srážek z nemocenské a mateřské. Celkem Česká správa sociálního zabezpečení loni dlužníkům strhla a věřitelům vyplatila přes dvě miliardy korun.
Česká správa sociálního zabezpečení zjednoduší lidem elektronický přístup k údajům. Dosud byla potřeba datová schránka. Zatím největší zájem je o osobní listy důchodového pojištění a přehled dob důchodového pojištění.
Nejvyšší soud rozhodl, že neoznačené místo pobytu při pracovní neschopnosti nemůže být samo o sobě důvodem k výpovědi, pokud firma neprokáže, že zaměstnanec skutečně podvádí. Trestem za znemožnění kontroly má být jen odebrání nemocenských dávek.
Režim na neschopence porušilo loni 3650 lidí, o 259 více než o rok dříve. Pracovníci okresní správy sociálního zabezpečení zkontrolovali v roce 2015 téměř každého desátého dočasně práceneschopného pojištěnce, provedly téměř 155 000 kontrol. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení. Nejvíce lidí, kteří porušili režim dočasné pracovní neschopnosti, bylo odhaleno v Plzeňském kraji (520 postihů) a v Ústeckém kraji (417 postihů), nejméně naopak v Praze (111 postihů) a na Vysočině (113 postihů).
Senát dnes v prvním čtení podpořil návrh, aby se opět proplácely první tři dny nemoci. Jako kompenzace zaměstnavatelům, kteří jsou proti této změně, by klesly odvody na povinné nemocenské pojištění. Pro ČSSD šlo o jednu z předvolebních priorit. Další strany vládní koalice ANO a KDU-ČSL ale podmiňují svůj souhlas právě dohodou se zástupci firem.
Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončilo návrh zákona, který má zavést novou dávku ze systému nemocenského pojištění. Otcové by si v prvních šesti týdnech po porodu mohli vzít týden volna v práci. Stát by jim ho zaplatil stejně jako peněžitou pomoc v mateřství. Dávka funguje ve většině zemí EU, argumentuje ministerstvo práce a sociálních věcí, které tím chce muže více zapojit do péče o děti.
Opětovné proplácení prvních tří dnů nemocenské bylo jedním z předvolebních slibů ČSSD. Ministryně Michaela Marksová ale nyní uznala, že se tento plán nepodaří prosadit. Proti jsou totiž koaliční partneři - ti odkazují na slib, podle něhož musí s touto změnou souhlasit zaměstnavatelé. Většina firem se přitom obává zvýšených nákladů.
Kromě toho by matky mohli na rodičovské dovolené zastoupit prarodiče. Vláda sice opoziční návrh nepodpořila, plánuje ale podobný.
V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny, a to 60 procent průměrného denního výdělku.
Nejvyšší suma se vyplácí na důchody - loni to bylo 376,71 miliardy korun, což je 8,8 procenta HDP.
