Nizozemsko žilo ve středu parlamentními volbami. K hlasovacím urnám dorazili čtyři z pěti voličů, což je nejvíce během deseti let. Na prvním místě skončil současný premiér Mark Rutte, který za sebe odsunul favorita předvolebních průzkumů Geerta Wilderse, proslulého svými radikálními názory. Lidé hlasovali v obytných vozech, mešitách i v barech.
Holanďanů se velmi dotkla slova tureckého prezidenta o nacistech a Srebrenici, to byl možná důvod vysoké volební účasti, říká Čech Ton Máčel a dodává, že jde pro Holanďany o falšování historie. Populismus prý v zemi prohrál pouze první kolo, do dalších voleb za pár let se musí hnutí Wilderse zkonsolidovat. Migrace podle slov Máčela nehrála až tak zásadní roli v předvolební kampani, řešila se údajně i témata jako ekonomika či životní prostředí. Geert Wilders údajně většinovou společnost v Holandsku až tolik nezajímá. O to větší škoda je prý to, že na volby se Evropa soustředila hlavně kvůli němu.
Před holandskými volbami se psalo, že výhra Wilderse by mohla "strhnout lavinu" v EU, že populismus nakazí i jiné státy. Lavinu nestrhne.
Radikál Geert Wilders ve středečních parlamentních volbách v Nizozemsku jasně prohrál se standardními politickými stranami. Přestože jeho strana PVV získala několik poslaneckých mandátů navíc, nedokázal Wilders oslovit voliče mimo tvrdé jádro svých příznivců. Nizozemsko tak zůstává pevnou součástí EU a jeho odchod z Unie, tzv. nexit, je vyloučený.
Investory výsledek nizozemských voleb uklidnil. K růstu evropské měně pomohlo také rozhodnutí americké banky Fed.
Ve středečních parlamentních volbách v Nizozemsku zvítězili s jasným náskokem liberálové současného premiéra Marka Rutteho. Krajně pravicový Geert Wilders je s velkým odstupem druhý. Wilders dosáhl na podobný výsledek jako za posledních 10 let. Jeho podpora tak po brexitu a vítězství Donalda Trumpa zásadně nenarostla.
V nizozemských parlamentních volbách podle prvních předběžných odhadů zvítězila Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho se ziskem 21 procent hlasů. Díky tomu obsadí 31 křesel v parlamentu. Nacionalistická a protiislámská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse získala 13 procent a obsadí tedy 19 křesel. Celkovou volební účast odhadla agentura Ipsos na rekordních 82 procent oprávněných voličů.
Nizozemci hlasují ve středu v parlamentních volbách, ve kterých může výrazně uspět krajní pravice Geerta Wilderse. Ta požaduje odchod z EU, uzavření mešit nebo zákaz koránu. Kromě zkratkovitých hesel ale Nizozemcům opravdový předvolební program nenabídla. Ostatní politické strany v zemi s ní navíc odmítají jakoukoli spolupráci. Geert Wilders tak pravděpodobně i po potenciálním vítězství ve středečním hlasování v křesle nizozemského premiéra neskončí. Sestavení vlády bez jeho podpory ale může být složité.
Vliv amerického prezidenta Donalda Trumpa se odráží i v blížících se volbách v Nizozemsku, kde budou lidé už ve středu hlasovat o složení parlamentu. Muž, který získal silnou podporu, se podle médií nápadně podobá šéfovi Bílého domu. Není to však jen výrazný účes, co Geerta Wilderse s Trumpem spojuje. Nenávistná rétorika vůči přistěhovalcům a důraz na obranu hranic zabral podle průzkumů i na nizozemské voliče. Alespoň zpočátku.
Spor mezi tureckým prezidentem Recepem Erdoganem a Nizozemskem dál nabírá na síle. Erdogan kvůli zrušení cest tureckých ministrů do Nizozemska obvinil tamní vládu, že v roce 1995 nepřímo zavinila smrt 8000 muslimů v bosenské Srebrenici. Mluvčí turecké vlády následně pohrozil, že jeho země "přehodnotí" dohodu s EU, na základě které zabraňuje běžencům ze Sýrie pronikat přes moře do Evropy. Podle některých expertů stupňuje prezident Erdogan v zemi kampaň před dubnovým referendem, které má výrazně posílit jeho pravomoci. A z EU si vytvořil vhodného strašáka, jímž láká turecké voliče.
Nizozemci od středečního rána hlasují pro své favority v důležitých parlamentních volbách. Volební místnosti se uzavřou v devět hodin večer středoevropského času. Hned poté budou známy první odhady. Čeká se především na výsledek krajně pravicové Strany pro svobodu politika Geerta Wilderse. Ten už svůj hlas odevzdal. Proč jsou tyto volby tak důležité nejen pro Nizozemce, ale pro celou Evropu? A jak se do nich promítne roztržka mezi nizozemskou vládou a Tureckem? Odpovědi na klíčové otázky najdete v přehledu.
Společná zahraniční politika by Unii dávala větší sílu nejen v konfliktu s Tureckem, které se sune do polohy vlády jednoho muže, ale i v konfliktu s prezidentem Trumpem.
Nizozemci zakázali přistání letadla s tureckým ministrem. Jeho kolegyni navíc zadrželi a požádali, ať odjede. Turecko na to hned zareagovalo slovy o "stále živém nacismu" a "banánové republice". Vyostřený spor může mít ale i reálný dopad. Nizozemsko ve středu čekají parlamentní volby a turecký prezident Recep Erdogan se připravuje na dubnové referendum o změně ústavy. Pro oboje hlasování je diplomatická hádka lákavým tématem.
Britští poslanci zřejmě už v pondělí odhlasují zákon, který Británii umožní vystoupit z EU. Vláda premiérky Theresy Mayové po nich chce, aby odmítli pozměňovací návrhy, se kterými přišla Sněmovna lordů. Prý by jí svázaly ruce pro vyjednávání s Evropskou unií. Mayové ale hrozí, že někteří její vlastní konzervativní poslanci by se mohli vzbouřit a návrhy lordů podpořit. Pokud zákon projde, premiérka Mayová následně spustí článek 50 Lisabonské smlouvy. V tu chvíli začnou vyjednávání s EU o konkrétních podmínkách Brexitu.
Strana pro svobodu krajně pravicového politika Geerta Wilderse útočí v předvolebních průzkumech veřejného mínění v Nizozemsku na první místo. V programu má zákaz koránu, uzavření mešit a vystoupení země z Evropské unie. Výsledek Wildersovy strany ve středečních parlamentních volbách bude velmi důležitý. Půjde o první letošní test síly evropských euroskeptiků a radikálních odpůrců islámu v Evropě. Aktuálně.cz se zeptalo na názor tří Češek, které v Nizozemsku dlouhodobě žijí.
Diplomatická roztržka mezi Tureckem a Nizozemskem po dvou víkendových incidentech a následných demonstracích nabrala na obrátkách. Prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil Nizozemcům tvrdou odvetou za "nestoudné zacházení" s dvojicí tureckých ministrů a vyzval mezinárodní společenství, aby na Nizozemsko uvalilo sankce. Francouzské ministerstvo zahraničí v neděli vyzvalo ke zmírnění napětí, Ankara by se podle Paříže měla vyhnout provokacím. Dánský premiér Lars Lökke navrhl odložení návštěvy tureckého premiéra Binaliho Yildirima v Dánsku plánované na tento měsíc.
Turecko hrozí Nizozemcům tvrdou odvetou za to, že o víkendu tureckou ministryni pro záležitosti rodiny eskortovali jako nežádoucí osobu do Německa. Fatma Betül Sayan Kayaová přicestovala do Rotterdamu, aby u zdejších Turků agitovala za reformu turecké ústavy, jež má rozšířit pravomoci prezidenta Erdogana. Ankara hrozí Nizozemcům nejtvrdší odvetou. "Určitě za to zaplatí a dostanou lekci z diplomacie. Naučíme je mezinárodní diplomacii," prohlásil v neděli Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který opět přirovnal postup nizozemských úřadů k "nacismu a fašismu". Naopak poděkoval Francii, že umožnila návštěvu šéfa turecké diplomacie, který v neděli v Metách vystoupil před početným publikem.
Turecká ministryně pro záležitosti rodiny Fatma Betül Sayan Kayaová přicestovala autem do Rotterdamu, aby u zdejších Turků agitovala za reformu turecké ústavy, jež má rozšířit pravomoci prezidenta Erdogana. Nizozemsko ji za to v neděli eskortovalo ze země jako nežádoucí osobu. Již před tím zakázalo přistát tureckému ministrovi zahraničí Mevlütovi Cavusogluovi. Turecký prezident Erdogan pohrozil Nizozemsku odvetou. To vše se stalo jen pět dnů před nizozemskými parlamentními volbami. Turečtí propagátoři kontroverzní změny narazili i ve Švédsku. Zrušili jim tam pronájem budovy pro jejich mítink.
Země Beneluxu, tedy Belgie, Nizozemsko a Lucembursko, pozvaly členy středoevropské visegrádské čtyřky na jednání o budoucnosti Evropské unie. Schůzka se bude konat v Nizozemsku a podle informací ČTK se má uskutečnit do léta. Příští týden ve středu přitom Nizozemsko čekají parlamentní volby. Státy visegrádské skupiny, tedy Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, pozvání přijaly. "Později v tomto roce budeme mít i jednání s pobaltskými státy, také o budoucnosti unie," oznámil taky nizozemský premiér Mark Rutte.
Média přirovnávají lídra nizozemských zelených ke kanadskému premiérovi Justinu Trudeauovi nebo bývalému americkému prezidentovi Johnu F. Kennedymu. Třicetiletý Jesse Klaver má našlápnuto k úspěchu ve volbách, které se konají už za týden. Jeho Zelenou levici zastupují nyní v dolní komoře parlamentu čtyři zákonodárci. Podle posledního průzkumu společnosti Peilingwijzer jich ale zelení ve volbách získají šestnáct a mohli by se dostat do vlády.
