Jeden z nejvlivnějších fotbalových agentů v Česku Jiří Müller se v rozhovoru ohlíží za našim účinkováním na mistrovství světa a zasazuje výsledky do širšího kontextu. „Ať se to někomu líbí nebo ne, žádná vláda se tady po listopadu 1989 nezajímala o sport, o jeho infrastrukturu a zázemí, o sportování dětí a podmínky, které k tomu mají,“ říká.
Švédští vědci přišli s přelomovým lékem, který by mohl představovat nový přístup k léčbě cukrovky 2. typu a obezity. První výsledky výzkumu naznačují, že by mohla fungovat, aniž by bylo nutné potlačovat chuť k jídlu nebo způsobovala nevolnosti. Bude tohle konec Ozempicu?
Že obezita zvyšuje riziko řady onemocnění, ví odborníci už dlouho. Jenže podle nové rozsáhlé švédské studie záleží i na tom, kdy člověk začne nabírat kila navíc. A odpověď není úplně uklidňující: vědci nenašli „bezpečné období“, kdy by přibírání bylo z hlediska rakoviny neškodné. Některé životní etapy ale vycházejí výrazně rizikověji než jiné.
Průměrný obyvatel Česka nad 16 let má nadváhu. A navíc v posledních letech ještě o něco přibral. Jeho index tělesné hmotnosti (BMI) se loni dostal na 26,4. Roku 2022 to bylo 26,2 a o pět let dříve 25,2. Limit zdravé váhy je ovšem 25. Obezitou v minulém roce trpělo 19 procent žen a 22 procent mužů. Podíl se za poslední tři roky mírně zvedl. Přibylo ale také Čechů, kteří se začali více hýbat.
Injekce na hubnutí jsou momentálně velmi diskutovaným tématem. Většinou se zmiňují možná zdravotní rizika, již méně se ale hovoří o finanční stránce věci. Pro samoplátce jsou totiž antiobezitika poměrně nákladnou záležitostí. Jak ukázal nedávný průzkum, nemálo z uživatelů je dokonce ochotných se v honbě za lepší postavou zadlužit.
Podíl dětí s kily navíc se za posledních 20 let zvyšuje, což s sebou nese nejen zdravotní problémy, ale také velkou zátěž pro stát. Náklady spojené s obezitou totiž v roce 2050 mohou dosáhnout až 11 miliard korun ročně. Vyplývá to z údajů think tanku Ministr zdraví. Kdo je obezitou nejvíce ohrožen a jak se problém vyvíjí popisuje datová redakce Aktuálně.cz.
Hubnoucí mánie, která pobláznila svět lidí, míří i do říše chlupatých miláčků. Vědci ve Spojených státech testují převratnou novinku inspirovanou Ozempicem, která může způsobit revoluci v léčbě obezity u domácích mazlíčků.
Úředníci na amerických ambasádách a konzulátech mají podrobněji prozkoumávat zdravotní stav žadatelů o dlouhodobá víza. Uvedly to agentura AP či stanice NPR. Úředníci mají prověřovat, zda žadatelé trpí například cukrovkou, onemocněním srdce či obezitou. Tito lidé by mohli mít problém vízum získat, pokud neprokáží, že mají vlastní prostředky na léčbu.
Česko čelí tiché epidemii dětské obezity. Od roku 2010 přibyla více než polovina obézních dětí, přičemž vyšší váha je alarmujícím způsobem spojena s ekonomickou situací rodin a bydlištěm. Přestože nadváha trápí hlavně chlapce ze slabších poměrů, experti varují, že skutečné riziko pro duševní zdraví se skrývá u štíhlých dívek.
Zatímco v roce 1991 se v Česku evidovala tři procenta obézních dětí, o třicet let později to bylo už 16,4 procenta. Alarmující trend trvá a vnímají ho i odborníci v Olivově dětské léčebně v Říčanech, která dětem dlouhodobě poskytuje komplexní pobytovou léčbu plně hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.
Ve světě má letos poprvé více dětí ve věku od pěti do 19 let obezitu než podváhu. Uvádí to zpráva, kterou zveřejnil Dětský fond OSN (UNICEF). Za nárůstem podílu obézních dětí vidí UNICEF rozšíření spotřeby nezdravých potravin. Státy proto vyzývá, aby přijaly opatření na omezení jejich spotřeby.
Ve čtrnácti se postavil před rodiče a neústupně oznámil, že takhle dál pokračovat nechce. Adam Gábor prokázal nezlomnou vůli změnit svůj život, výrazně mu k tomu pomohla říčanská Olivova dětská léčebna. Radikálně otočil své stravovací návyky a vrhnul se do cvičení. Inspirativní příběh nyní osmnáctiletého mladíka nabízí Aktuálně.cz v rámci projektu Generace bez pohybu.
Jeho život se točil kolem jídla, hubnutí a vzhledu. Už odmala trpěl nadváhou, jezdil na odtučňovací tábory, až se ze shazování přebytečných kil stala posedlost. Začal hladovět, snědl jen půl jablka denně - až tělo zkolabovalo. Jo-jo efekt na sebe nenechal dlouho čekat. Herec Lukáš Malínek se "vyjedl" až na 224 kilo. O svém životním příběhu promluvil v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ.
Rodí se méně a méně dětí. Na vině není jen neochota mladých lidí zakládat rodiny, ať už z finančního nebo jiného hlediska, ale také kvůli přibývající obézní populaci. Propojenost mezi plodností a silnou nadváhou je vědecky potvrzená. Podle gynekologa Štěpána Budky je to problém, který ještě bude narůstat. Jak z toho začarovaného kruhu ven?
Skutečnost, že díky cvičení se zvyšuje naše fyzická výdrž, rostou nám svaly a zlepšuje se i psychický stav, je všeobecně známá věc. Myšlenka, že by mohlo prospívat i bilionům mikrobů, které žijí v našich střevech, asi napadne málokoho. Přesto je to evidentně pravda a pro naše fyzické zdraví jde o zásadní zjištění.
Češi nebezpečně tloustnou. Podle Státního zdravotního ústavu už má kila navíc 60 procent dospělých a čtvrtina dětí. Státní kasu to každoročně stojí kolem 30 miliard korun. Většina kandidátů na ministra zdravotnictví proto slibuje: po volbách zavedeme cukernou daň. Části výrobců to nevadí, další ale mluví o diskriminaci. Speciální daň z cukru podle nich ke zlepšení zdraví populace nepřispěje.
Jídlo a sebepoškozování jako lék na pocity bezmoci, osamění a úzkosti. Účastnice pořadu Extrémní proměny Dominika Vymazalová bojovala sama se sebou, psychický stav se u ní zhoršil, když jí onemocněla maminka. Uzavírala se do sebe a jedinou útěchu nacházela v nezdravých potravinách a řezání se. "Jídlem zaháníte problémy, se kterými si nedokážete poradit," přiznává.
To, co se v posledních pěti až sedmi letech odehrává, by se skutečně dalo nazvat revolucí v hubnutí, konstatuje obezitolog Martin Matoulek. "Dřív jsme měli v podstatě jediný lék na léčbu obezity a teď máme možnost vybírat podle mechanismu účinků," vysvětluje.
Rodinné prostředí zásadně ovlivňuje stravovací návyky dětí. V novém výzkumu na to upozorňují vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Odborníci zkoumali, jakým způsobem se k jídlu staví děti s nadváhou či obezitou a současně ty, které kila navíc netrápí. Potvrdili, že na horším stravování dětí s obezitou má podíl právě rodina. Roli v tom, jestli dítě bude obézní, nebo ne, hraje i společné stolování.
Více než čtvrtina dospělých v Česku je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) obézní a očekává se další nárůst. Nevyvážená strava souvisí až se čtvrtinou úmrtí, kterým by bylo možné předejít. Obezita zvyšuje riziko rakoviny nebo nemocí srdce.
V Česku je přibližně čtvrtina dospělých obyvatel obézních, čímž patříme k nejhorším zemím v Evropské unii. Prognózy přitom naznačují, že by do roku 2030 mohlo být obézních až 35 procent dospělé populace. Je tedy nezpochybnitelné, že obezita představuje rostoucí zdravotní problém, se kterým si ale málokdo dokáže poradit úplně sám.
