Podle neziskové organizace Global Footprint Network nastal dnes letošní Overshoot day, což znamená, že lidstvo vyčerpalo přírodní zdroje, které Země dokáže za jeden rok obnovit. Za pouhých sedm měsíců se spotřeboval roční příděl přírodního bohatství, jakými jsou pastviny pro dobytek, ryby v oceánech či schopnost rostlin absorbovat vyprodukovaný oxid uhličitý.
Nový zákon od příštího roku změní systém financování obnovitelných zdrojů Snížit by se měl mimo jiné růst nákladů, které v ceně elektřiny nesou spotřebitelé, a zmírnit by se mělo i přetěžování přenosové soustavy, které se dotýká i Česka.
Německá kancléřka Angela Merkelová a premiéři spolkových zemí se dohodli, že země omezí výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie. Plán by měl omezit cenu nákladů pro spotřebitele a zmírnit problémy při přenosu elektřiny. S tím jsou problémy kvůli nedostatečně vybudované infrastruktuře, hlavně na severu Německa. Velkorysá podpora zelených zdrojů vedla k prudké expanzi větrných a solárních zařízení. To ale v největší evropské ekonomice prudce zvýšilo náklady na energii, protože nové zdroje stlačily dolů burzovní cenu proudu.
Ještě před šesti lety byla Evropa lídrem v oboru obnovitelné energetiky. Na globálních investicích se v tomto sektoru podílela téměř z poloviny. Loni však podíl klesl na 18 procent světového trhu. Za tento vývoj mohla zčásti nezvládnutá evropská reakce na finanční krizi z konce minulého desetiletí, která vyvolala obavy o přežití eura. Evropští výrobci zařízení pro obnovitelné zdroje z předních míst ve světě rovněž odpadli a na špici je vystřídali zejména levní konkurenti z Číny. Ani vyhlídky do budoucna nejsou podle analytiků růžové.
Platby za elektřinu zřejmě čeká od roku 2017 revoluce. Mnohem větší roli má hrát místo skutečné spotřeby velikost jističe a tedy nároky na síť. Kdo na změnu doplatí a kdo vydělá? Jak zjistit, zda máte vhodný jistič? Projděte si praktické otázky a odpovědi.
Od příštího roku by lidé měli platit zálohy za elektřinu podle velikosti jističe, nikoliv podle skutečné spotřeby energie. Návrh Energetického regulačního úřadu by mohl podle kritiků dopadnout na lidi, kteří mají malou spotřebu a velký jistič nebo elektřinu čerpají nepravidelně. Podle úřadu se celkový obnos vybraných peněz nezmění, jen se změní distribuce plateb.
Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková v pondělí odvolala místopředsedu úřadu Jana Nehodu a zároveň se dohodli na ukončení jeho pracovního poměru. Nehoda v prosinci, kdy předsedkyně úřadu byla na plánované dovolené, podepsal dlouho odkládané cenové rozhodnutí, které umožní vyplatit podporu obnovitelných zdrojů ve výši 42 miliard korun. Vitásková však minulý týden v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedla, že o záměru Jana Nehody podepsat podporu nevěděla. "Spojitost s vypsáním podpory nebudu komentovat. Jediné, co k tomu můžu říct je, že pan Nehoda odchází po vzájemné dohodě," řekla nyní Vitásková.
Význam obnovitelných zdrojů pro německou energetiku nadále roste, v loňském roce se podílely na celkové výrobě elektřiny téměř z jedné třetiny. Přesto nejvýznamnějším energetickým zdrojem nadále zůstává uhlí, uvedlo Sdružení energetiky a vodárenství (BDEW). Celková výroba elektřiny v Německu loni vzrostla o tři procenta na 647,1 terawatthodiny (TWh). Výroba v obnovitelných zdrojích se meziročně zvýšila o 19 procent na 194,1 TWh a jejich podíl na produkci elektřiny v zemi vzrostl z 26 na 30 procent. Na celkové výrobě elektřiny v zemi se černouhelné a hnědouhelné elektrárny podílely celkem 42,2 procenta, meziročně o 1,5 procentního bodu méně.
Energetický regulační úřad, který dlouhodobě odmítal povolit vyplacení podpory pro solární elektrárny, ji vyplatí. Oznámil to poté, co v pondělí vyšlo ve Sbírce zákonů nařízení vlády, které mu to přikazuje. Předsedkyně regulačního úřadu Alena Vitásková schválení podpory dosud odmítala s argumentem, že by to bylo v rozporu se zákonem. Podporu totiž ještě neschválila Evropská komise. Solárníci mohou dostat až 42 miliard korun.
Spor o vypsání podpory pro obnovitelné zdroje na příští rok zřejmě definitivně míří ke konci. Energetický regulační úřad připravil pracovní verzi cenového rozhodnutí, ve které počítá s podporou pro existující zdroje obnovitelné energie. Finální znění rozhodnutí přijme úřad až ve chvíli, kdy schválené nařízení vlády vyjde ve Sbírce zákonů. Podporu ale ERÚ nevypíše pro zdroje, které se budou připojovat v příštím roce, dokud ji neodsouhlasí Evropská komise.
Energetický regulační úřad nerozumí usnesení vlády a neví, jak má postupovat. "Na základě schváleného materiálu, který jsme dostali pouze v přípravné verzi, cenové rozhodnutí rozhodně vypsat nemůžeme a nevypíšeme," řekl mluvčí úřadu Jiří Chvojka. Podle ERÚ nemají peníze dostat solární elektrárny, některé plynové teplárny či zdroje na biomasu, které dosud neschválila Evropská komise. Notifikaci nemají podle ERÚ zdroje spuštěné mezi lety 2006 a 2012 a od začátku roku 2016.
Vláda schválila usnesení o podpoře obnovitelných zdrojů uvedených do provozu před začátkem roku 2013. Přijetím obdobného materiálu podmínila vyplacení podpory zdrojům spuštěným mezi lety 2006 a 2012 již dříve předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Neupřesnila však, co by usnesení mělo obsahovat.
Během několika příštích měsíců by měl definitivně skončit spor mezi ministerstvem průmyslu a Energetickým regulačním úřadem o poskytnutí podpory pro obnovitelné zdroje energie. Evropská komise má potvrdit českou podobu těchto podpor, vyplynulo z rozhovoru ministra Jana Mládka s eurokomisařkou pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou.
V posledních letech se výrazně zvýšil podíl obnovitelných zdrojů a ve většině členských zemí poklesly emise skleníkových plynů, ukazují data Eurostatu. V roce 2012 byly emise v EU o 17,9 procenta pod úrovní roku 1990. Evropská unie tak zřejmě bez problému splní svůj cíl snížit do roku 2020 emise o 20 procent. V Česku činil pokles dokonce 32,7 procenta.
Přední světový klimatolog a zakladatel a ředitel Postupimského institutu pro výzkum klimatu Hans Joachim Schellnhuber před zaplněným sálem na Akademii věd v Praze prohlásil, že do 200 let se naše planeta oteplí o osm stupňů Celsia. Zabránit tomu můžeme změnou hospodářství. Upozornil například na nutnost snížení spotřeby energie a využívání obnovitelných zdrojů. Fosilní paliva podle něj musí zůstat v zemi.
Apelují přitom i na zhruba 1,6 miliardy muslimů, kteří ve světě žijí, aby i oni dělali pro ochranu klimatu víc.
Koncepce určuje směr, jakým se vydá česká energetika v příštích desetiletích. Podle premiéra Česko pokračuje směrem k nízkouhlíkové energetice.
Na speciální darovací dani stát v letech 2011 a 2012 vybral 7,5 miliardy korun. Podle Soudního dvora EU ale nebyla v souladu s právem EU. Polostátní ČEZ chce zpět více jak pět miliard.
Z podpory nejvíce čerpaly fotovoltaické elektrárny, které patří k nejdražším z obnovitelných zdrojů.
Ropa sice v posledních týdnech výrazně zlevnila, ale těžba už dosáhla svého maxima. Zeptali jsme se analytiků, co ji může nahradit.
