I když Martin Kuba při únorovém oznamování vzniku své strany Naše Česko avizoval, že by v dubnu mohl začít jezdit po regionech a debatovat s lidmi o stranickém programu, zatím zůstává ve svém Jihočeském kraji. I tak ale dráždí své bývalé stranické kolegy v ODS. Ať už tím, že je ostře kritizuje, nebo že „loví" některé jejich politiky do své partaje.
I když se oba pohybují kousek od sebe už několik let, až teď to začínají dávat dohromady. Možná na jedenkrát, ale spíše na vícekrát a nejenom na sociálních sítích. Bývalý premiér a předseda ODS Petr Fiala a exministryně spravedlnosti Eva Decroix odvysílali na internetu první politicko-zábavný přenos s názvem: SPOLU ŽIVĚ! Poodhalili své soukromí, ale následně mluvili hlavně o politice.
Předseda ODS Martin Kupka ve středu přiznal, že jeho dva poslanci v mediálním výboru – Martin Baxa a Lucie Bartošová – dali stejně jako lidovec František Talíř ve volbě kandidátů do Rady ČT své hlasy bývalému poslanci hnutí ANO Stanislavu Berkovcovi. Ten dostal od opozice celkem čtyři hlasy.
Zahajujeme cyklus článků, který mapuje situaci ve velkých českých a moravských městech před podzimními komunálními volbami. Jako první zveřejňujeme rozbor jihomoravské metropole, kde po minulých volbách vznikla široká – takřka národně-frontovní – koalice složená ze stran, které jsou na centrální úrovní nesmiřitelnými konkurenty.
Po dlouhém lavírování, kdy se ministerstvo obrany ani Moravskoslezský kraj nechtěly vyjadřovat k tomu, jaký osud čeká armádní logistické centrum za 2,5 miliardy na letišti Mošnov, je jasno. Ministr Jaromír Zůna a ostravský hejtman Josef Bělica se definitivně dohodli, že odstupují od memoranda z července 2022. Na základě toho měla vzniknout základna, kde by našly práci až tři stovky lidí.
Ředitel analytického Ústavu empirických výzkumů (STEM) Martin Buchtík v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje základní povolební dynamiku a zamýšlí se nad tím, zda v Česku bude růst poptávka po vzniku nějaké nové politické strany. Vysvětluje také, jaké nástrahy bude muset případně překonat a odkud by mohla čerpat svou podporu.
Petr Macinka na bezpečnostní konferenci v Mnichově rozvířil české i zahraniční publikum. Zatímco někteří oceňují jeho ostrý tón vůči Hillary Clintonové, jiní upozorňují na argumentační faul při debatě s polským ministrem Sikorským o demokratickém deficitu Evropské unie. Macinka se hájil tím, že se tématu věnoval už ve své diplomové práci. Oponentem byl současný poslanec za ODS Petr Sokol.
Dřív patřil mezi nejznámější tváře pražské ODS. Byl i u kauzy, v níž měli soukromí detektivové sledovat jeho stranické kolegy. Během covidu se pak odmítl podřídit vládním opatřením a s iniciativou Chcípl pes se postavil na odpor. Teď ale s úřady bojuje znovu. Inspekce mu zavřela pivovar, on nesouhlasí. Před pár měsíci navíc vyrazil do Číny, již teď propaguje v Česku.
Motoristé nejsou pravice a nevěřím, že vzali Občanské demokratické straně jednoho jediného voliče, říká místopředseda ODS Pavel Drobil. Své přesvědčení opírá třeba o skutečnost, že nová vláda chystá návrh rozpočtu se schodkem 310 miliard.
Motoristé nejsou pravice a nevěřím, že vzali Občanské demokratické straně jednoho jediného voliče, říká místopředseda ODS Pavel Drobil. Své přesvědčení opírá třeba o skutečnost, že nová vláda chystá návrh rozpočtu se schodkem 310 miliard.
S koncem Petra Fialy v čele ODS, kterou vedl dlouhých 12 let, dochází i k proměně toho, kdo a jaký vliv ve straně bude mít. Aktuálně.cz proto přináší přehledný a stručný pohled na to, koho a proč má smysl v ODS sledovat. Vybrali jsme pomyslný žebříček, který tvoří třináct mužů a dvě ženy.
Už je to dávno, co exprezident a expremiér za ODS Václav Klaus vykládal, co považuje za součást životního stylu levice a pravice. Jak známo, levicový mu přišel například snowboard, kuřecí řízek či voda v plastové lahvi. Nyní se o něco podobného pokusili na svém víkendovém kongresu samotní občanští demokraté - s pomocí stranického dorostu v podobě členů Mladé ODS.
Občanští demokraté mají sice nové vedení, ale staré dilema pořád zůstává. Jak se vymanit ze stínu Petra Fialy a nabídnout voličům něco víc než jen slušnost a kontinuitu? Víkendový kongres ukázal vnitřní pnutí: na jedné straně snahu vybudovat silnou značku ODS bez nálepky Spolu a zároveň spokojení s 20 procenty v příštích sněmovních volbách. Jenže – není to málo?
Několik minut poté, co Radim Ivan neuspěl ve volbách předsedy ODS proti Martinu Kupkovi, poskytl Aktuálně.cz rozhovor. V něm mluvil mimo jiné o tom, jestli čeká ODS pomalá smrt, kterou jí věštil v případě své prohry, také se zmínil o svém zklamání z projevu končícího předsedy Petra Fialy. Sám Ivan byl spokojený, že získal ve volbách předsedy přibližně 27 procent hlasů.
Politolog Aleš Michal, který se po celou sobotu pohyboval na kongresu ODS, v rozhovoru popisuje, co pro nejsilnější pravicovou stranu znamená volba Martina Kupky do čela. Nebo čemu bude jeho nové vedení čelit. Hovoří o zákulisních dohodách i o syndromu velkých stran.
Přesto – anebo možná právě proto – že Radim Ivan, který kandiduje na předsedu ODS spolu s Martinem Kupkou, do debaty před kongresem vnesl nové prvky a témata, favoritem je Kupka. Ten je ztělesněním kontinuity a reprezentantem staré ODS. Tu ale nedefinuje ani tak otevřená politika, jako spíše zákulisní dohody.
Tomáš Portlík je podle průzkumu společnosti Phoenix Research nejpopulárnějším starostou v Praze. Vede 9. městskou část, ze které by rád "vystřelil" podstatně výš. Občanští demokraté ho nominovali jako kandidáta na primátora do letošních komunálních voleb. Portlík chce být také prvním místopředsedou ODS.
Víkendový kongres ODS nebude pouze o nástupci Petra Fialy v čele strany. Rozhodne - možná především – i o tom, zda ODS dokáže vnést do politiky novou dynamiku či se spíše zapouzdří a podrží tradičních přístupů a metod. Ty už ale neodpovídají potřebám současné doby.
Zatímco ODS řeší, kdo bude jejím novým předsedou, v okolí Petra Fialy, který stranu vedl od roku 2014, se jistě začíná přemýšlet o jeho budoucnosti. On sám o tom zatím nechce mluvit, dřív nebo později se ale bude rozhodovat. A vyloučit nelze překvapivé rozuzlení této hádanky.
Právě končící rok je možné – pokud jde o českou politiku – vnímat jako završení etapy, jejíž počátek lze datovat volbami v roce 2010. A taky – což spolu souvisí – jako debakl polistopadové politiky. Vládu sestavily výhradně strany, které svůj program zakládají na kritice poměrů, jejichž základy byly položeny po sametové revoluci.
Vedoucím poradců ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) bude místopředseda konzervativní Aliance pro rodinu Jan Gregor. To rozzuřilo část opozice. „To, že bude ovlivňovat, jak stát vnímá rodiny a děti..., je naprosto nepřijatelné,“ prohlásila v pondělí místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Kromě toho si přivádí Juchelka na klíčové pozice náměstkyň tři ženy.
