Ruský nejvyšší soud vyloučil stranu Jabloko z účasti ve volbách do Státní dumy, které se budou konat příští měsíc, a vyřadil tak z účasti jedinou oficiálně registrovanou stranu, která otevřeně odmítá válku Moskvy na Ukrajině. Účast strany ve volbách sice původně schválila ruská Ústřední volební komise, registraci u soudu ale napadla nacionalistická strana Rodina. A soud jí nakonec vyhověl.
O něco více než půl roku od nástupu vlády Andreje Babiše je pohled na kondici opozičních stran zkrušující. Ani jedna z nich byť jen v náznaku nepřišla s něčím, co by proměnilo základní politickou dynamiku. Podle expertů jde ale o přechodný jev. A většina z nich má také za to, že opozici opět čeká nějaký integrační tah.
Největší polské opoziční straně Právo a spravedlnost (PiS) hrozí rozkol, informují polská média poté, co šéf PiS Jaroslaw Kaczyński dal svému dosavadnímu zástupci ve straně, bývalému premiérovi Mateuszi Morawieckému a jeho spojencům čas do čtvrteční půlnoci, aby si vybrali mezi stranou a vlastním sdružením Rozwój Plus tím, že podepíší prohlášení o věrnosti PiS.
Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš v rozhovoru tepe Andreje Babiše, podle něj je cílem předsedy hnutí ANO upevnění a rozšíření pozic pro jeho holding. Vrací se také k volbám a kondici opozice. A v neposlední řadě popisuje, v čem se plete Mikuláš Minář ze spolku Milion chvilek pro demokracii.
Jestliže každá další schůze sněmovny začíná emotivními výpady opozice proti vládní politice, nejinak tomu bylo i v úterý. Jen s tím rozdílem, že tentokrát se opoziční politici rozčilovali ještě víc a hrozili silnějšími protesty. V reálu ovšem vládní většina pokračuje v proměně Česka podle vlastních not.
Dva Evropané přešli v zimě po zamrzlém jezeře do Ruska s vírou v lepší život. Místo azylu je však čekala vazba v nechvalně proslulém pskovském vězeňském hradu, psychiatrické posudky a tvrdé vystřízlivění z představ o zemi, do níž chtěli utéct. Investigace serveru Mediazona a deníku Eesti Ekspress teď odhaluje jejich identitu i okolnosti podivného útěku přes hranici. Navíc nejsou jediní.
Předsedou lidovců bude na sjezdu, který začíná v pátek v Ostravě, zvolený jihomoravský hejtman Jan Grolich. Posty místopředsedů pak skoro jistě obsadí například Benjamin Činčila, František Talíř nebo Monika Brzesková. V tomto ohledu žádné překvapení nenastane. Hlavní úkol ale lidovce čeká až potom. A vyřešit ho nebude vůbec snadné.
Slovinský premiér Robert Golob v pondělí oznámil, že vzdává snahy o sestavení nové vlády a přechází do opozice. Informovala o tom agentura STA. Jeho středolevé Hnutí Svoboda (GS) zvítězilo v březnových volbách, pro pokračování ve vládě si ale nebylo schopno zajistit většinu. Po ní naopak podle médií sahá středopravá koalice kolem Slovinské demokratické strany (SDS) expremiéra Janeze Janši.
Maďarská opoziční strana Tisza chce, aby se v případě jejího vítězství v dubnových parlamentních volbách funkcí ve vládě ujali špičkoví manažeři ze světa byznysu. Napsal o tom server Politico.
Ředitel analytického Ústavu empirických výzkumů (STEM) Martin Buchtík v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje základní povolební dynamiku a zamýšlí se nad tím, zda v Česku bude růst poptávka po vzniku nějaké nové politické strany. Vysvětluje také, jaké nástrahy bude muset případně překonat a odkud by mohla čerpat svou podporu.
Český ministr zahraničí Petr Macinka to za svůj mnichovský výstup od domácí opozice sice schytal, zato se stal nečekanou hvězdou té části USA, která podporuje prezidenta Trumpa. Během sobotní panelové diskuse se ostře střetl s bývalou šéfkou americké diplomacie Hillary Clintonovou i polským protějškem Radosławem Sikorskim. Macinkovo vystoupení rezonovalo i na sociálních sítích.
Pět evropských zemí v čele s Británií tvrdí, že ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj byl před dvěma lety v ruské věznici otráven smrtícím jedem, a nezemřel tedy přirozenou smrtí, jak prohlašuje Kreml. Z útoku přitom viní právě ruský stát. Informují o tom dnes tiskové agentury.
Speciálním hostem podcastu Politická šikana byl někdejší politický marketér a podcaster Petros Michopulos. A právě jeho pohled na současnou českou politiku rámoval ostrý, místy až nemilosrdný obraz reality, ve které Andrej Babiš zůstává dominantním hráčem. Ne proto, že by byl bezchybný, ale proto, že ostatní selhávají.
Slabá opozice a silný prezident, který supluje její klíčovou roli. Aspoň tak to vidí někteří zástupci vlády Andreje Babiše (ANO). A podle všeho k podobnému rámování aktuální politické dynamiky přispěla také víkendová demonstrace Milionu chvilek pro demokracii. Což může mít do budoucna jisté nezamýšlené důsledky, shodují se odborníci oslovení Aktuálně.cz.
Sotva favorit na nového předsedu KDU-ČSL Jan Grolich minulý týden oznámil úmysl vést lidovce, vzápětí kritizoval nynější opoziční strany. V rozhovoru pro Aktuálně.cz sdělil, co podle něj dělají špatně, a vyjádřil naději, že by jeho strana mohla být opoziční jedničkou. Zároveň nastínil, že by kabinet Andreje Babiše (ANO) mohla vystřídat vláda úředníků.
Sotva vláda Andreje Babiše (ANO) získala důvěru Poslanecké sněmovny, opozice svolává další schůzi, na které se chce pokusit vládu „sundat“. Protože ale nic nesvědčí o tom, že by se jí to mohlo podařit, Aktuálně.cz se zeptalo opozičních politiků, jaký smysl jejich jednání vlastně má. A zda mají případně nějaký plán pro vznik jiné vlády, než je ta Babišova.
V prosinci americká delegace dohodla propuštění hned 123 politických vězňů z běloruských žalářů. Mezi nimi byli i lidé, kteří se neúčastnili žádných protestů – například 23letá Anna Kurisová, která prošla káznicí popisovanou jako ze Stalinovy doby. Do vězení se dostala kvůli tomu, že válku na Ukrajině nazvala válkou. 13. prosince se skoro po dvou letech dostala na svobodu.
Na konci prosince se objevila zpráva, že zemřel Denis Kapustin, velitel Ruského dobrovolnického sboru – tedy Rusů, kteří se hlavně z etnických důvodů rozhodli bojovat proti Putinovi, ale ve válce a na ukrajinské straně. Bývalý spolupracovník zemřelého Alexeje Navalného Leonid Volkov smrt oslavil s tím, že jde o nacistu a oslavil „denacifikaci“. Jenže Kapustin žije a Volkovovi teď hrozí deportace.
„Byl to neuvěřitelný zážitek, jako kdybyste sledovali televizní program,“ popsal Donald Trump sobotní zadržení venezuelského diktátora Nicoláse Madura a jeho ženy. Američtí vojáci pár vytáhli z ložnice a nemuseli ani použít autogeny, které měli připraveny na rozřezání ocelových zdí bezpečnostní místnosti. „Byla to jedna z nejúžasnějších operací amerických sil v dějinách,“ pochlubil se Trump.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 22 lidem, uvedla v úterním prohlášení prezidentská kancelář. Jména propuštěných nezmínila. Většina z nich byla odsouzena za extremismus, což je trestný čin často používaný k postihování představitelů běloruské opozice.
Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se ve čtvrtek v Oslu časně ráno po 11 měsících objevila na veřejnosti, a to poté, co za ni její dcera převzala Nobelovu cenu míru. Machadová chtěla loni kandidovat na prezidentku Venezuely, úřady jí to ovšem v červenci 2024 zakázaly. O několik dní později se začala skrývat.
