


Rychetský zasáhl Zemana na bolestivém místě. Velká soudní rošáda je v rukou Hradu
Českou justici čekají personální změny. Půjde především o to, aby beztak širokou zónu nejistoty nerozšířily ještě víc.



Českou justici čekají personální změny. Půjde především o to, aby beztak širokou zónu nejistoty nerozšířily ještě víc.



Stačí si vzpomenout, jak těžké je u nás zakázat politickou stranu. A když ji stát "zruší", přejmenuje se a v klidu pokračuje dál.



Úplný zákaz kouření v restauracích nadále platí. Ústavní soud, který zákon zkoumal z podnětu senátorů, ale udělal v protikuřáckém zákoně dílčí škrty. Zrušil například zákaz pít alkohol u činností, při kterých by pak člověk mohl ohrozit sebe sama s tím, že ustanovení dopadalo na kohokoliv i při rutinních činnostech. Zúžil také zákaz prodeje tabáku a alkoholu na akce určené výhradně pro děti. Dosud se zákaz týkal také akcí určených převážně pro děti.



Kdyby u nás platila německá ústava, vládl by stále kabinet Bohuslava Sobotky. Možná by to politiky přimělo k rychlejší dohodě, říká ústavní soudce Vladimír Sládeček.



Rychetský v minulosti několikrát naznačil, že své desetileté funkční období pravděpodobně nedokončí.



Do výzkumu byli zařazeni prezident, předsedové obou komor parlamentu, členové vlády, šéfové poslaneckých klubů, ombudsmanka nebo guvernér ČNB.



Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský loni v listopadu: "Demokratický politik ví, že pro stát je nežádoucí vláda jedné strany." - Demokratický ano.



Komu leží na srdci blaho Česka, ten Zemana volit nemůže, byl by sám proti sobě. Dnešní prezident přináší mnohem více zlého než dobrého.



Voliči byli varováni. Také mladí lidé, o jejichž budoucnost jde ve volbách velmi. Zřetelněji už to předseda Ústavního soudu říci nemohl, nesměl.



Podle Rychetského také uzrál čas k omezení poslanecké imunity na výroky a skutky z doby mandátu.



Volební zákon by se měl změnit tak, aby vyloučil možnost dvojího výkladu v případě senátorských podpisů pod kandidaturu více uchazečů o Hrad. V České televizi to v neděli řekl předseda Ústavního soudu a bývalý ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Souhlasí s ním i předseda KSČM Vojtěch Filip. Ministerstvo vnitra oproti předchozím prezidentským volbám umožnilo, aby poslanec či senátor mohl podpořit víc prezidentských kandidátů. Někteří ústavní právníci ale tento výklad zpochybnili. Zaregistrování takových kandidátů podle nich může být napadeno u soudu. Vnitro ale na svém postoji trvá.



Slova Miloše Zemana o tom, že by vláda Andreje Babiše mohla klidně čtyři roky vládnout bez získání důvěry, odsoudili představitelé ODS i ČSSD. "O mně je známo, že používám Ústavu České republiky tvůrčím způsobem," řekl Zeman ve čtvrtek v pořadu Týden s prezidentem a dodal, že podle něj není ve vládě s důvěrou a bez ní rozdíl. ODS obvinila prezidenta, že už před volbami uzavřel s Babišem mocenský pakt, ODS kritizuje Zemanův výklad ústavy. Babiš k tomu podotkl, že doufá, že se mu důvěru pro menšinový kabinet získat podaří.



Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského má Česká republika kvalitní ústavu navzdory tomu, za jak hektické situace byla schválena. Volání po tom, aby byla podrobnější a obsahovala konkrétní lhůty, nepovažuje za šťastné.



Předseda Ústavního soudu mluví o odpovědnosti stran vůči státu a vůči voliči. „Demokratický politik ví, že pro stát je nežádoucí vláda jedné strany.“



Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v rozhovoru pro středeční Hospodářské noviny prosí zákonodárce, aby neměnili ústavu. I přes proklamace některých politiků v čele s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem ale neočekává, že by k zásadním proměnám mělo dojít.



Ústavní soud ve středu rozhodl, že náhrady za pozemky, které již nelze restientům vydat zpátky, musí být přiměřené a rozumné. Justice má podle něj zohlednit současné poměry a nejen ceny z počátku 90. let. Spor se týká dvou žen, kterým obvodní soud za pozemek s výměrou přes 2200 metrů čtverečních přiřkl náhradu ve výši 11 a následně dalších 27 tisíc. Na ukončené spory a vyplacené náhrady se ale nález vztáhnout už nedá.



Společné prohlášení proti změně soudních systémů v Polsku podepsali předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Dolní komora polského parlamentu, Sejm, ve čtvrtek schválila kontroverzní zákon o reorganizaci nejvyššího soudu, přestože se jeho návrh stal předmětem široké mezinárodní kritiky i ze strany Evropské komise.



Přední čeští odborníci debatovali v Poslanecké sněmovně o milostech prezidenta republiky a jejich budoucnosti. Ústavní právník Jan Kysela zmínil, že v budoucnu by mohly všechny milosti prezidenta podléhat spolupodpisu například předsedy vlády. "Novelizace celého institutu milostí do kontrasignace by mě nepopudila," řekl na semináři Kysela. Jeho názor pak podpořil i další ústavní právník Aleš Gerloch, který připomněl, že v minulosti forma spolupodpisu milostí už existovala. "Jsem pro, aby všechny formy byly spojené s kontrasignací," prohlásil Gerloch.



Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský dodatečně řekl, jak by jeho instituce řešila nedávnou krizi, kterou vyvolal spor premiéra Bohuslava Sobotky a prezidenta Miloše Zemana o demisi vládního kabinetu. Rychetský ostře odmítl verzi Zemana, že by po podání mohl odvolat pouze premiéra a ne celou vládu. "Demise premiéra je demisí celé vlády, na tom se shodne napříč nejen politická, ale i akademická fronta. O tom není pochyb," uvedl Rychetský. Pokud by se Zeman před měsícem na Ústavní soud obrátil s žádostí o sdělení, zda demise předsedy vlády neznamená jen odchod premiéra, rozhodování by bylo rychlé a jednoznačné, uvedl Rychetský.



Ústavní soud zrušil na základě návrhu dvacítky senátorů část zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se týká hrazení zdravotnických pomůcek pojišťovnami. Podle senátorů úprava v praxi vede k netransparentnosti. Pasáž se ruší ke konci roku 2018. Podle soudu je nezbytné přijmout nové komplexní úpravy systému úhrad. Proto soudci vytvořili zákonodárcům potřebný časový prostor.