Sociální demokraté debatují o možné nominaci prezidentského kandidáta. Podle premiéra Bohuslava Sobotky se nejčastěji hovoří o ministru zahraničí Lubomírovi Zaorálkovi a předsedovi Senátu Milanu Štěchovi. Sociální demokraté mají na rozhodování, zda do prezidentské volby postaví svého kandidáta, čas do listopadu.
Psal se 30. květen 1993, když byl v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory zastřelen v autě sedmadvacetiletý podnikatel Štefan Janda a jeho třicetiletý bodyguard Julián Pokoš. Těžce zraněn byl i další Jandův tělesný strážce Vojtěch Pokoš. Za čin byl obviněn a v roce 1998 i odsouzen recidivista Jiří Kajínek, jehož si měl najmout za sto tisíc korun podnikatel Antonín Vlasák. Toho Janda vydíral kvůli dluhům a Kajínek měl původně Jandu jen zastrašit, jenže to podle soudu přehnal. Samotný Kajínek se nikdy nepřiznal a účast na vraždách vždy kategoricky popíral. Pochybností však bylo a zůstává víc.
Exministři spravedlnosti pro Aktuálně.cz okomentovali případ dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka, který je leckdy zaměstnával. Zatímco někteří z nich se za Kajínka přimlouvali, například Jiří Pospíšil udělení milosti prezidentem kritizoval. "Vadí mi, že to vypadá, že pravomoc prezidenta byla zneužita k reality show. Je-li důvodem udělení milosti pouze popularita pana Kajínka, tak mi to připadá jako velmi varovný případ," říká exministr Jiří Pospíšil s tím, že Zeman chce na sebe zjevně upoutat pozornost před volbami. Exministr Jaroslav Bureš však hodnotí prezidentův krok jako akt milosrdenství.
Jedním z těch, kdo studovali případ Jiřího Kajínka, byl nynější předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. A ještě jako ministr spravedlnosti v roce 2001 podával k Nejvyššímu soudu žádost o obnovu řízení. "Vstávaly mi hrůzou vlasy na hlavě, když jsem zjistil, kolik je v tom případu pochybení," komentoval to tehdy. Byť Nejvyšší soud jeho žádost zamítl - stejně tak jako Ústavní soud stížnost jeho nástupce Jaroslava Bureše - má stále pochybnosti o tom, jak dvojnásobná vražda v roce 1993 proběhla. "Pan Kajínek byl odsouzen, a ten, co si ho měl najmout, byl zproštěn. To vyvolává pochybnosti," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Prezident Miloš Zeman oznámil, že po svém návratu z Číny udělí milost dvojnásobnému vrahovi Jiřímu Kajínkovi. Rozhodl o tom přes to, že si od věznice v Rýnovicích, kde si Kajínek odpykává doživotní trest vězení, nevyžádal informace o jeho chování. Nezeptal se ani vězeňských psychologů, zda jeho propuštění nepovažují za rizikové.
Na doživotí odsouzeného vězně Jiřího Kajínka navštívila ve věznici Rýnovice. Informoval o tom na sociálních sítích mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Prezident Miloš Zeman nedávno oznámil, že zvažuje udělení milosti pro Kajínka, v jehož případě se podle hlavy státu vyskytují pochybnosti. Ovčáček Aktuálně.cz potvrdil, že prezident o udělení milosti nadále uvažuje.
Pochybnosti o jeho případu se nepodařilo vyvrátit, jsou naopak pochybnosti o jeho vině a při pochybnostech je povinností soudu zprostit obžalovaného, říká předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský o možné prezidentské milosti pro doživotně odsouzeného Jiřího Kajínka a dodává, že by mělo jít třeba o podmíněné propuštění s podmínkou, že několik let nespáchá žádný trestný čin, jinak se mu doživotí vrátí. Celý rozhovor o české justici a dalších kauzách v pondělí na DVTV.
Za zmínku stojí prezidentovo zdraví. Mozek mu pracuje, ale tělo chřadne a jeho majitel vzbuzuje lítost.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) se po kritice rozhodl upravit svůj návrh, kterým do ústavy zaváděl právo nosit zbraň. Jak potvrdil Aktuálně.cz, jeho úředníci návrh po konzultaci s ústavními právníky upravili tak, aby měl větší šanci projít vládou i parlamentem. Ministr však stále trvá na tom, aby se právo na držení zbraní stalo součástí ústavy. Chce se tak vyhnout dopadům plánované evropské směrnice, která s odkazem na teroristické útoky v Evropě naopak držení zbraní omezuje. Návrh se může týkat mnoha lidí, protože v České republice policie vydala přes 300 tisíc zbrojních průkazů.
Spisy z dob obou totalit zůstanou přístupné. Ústavní soud ve středu rozhodl, že archivnický zákon neobsahuje protiústavní bod. Vše začalo před třemi lety, kdy chtěl Nejvyšší soud po tom Ústavním posoudit, zda je v pořádku, že pro zpřístupňování svazků vzniklých z činnosti StB neplatí ochrana osobních údajů. Soudci se shodli, že se zákon nezmění, pro částečné omezení přístupu k údajům jich ale bylo sedm, v čele s předsedou Pavlem Rychetským. Podle něj i část ústavních soudců podlehla pohledu, že jde v případu o střet práva na informace s právem na ochranu soukromí. "Zdůrazňuji, že celé patnáctičlenné plénum soudců se jednomyslně shodlo na tom, že toto ustanovení není protiústavní," říká.
Zatímco Evropská unie se připravuje na to, že vezme lidem některé druhy zbraní, český ministr vnitra Milan Chovanec se snaží jít přesně opačným směrem a hledá způsob, jak Čechům zbraně ponechat. V rozhovoru pro pondělní Hospodářské noviny tvrdí, že evropští politici postupují ohledně zbraní chybně, stejně jako podle něho postupovali mylně při řešení migrační krize. Argumentuje tím, že v Evropě je řada teroristů, kteří můžou v budoucnosti zaútočit, a země musí být připraveny na obranu.
Prezidentu Miloši Zemanovi důvěřuje podle průzkumu CVVM víc než polovina občanů. Jen o 2 procentní body méně má ministr financí Andrej Babiš. Zároveň to jsou jediní politici, jimž více lidí důvěřuje, než nedůvěřuje. Premiér Bohuslav Sobotka je podle průzkumu čtvrtým nejdůvěryhodnějším politikem, zároveň mu ale více než polovina dotázaných nevěří. Více lidí nedůvěru vyjádřilo pouze Jiřímu Dienstbierovi.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský se nebývale ostře ohradil proti chování Hradu, prezidenta Zemana i dalších tří nejvyšších ústavních činitelů, kteří podepsali nezvyklé prohlášení k čínské vládě. V rozhovoru pro Aktuálně.cz prohlásil, že něco takového tu od komunismu nebylo. "V podstatě jsem musel počítat s tím, že polistopadový étos, který měl významnou roli při základní transformaci naší společnosti, se bude muset jednou vytratit. Ale že bude do takové míry nahrazen pragmatismem, jsem nečekal," říká Rychetský.
Oslav 28. října na Pražském hradě se předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský zúčastní, ale kritizuje postup Hradu v kauze kolem Jiřího Bradyho. Rychetský odmítnutí účasti na oficiálních oslavách státního svátku považuje za projev neúcty. Účast na hradní oslavě ale odmítli zákonodárci KDU-ČSL, ODS a TOP 09. Ceremoniálu se nezúčastní většina rektorů vysokých škol.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský chce nadále zůstat ve vedení instituce, ještě před půlrokem přitom prohlašoval, že se z vedoucí funkce stáhne. Důvodem pro změnu názoru jsou personální změny, které na soudu v poslední době proběhly, a s nimi spojený fakt, že ne vše jde v současné době podle Rychetského představ. "Odejdu, až budu vidět, že soud šlape. Není to spojené s rokem 2017," vysvětluje Rychetský.
Justice chybovala, když ve vazbě držela pět měsíců muže, kterému hrozil jen podmíněný trest. Muž se v roce 2012 nacházel v mimořádné osobní situaci, kdy přežil útok své exmanželky. V trestním řízení vystupoval jako poškozený a zaslal výhrůžnou SMS kapitánce, která případ vyšetřovala. Posléze adresoval tři výhružné e-maily psychologovi. Okresní soud muže Plzeň-město vzal kvůli výhrůžkám do vazby. Ústavní soud (ÚS) v úterý vyhověl mužově stížnosti, poškozený může žádat u ministerstva spravedlnosti odškodnění.
Senát podle očekávání schválil nominaci Josefa Fialy z brněnské právnické fakulty na ústavního soudce. V tajné volbě mu ve středu dalo hlas 52 ze 71 hlasujících senátorů. Patnáctičlenný tým ústavních soudců tak zůstane kompletní. Fiala u Ústavního soudu nahradí Vladimíra Kůrku, jehož desetiletý mandát skončí 15. prosince.
Po lánském puči Bohuslav Sobotka tvrdě bojoval o sebe. A Zemana porazil. Teď s ním začíná rvačku o nás v Evropě.
Zeman do této chvíle jmenoval již 14 “svých” soudců, naposledy na začátku října Jaromíra Jirsu. Projděte si v přehledné grafice všechna jména.
Vzhledem k demografickému vývoji přibylo dětí v předškolních zařízeních a v základních školách, naopak stále klesá počet středoškoláků.
