NATO slaví sedmdesát let od svého vzniku. Je v důchodovém věku, místo oslav ale dominují dvoudennímu summitu v Londýně spíše zásadní neshody mezi některými členskými zeměmi. V centru celého sporu je Turecko. Americký prezident Donald Trump dokonce v úterý řekl, že po ofenzivě na severu Sýrie by se mělo diskutovat o členství Turecka v NATO.
NATO ve čtvrtek oslaví 70. výročí svého vzniku. Aliance původně uvažovala o slavnostním summitu hlav států členských zemí, z obavy, aby americký prezident Donald Trump tuto příležitost nevyužil ke kritice NATO, se nakonec ve Washingtonu uskuteční jen setkání ministrů zahraničí. Podle amerického politologa Thomase Wrighta z think-tanku Brookings Institution bude ale i tak zajímavé sledovat, zda oslava NATO "pod nosem Bílého domu" prezidenta nevyprovokuje k nové kritice spojenců.
Reportáž z lodi Nezávislost, přes niž Litva i celé Pobaltí dostávají dodávky zemního plynu, a nemusejí tudíž platit vysoké ceny ruskému Gazpromu.
Ozbrojený střet v Kerčské úžině, při němž Rusové zajali tři ukrajinské lodě a 24 členů jejich posádek, opět upozornil na agresivní silovou politiku současného Ruska. Podle amerického generála Bena Hodgese jde o vyústění dosavadní snahy Moskvy "zadusit ukrajinský námořní export", který je životně závislý právě na volném průchodu z Azovského do Černého moře. Podle Hodgese, který byl do prosince 2017 velitelem amerických pozemních sil v Evropě, agresivita Ruska navíc ukazuje, že nelze vyloučit nic, ani případný ruský útok v Pobaltí. "Moskva musí vědět, že NATO je jednotné. Tím největším nebezpečím je, aby si to Rusové nevyhodnotili opačně," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Česko bude mít více vojáků v Afghánistánu, Mali, Iráku nebo Kosovu, prodlouží se i mise v Pobaltí.
Česko má dost peněz, aby modernizovalo armádu a investovalo do opravy silnic, které brání přesunům aliančních vojsk. Chybí však politická vůle, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz přední americký generál Ben Hodges, který byl do loňského prosince vrchním velitelem amerických pozemních sil v Evropě. "Česká republika je v případě krize, kdy by bylo potřeba rychle přesouvat jednotky, klíčovou tranzitní zemí," upozorňuje Hodges a dodává, že si váží schopností českých vojáků, kteří v zahraničí bojují po boku Američanů.
Minulý týden se státy EU dohodly, že zváží vyhoštění ruských diplomatů jako odpověď na otravu exšpiona Sergeje Skripala.
Už poosmé pořádá Severský filmový klub přehlídku kinematografie severských a pobaltských států Severský filmový podzim. Projekt divákům nabídne 24 snímků z Dánska, Švédska, Norska, Finska, Estonska, Litvy a Islandu. Přehlídka začíná 9. 11. v Praze a pokračuje v dalších čtrnácti českých a moravských městech. Filmy jsou opatřené barvenými titulky, vstřícnými pro neslyšící diváky.
Veterán americké diplomacie Daniel Fried do ní nastoupil už za éry prezidenta Jimmyho Cartera. Na prvním postu byl v roce 1980 v tehdejším sovětském Leningradě. Jeho posledním úkolem, než letos v únoru odešel ze služeb státu, byla funkce koordinátora amerických sankcí vůči Rusku. V této roli se Fried nakonec ocitl v nepříjemné situaci. Po Trumpově nástupu do Bílého domu musel proti němu lobbovat v americkém Kongresu, aby zajistil, že nový prezident protiruské sankce nezruší.
Rusko-běloruského vojenského cvičení Západ 2017 se účastní necelých třináct tisíc vojáků, včetně námořníků z kaliningradské enklávy. Paralelně ale probíhají další menší cvičení, takže počet vojáků v pohotovosti v celém regionu u hranic Polska a Pobaltí čítá přes 60 000 vojáků. Tamní státy i Ukrajina se bojí, že Moskva si nacvičuje agresivní vojenské akce proti nim. Jako to udělala v roce 2008 před útokem na Gruzii.
Americký viceprezident Mike Pence je na návštěvě v Pobaltí, kde se setkal s prezidenty Estonska, Lotyšska a Litvy. Z Estonska poté přeletí do Gruzie, kde se koná velké spojenecké cvičení. Američané chtějí Východoevropany ujistit o své podpoře ve sporech s Ruskem. Cestu Pence zakončí ve středu v Černé Hoře.
Americký viceprezident Mike Pence zahájil v neděli v Estonsku návštěvu trojice pobaltských států. Jejím hlavním tématem má být americké vojenské angažmá v triu postsovětských republik, které se cítí ohrožené mocenskými ambicemi Ruska. Pence jednal s estonským premiérem Jürim Ratasem o možném rozmístění amerického raketového systému Patriot v oblasti. V pondělí má americký viceprezident na programu setkání s prezidenty Estonska, Litvy a Lotyšska.
Na území Rumunska, Bulharska a Maďarska se v těchto dnech koná vojenské americko-evropské armádní cvičení Saber Guardian 2017. Účastní se ho 25 tisíc vojáků z celkem 23 zemí. Manévry probíhají pod velením generála Bena Hodgese, který je zároveň vrchním velitelem amerických sil v Evropě. "Největší problémy, které musíme řešit, abychom předešli krizi, se týkají rychlosti," připustil v rozhovoru s Aktuálně.cz. Rumuni či Bulhaři jsou podle něj zcela právem znepokojeni aktivitami Ruska na Krymu a v Černém moři.
I když má Poslanecká sněmovna ve středu na programu tak zásadní body jako kariérní řád učitelů či památkový zákon, ještě předtím proběhla dlouhá debata na zcela jiné téma. Týkala se návrhu vlády, aby byli čeští vojáci nasazeni v rámci NATO do Pobaltí na případnou obranu tohoto prostoru před sousedním Ruskem. Proti takovému návrhu ostře vystupovali především komunisté. "Jste pátou Putinovou kolonou," sdělil předseda TOP 09 Miroslav Kalousek komunistům. Pro vyslání nakonec hlasovalo 119 poslanců.
Sněmovna odložila schvalování mise českých vojáků do Pobaltí. Měla by se k němu vrátit ve středu. Čeští vojáci by měli působit v Litvě a v Lotyšsku v rámci aliančních mnohonárodních bojových uskupení. Odročení navrhl předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák. Podle kuloárových informací nebylo jisté, že se pro misi vysloví vzhledem k nižšímu počtu poslanců v sálu potřebných nejméně 101 členů dolní komory. Ve středu by mohla být mise prvním bodem jednání dolní komory. Do Pobaltí chce vláda vyslat až 290 vojáků. V Litvě a v Lotyšku by měli působit celý příští rok a ještě v lednu následujícího roku. S návrhem musí souhlasit také Senát, na programu jeho schůze je ve druhé polovině července.
První hlavou státu ze střední a východní Evropy, která se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, bude v pátek rumunský prezident Klaus Iohannis. Návštěva Miloše Zemana v USA, původně ohlášená prezidentskou kanceláři na jaro, se neustále odkládá. USA mají v Rumunsku dvě vojenské základny. Bukurešť chce navíc letos nakoupit americký protiraketový systém Patriot.
Dojem, který zanechal americký prezident Donald Trump po své první návštěvě v Evropě, shrnula německá kancléřka Angela Merkelová. Evropa by se měla připravit, že se o sebe bude muset postarat sama. Podle profesora Daniela Hamiltona, který působil v administrativě prezidenta Billa Clintona a v současnosti vede Centrum transatlantických vztahů na Johns Hopkins University ve Washingtonu, jsou však evropské obavy z Trumpa přehnané. Kroky prezidenta Trumpa jsou a podle profesora Hamiltona nadále budou výsledkem pnutí a přetlačování mezi jeho divokým temperamentem a jeho okolím, které může jeho politiku zklidňovat.
V Estonsku začalo vojenské cvičení NATO, dosud největší v dějinách tohoto státu. Do manévrů nazvaných Spring Storm (Jarní zteč) se zapojilo 9000 vojáků z pobaltských států a dalších deseti zemí aliance. Obdobná vojenská cvičení se v Estonsku konají už 15 let, to nynější je ale nejrozsáhlejší. Jejich cílem je prověřit součinnost pozemních sil s ostatními armádními složkami a spojeneckými útvary. Do manévrů se zapojí i vzdušné a námořní síly. Do Estonska, stejně jako do Litvy, Lotyšska a Polska, se přemístily čtyři alianční prapory, které mají posílit obranu východního křídla aliance před rostoucí hrozbou Ruska. V Estonsku tvoří hlavní část spojeneckých sil příslušníci britské armády.
Česká armáda stáhla z cvičení pětici vojáků, kteří se před týdnem snažili dostat do nočního klubu v Litvě. Zřejmě byli opilí. Ochranka je údajně odmítla vpustit, a když začali být agresivní, zavolala policii. Podle náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře ale trestný čin ani přestupek nespáchali.
Musíme počítat s tím, že britská veřejnost a mnozí britští politici si s Ruskem příliš nelámou hlavu, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Martin Kovář, prorektor Univerzity Karlovy pro vnější vztahy a specialista na dějiny Velké Británie. Podle něj procházíme dobou, ve které velká část nespokojených voličů na Západě bourá status quo. Po postupném odchodu Británie z EU navíc bude přílišná dominance Německa Unii škodit. Odchodem Londýna se taky podle Kováře celá EU posune geograficky víc na východ, což není dobře pro Česko ani další středoevropské státy.
