Prezident Miloš Zeman na summitu Severoatlantické aliance ve Varšavě zdůrazňoval potřebu dialogu s Ruskem. Podle něj může být způsobem, jak změnit postoje ruských politiků. Dosavadní vztahy aliance a Ruska považuje za ambivalentní a vítá proto obnovení dialogu.
V Pobaltí a Polsku budou rozmístěny vojenské jednotky čítající až tisíc vojáků, které budou mít za úkol posílit obranu Aliance a odstrašit případného útočníka. Své schopnosti NATO zvyšuje také v oblasti Černého moře. Základem jednotek budou síly některé z členské země, doplněné menšími příspěvky jiných států. Základem by tak měly být vojáci Spojených států, Velké Británie, Německa a v případě praporu rozmístěného v Polsku velmi pravděpodobně Kanady.
Ministři se sejdou ještě tento týden, podrobnosti o rozmístění ale budou známy až na červencovém summitu ve Varšavě. Prapory o celkové síle asi 4000 lidí budou složeny na rotačním základě. Jejich části z různých členských zemí se budou v Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Polsku střídat každých šest či devět měsíců. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že prapory budou pod aliančním velením.
V Polsku začalo velké vojenské cvičení NATO s názvem Anakonda-16. Jde o největší manévry, které se v zemi konají od roku 1989. "Neprospívá to ovzduší bezpečnosti a důvěry na kontinentu," řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Rusko začalo budovat velkou armádní základnu v Klincy, padesát kilometrů od ukrajinské hranice.
První vojáci z jednotky visegrádské čtyřky (V4) vyrazí na cvičení do Pobaltí v lednu 2017. Iniciativu V4 všichni ministři obrany pobaltských zemí uvítali, uvedl po své návštěvě Pobaltí český ministr obrany Martin Stropnický (ANO). V Lotyšsku, Litvě a Estonsku jednal zejména o agresivní politice Ruska. Východní alianční země proto žádají přítomnost spojeneckých sil na svém území. Visegrádská čtyřka chce do Pobaltí v roce 2017 vyslat vojenskou jednotku, v níž se budou střídat vojáci Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Nabídku chce Visegrád předložit na červencovém summitu NATO ve Varšavě.
V pátek před polednem do Česka vjela první vozidla z amerického armádního konvoje. Američtí vojáci jedou z bavorské základny ve Vilsecku. První noc vojáci v ČR stráví v Praze v ruzyňských kasárnách, další dvě pak jedna část konvoje ve Vyškově a druhá v Přáslavicích. Součástí přesunu amerických vojáků bude i společné cvičení s českými vojáky zaměřené na střeleckou přípravu, vojenské ležení a řízení vozidel. Americký konvoj míří na cvičení Saber Strike do Pobaltí.
Na zámku v Liblicích na Mělnicku se ministři obrany V4 shodli, že v příštím roce do Pobaltí vyšlou rotační jednotku. Jednotka by v Pobaltí působila v rámci posilování alianční vojenské přítomnosti na východě, konkrétně by šlo o výcvik a cvičení. Přesnou podobu působení jednotky budou státy V4 řešit v nejbližších týdnech. Litva, Lotyšsko a Estonsko už dříve požádaly o vyslání jednotek NATO, obávají se agresivní politiky Ruska.
Pro efektivní obranu Pobaltí a Polska je důležitější mobilita jednotek a schopnost je rychle posílit než trvalá základna, tvrdí předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel. "Trvalá základna na východě NATO by byla jen další cíl," uvedl Pavel na konferenci Globsec v Bratislavě. Hlavním tématem konference byla sice debata o Islámském státu, ale ani ruskou hrozbu nelze podle Pavla podceňovat.
Konvoj amerických vojáků Českem projede na konci května a připojí se k nim i česká armáda. Američtí vojáci míří z Německa do Pobaltí na cvičení Saber Strike 2016. Přes Českou republiku by měli projet 27. až 30. května. Konvoj americké armády přes Česko přejížděl loni dvakrát. Poprvé jej provázely po celé trase Českem tisíce příznivců, odpůrci byli v menšině.
V zemích, které sousedí s Ruskem, by mohlo být natrvalo rozmístěno větší množství vojenských jednotek spadajících pod velení Severoatlantické aliance. Podle informací deníku Wall Street Journal je za zvažovaným posílením vojsk snaha odradit Putinovo Rusko od agrese. Podle plánu by NATO mělo vojenský prapor v Polsku a v každém ze tří baltských států, vždy o síle 800 až 1000 vojáků.
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) v pondělí oznámil vyslání asi 25 vojáků a ženijní techniky do Maďarska. Vojáci budou mít za úkol ohlídat schengenské hranice a v Maďarsku mají působit přibližně od 15. října do 15. prosince. Česko zvažuje vyslání i dalších armádních a policejních sil, se zástupci visegrádské čtyřky o tom bude jednat ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Ministr zároveň zdůraznil, že Česko trvá na svém odmítavém postoji ke kvótám.
Druhá část rozhovoru s bývalým velvyslancem v Rusku a ministrem obrany Lubošem Dobrovským: O síle Rusů, slabosti Evropy a hloupých českých řečech o základnách.
Rusko přitvrzuje se sankcemi. Likviduje potraviny, zatýká jejich pašeráky a rozšiřuje seznam zemí, na které se embargo vztahuje.
Lotyšským parlamentem zvolený Raimonds Véjonis složil ve středu prezidentský slib. Funkci získal až po pátém kole hlasování.
Poslanci Státní dumy tvrdí, že o nezávislosti Litvy, Lotyšska a Estonska v roce 1991 rozhodl orgán, který byl protiústavní. Prokuratura už podobný případ řešila - když Rusové obsadili Krym.
Ministr zahraničí stále trvá na dobrovolnosti přijímání uprchlíků. Proti návrhu podle něj byly i další země.
Petr Pavel na konferenci Naše bezpečnost varoval před tím, že politická reprezentace NATO není schopna dostatečně rychle reagovat na změnu situace.
Posílíme vojenskou přítomnost na Krymu, protože země NATO zintenzivnily své aktivity v bezprostřední blízkosti našich hranic, uvedl ruský velvyslanec při NATO.
Litva se na začátku letošního roku stala 19. členem eurozóny. Přechod na společnou měnu považuje tamní vláda za další důkaz, že se země dostala z ekonomické krize.
Východní Evropa, Pobaltí i Skandinávie meziročně navýšily výdaje na zbrojení. Podle prestižního švédského institutu SIPRI je to důsledek ukrajinské krize.
