


Poláci chtějí stíhat Štrougala. Smývají za nás naši hanbu
Cizí krev na železné oponě prolévalo Československo, odpovědnost ale začínají přebírat jiní. Buďme při té ostudě vděčni, že spravedlnost dnes alespoň nezná hranice.



Cizí krev na železné oponě prolévalo Československo, odpovědnost ale začínají přebírat jiní. Buďme při té ostudě vděčni, že spravedlnost dnes alespoň nezná hranice.



Polský Ústav národní paměti se chce podle deníku Rzeczpospolita obrátit na tamní soud, aby požádal o vydání bývalého československého premiéra Lubomíra Štrougala do Polska k trestnímu stíhání.



Letošní bouřlivé jednání Rady České televize a odvolání dozorčí komise Rady ČT podnítily debatu o tom, jakou úlohu mají veřejnoprávní média plnit. A zda se v Česku dostávají pod tlak vládních stran nebo některých zájmových skupin. Zopakujte si proto seriál o veřejnoprávních médiích v dalších středoevropských zemích, který deník Aktuálně.cz dřív publikoval. Tento díl se zabývá sousedním Polskem.



Předposlední květnovou sobotu se na horském hraničním přechodu Klínská brána nedaleko Litvínova sešla zvláštní skupina lidí. Rodina v turistickém oblečení sedí u dřevěného stolu a popíjí čaj z termosky. K odpočinku si vybrala místo mezi dvěma hraničními kameny, které značí, kde začíná a končí Česko a Německo. O kus vedle brzdí na podmáčeném plácku policejní auto.



18. května 1920, tedy před 102 lety, se v rodině Wojtylů narodil Karol Józef, budoucí 264. papež. Připomeňte si na unikátních snímcích jeho život.



13. května 1981 se turecký atentátník Mehmet Ali Agca na vatikánském náměstí Sv. Petra pokusil zabít papeže Jana Pavla II. Karola Wojtylu (jak zní papežovo občanské jméno), který by v pondělí 18. května oslavil 100. narozeniny, zasáhly čtyři střely, ze svých zranění se ale dokázal zotavit. Atentátníkovi, jehož motivy jsou dodnes nejasné, útok odpustil a přimluvil se za jeho propuštění z vězení.



Nejen Česku letos hrozí extrémní sucho. Sousední Němci se obávají už třetí suché sezony za sebou a nedostatek vody trápí i Polsko, kterému se přezdívá "evropská poušť".



Horníci z uhelných dolů v polské části Slezska i další obyvatelé tohoto regionu čelí podle portálu onet.pl vlně nenávistných útoků v internetových diskuzích. Slezsko se v posledních týdnech stalo epicentrem nákazy koronavirem v Polsku, nemoc se šíří hlavně v dolech, testy infekci prokázaly u osmi stovek horníků a více než 650 členů jejich rodin.



Prezidentské volby v Polsku, které se podle původních plánů měly konat tuto neděli, se uskuteční v pozdějším termínu. Ve středu pozdě večer se na tom dohodl předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński s Jaroslawem Gowinem, šéfem menšího koaličního uskupení Dohoda. Informovala o tom polská agentura PAP.



Maďarsko niž není demokratickou zemí a stalo se "hybridním režimem", Polsko se ubírá stejným směrem. Tyto závěry vyplývají z hodnotící zprávy americké nevládní organizace Freedom House, která monitoruje úroveň demokracie a vlády práva ve 29 státech východní Evropy a Střední Asie. Česko naopak podle zprávy patří k posledním plně demokratickým zemím v postkomunistické Evropě.



Pouhé čtyři dny před prezidentskými volbami není v Polsku jisté, zda se budou vůbec konat a jakou formou. Za neobvyklou situací stojí pandemie koronaviru i spory mezi vládou a opozicí.



Evropská komise (EK) zahájila ve středu nové řízení s Polskem kvůli zákonu, který umožňuje trestat soudce stavějící se proti justiční reformě. Oznámila to místopředsedkyně komise Věra Jourová, podle níž zákon omezuje nezávislost polských soudců a je v rozporu s právem Evropské unie. Brusel dal polské vládě dva měsíce na reakci.



V úterý se občan Německa pokusil z české strany vstoupit do Polska. Celá událost byla dramatická, píší polská média, protože zazněly i výstražné výstřely polských vojáků. Incident se udál v Opolském vojvodství u obce Pilszcz, která leží za hranicí asi 10 kilometrů severně od Opavy.



Lidé z příhraničí v sobotu v Českém Těšíně i sousedním polském Těšíně protestovali proti uzavřené hranici. Volali především po návratu k rodinám i do práce. Uzavřená hranice totiž rozdělila mnohé rodiny a řadě lidí znemožnila dojíždění za prací.



Občané států Evropské unie budou moci od pondělí přicestovat do Česka, pokud přijedou za účelem výkonu ekonomické činnosti, doba jejich pobytu nepřesáhne tři dny a předloží negativní test na koronavirus. Po jednání krizového štábu to oznámil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Uvedl také, že vláda rozhodla o prodloužení kontrol na hranicích s Německem a Rakouskem o 20 dnů.