Vládní zákaz cestování z Česka do ciziny kvůli koronaviru je podle naprosté většiny Čechů nezbytný. Naopak omezení cest po Česku je podle části lidí už zbytečné a většina lidí by toto omezení co nejdříve uvolnila. Vyplývá to z průzkumu National Pandemic Alarm, který provedla 16. dubna firma European National Panels.
Dolní komora polského parlamentu v prvním čtení schválila návrh zákona, který má zpřísnit potratové právo. Do výborů poslali zákonodárci také předlohu zákona, který by podle kritiků znemožnil sexuální výchovu na školách, informovala místní média. Opozice, nevládní organizace i řada občanů protestují proti projednávání těchto zákonů v době koronavirové krize, kdy jsou zakázány demonstrace.
Polští vládnoucí konzervativci navrhují změnu ústavy, která by o dva roky prodloužila mandát prezidentovi Andrzeji Dudovi. Důvodem návrhu je podle nich hrozba, kterou představuje koronovirová krize. S odvoláním na dokument, který má být předložen parlamentu, o tom informovala agentura Reuters.
Přesně před deseti lety u Smolenska havaroval polský letoun, zemřelo všech 96 lidí na palubě včetně polského prezidenta Lecha Kaczyńského. Vládní delegace mířila uctít památku obětí katyňského masakru v roce 1940. Polský novinář a spisovatel Maciej Bernatt-Reszczyński v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje národní trauma z obou tragických událostí.
Varšavský kněz v období Velikonoc nabízí věřícím zpověď z okénka jejich auta na parkovišti před kostelem, kde působí. Jinde v silně katolickém Polsku duchovní za nynější koronavirové nákazy čekají na lidi ve svých autech a ti k nim najíždějí do bezpečné vzdálenosti a vyznávají se ze svých hříchů.
Soudní dvůr Evropské unie nařídil Polsku pozastavit činnost nové disciplinární komory nejvyššího soudu. Nejvyšší unijní justiční instance tak vyhověla žádosti Evropské komise (EK), aby ve věci vydala předběžné opatření. Soudci již v listopadu vyzvali polský nejvyšší soud, aby prověřil nezávislost svého disciplinárního orgánu na politické moci.
Před 79 lety, 13. dubna 1943, nacisté oznámili v rozhlase, že našli ukryté masové hroby u Katyně. V roce 1940 zde sovětská komanda NKVD povraždila 22 tisíc polských vojáků a příslušníků inteligence. Tito váleční a civilní zajatci byli podle vedení NKVD "nežádoucí", protože smýšleli nepřátelsky o Sovětském svazu a komunismu. Událost se zapsala do dějin jako katyňský masakr.
Jeden z nejotřesnějších zločinů sovětské bezpečnosti NKVD se odehrál před 80 lety. V dubnu a květnu 1940 povraždila v Katyni a dalších zajateckých táborech kolem 22 000 polských vojáků, policistů, lékařů, soudců či inženýrů. Masakr má i českou stopu. Katyňskému vraždění padlo za oběť minimálně 350 Čechů či Poláků, kteří pocházeli z území dnešní České republiky.
Česko, Polsko a Maďarsko odmítáním povinného přerozdělování uprchlíků nesplnily své povinnosti plynoucí z práva Evropské unie. K tomuto závěru ve čtvrtek dospěl Soudní dvůr Evropské unie. Podle vrcholného orgánu unijní justice se trojice zemí nemohla dovolávat toho, že odmítáním migrantů chrání svou vnitřní bezpečnost. Soud odmítl i argument, že systém zavedený v roce 2015 byl údajně nefunkční.
Přední evropský skladatel druhé poloviny 20. století Krzysztof Penderecki byl zdvořilý hravý muž s velkým vousem a vlídným pohledem, jímž udržoval intenzivní oční kontakt. Zato s taktovkou zacházel patřičně rozmáchle, jak žádala jeho dramatická hudba. Následující článek vznikl na základě tří rozhovorů, které s ním redaktor Aktuálně.cz vedl v uplynulé dekádě.
„Je to divná věc, ale vrací se ke mně hudba, kterou jsem slýchal v dětství,“ poznamenal v jednom rozhovoru pro polský rozhlas skladatel a dirigent Krzysztof Penderecki, jehož životní dráha se včera po dlouhé nemoci uzavřela ve věku 86 let.
Ve věku 86 let tuto neděli po dlouhé nemoci zemřel významný polský hudební skladatel a dirigent Krzysztof Penderecki. Byl považován za jednoho z klíčových představitelů avantgardy druhé poloviny 20. století, přestože později se vrátil k polyfonii a melodické hudbě.
Evropský parlament ve čtvrtek jasnou většinou schválil trojici návrhů, které mají státům Evropské unie či firmám pomoci v boji proti koronaviru a jeho ekonomickým následkům.
Nejen tím, že je napsala nedávná polská nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková, ale už názvem vzbuzují očekávání Bizarní povídky, které v překladu Petra Vidláka vyšly u příležitosti včerejšího Velkého knižního čtvrtka.
Současné problémy u hranic s Polskem a Slovenskem, kde se tvoří mnohakilometrové kolony, mohou v případě delšího trvání ovlivnit rychlost zásobování obchodů a výroben. Fronty způsobují problémy dopravcům, kteří v kolonách mají zablokované řidiče i vozidla. Vyplývá to z informací dopravců. Situace by se však podle nich měla postupně zlepšovat díky dodatečnému otevření některých hraničních přechodů.
Evropa se nyní místo Číny stala epicentrem pandemie koronaviru, řekl v pátek šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Itálie, která je po Číně nejpostiženější zemí, ohlásila prudký nárůst úmrtí, infekci zde dosud podlehlo 1266 z takřka 18 000 nakažených.
Film Šarlatán, který dle předlohy Marka Epsteina natočila polská režisérka Agnieszka Hollandová, tuto sobotu získal pět Českých lvů včetně cen pro snímek roku a za režii. Připomíná zapomenutý příběh nejslavnějšího českého léčitele. Jan Mikolášek diagnostikoval nemoci podle skleničky moči a bylinkami léčil T. G. Masaryka, nacistu Martina Bormanna nebo komunistického prezidenta Antonína Zápotockého.
Utlumení výhrad Milionářů proti vládám v Polsku a Maďarsku na nedělní demonstraci v Praze bylo rozumné. Smyslem dnes není zasévat svár i v opozici.
