Masivní protesty včetně celorepublikové stávky zvažují řidiči meziměstských autobusů. Stěžují si, že kraje tlačí na nízkou cenu dopravy, takže zaměstnavatelé jim nemohou platit víc peněz. Odborový svaz dopravy požaduje, aby vláda vydala nařízení, podle něhož dostanou řidiči vždy minimálně 130 korun na hodinu. Zástupci krajů ale tvrdí, že zvýšení výdělků nebrání.
Jak se projeví v českých peněženkách pokračující rychlý růst české ekonomiky? Čtenářům odpovídala ekonomka Helena Horská.
Česká republika by měla být povinna zajistit, že plat lékaře v přímé úměře na dosažené kvalifikaci a praxi dosáhne 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy. Alespoň to v žalobě na stát požaduje Lékařský odborový klub. Český stát nesplnil memorandu ze dne 1. ledna 2013, kterým se zaručil tento požadavek splnit. Klub se prý o splnění závazku opakovaně pokoušel vyjednávat, ale dočkal se jen "mnoha slov, ale žádných činů." Nyní tedy bude o splnění memoranda usilovat soudní cestou.
V Británii dnes vstoupilo v platnost zvýšení minimální hodinové mzdy o 7,5 procenta na 7,20 libry (244 korun), výdělek se díky tomu zvýší více než milionu zaměstnanců. Plán radikálního zvyšování minimální mzdy, který loni představil ministr financí George Osborne, ale vyvolává obavy ze zániku pracovních míst a stává se součástí vypjaté politické diskuse o možném odchodu Británie z Evropské unie. Dosavadní minimální mzda činila 6,70 libry. Osborne chce výrazným zvyšováním minimální mzdy podpořit produktivitu a zajistit, aby bylo chození do práce výhodnější než pobírání sociálních dávek. Do roku 2020 by se měla minimální hodinová mzda vyšplhat na nejméně devět liber (305 korun).
Průměrná mzda v Česku loni vzrostla na 26 467 korun, na konci roku se růst zrychlil a průměrná mzda poprvé vyšplhala nad hranici 28 tisíc korun. Nejvíce rostla mzda v restauracích. Medián mezd činil na konci loňského roku 23 745 korun. Růst bude pravděpodobně pokračovat i letos, pomáhá silnější ekonomika.
Z informačního systému ministerstva práce vyplývá, že medián hrubé mzdy je u mužů o 12 až 20 procent vyšší než u žen. Jedním z důvodů je to, že ženy často pracují v profesích a oborech s nižšími mzdami jako zdravotnictví a školství. Nižší výdělek se promítá i do důchodu.
Už na jaře se inspektoři práce vydají kontrolovat, jestli firmy platí ženám a mužům za stejnou práci stejné peníze. Inspekci ke kontrolám přesvědčila ombudsmanka Anna Šabatová. Prokazování ale bude obtížné.
Ekonomická krize definitivně skončila, "dobré časy" se do Česka vrátily loni v červnu. Ukazuje to index prosperity, který porovnává vývoj reálných mezd a míru nezaměstnanosti. V prosinci 2015 dosáhl nejvyšší hodnoty od září 2007, spočítal ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Vláda si dala v programovém prohlášení cíl dosáhnout 40 procent průměrné mzdy a tento návrh to naplňuje, řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Nová minimální mzda by tak od příštího roku byla vyšší než hranice chudoby i sociální dávky. Odbory stále něco chtějí, reagoval ministr financí.
Přestože se reálná mzda od vzniku samostatné České republiky zvýšila téměř na dvojnásobek a dvě třetiny domácností vlastní majetek, který má hodnotu přes milion korun, cítí se lidé hůře než v roce 1990. Ukazuje to studie Češi 1990-2015, kterou zveřejnila poradenská společnost KPMG. Podle expertů za to může hlavně frustrace, že doháníme příliš pomalu Západ, a rostoucí nejistota.
Nový rok přináší zvýšení minimální mzdy, nové dopravní značky nebo změny ve spoření na důchod. Rodiče se mohou těšit na vyšší daňovou slevu na děti i školkovné. Připlatí si zájemci o rychlé vydání cestovního pasu nebo lidé, kteří v bytovém domě topí příliš hodně, nebo příliš málo. Nová povinnost čeká na podnikatele nebo na lidi, kteří získají vysokou částku osvobozenou od daní. To jsou některé z hlavních novinek roku 2016. Projděte si podrobnější přehled.
Růst minimální mzdy se netýká jen nejhůře placených lidí. Pro většinu zaměstnanců platí mnohem vyšší minimum – takzvaná zaručená mzda. I ta se automaticky zvyšuje
I po novoročním zvýšení na 9900 korun měsíčně bude minimální mzda v Česku patřit k nejnižším v Evropské unii. A to i po přepočtu podle kupní síly. Nejvyšší částku nabízí Lucembursko, nejnižší Bulharsko.
Reálná hrubá mzda v roce 2016 stoupne o tři až pět procent, shodují se ekonomové. Průměrná mzda před zdaněním by se mohla pohybovat kolem 27 tisíc korun. Na vyšší výdělek se mohou těšit hlavně lidé ve strojírenství a informačních technologiích.
Každý rok pobytu doma s dítětem sníží příjem o 1,1 procenta. Ukázala to studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu. Rozdíl mezi výdělky žen a mužů zvyšuje ale i počet dětí. Zhruba 30 procent žen s dvouletými a 60 procent s tříletými dětmi navíc skončí po návratu z rodičovské dovolené bez práce.
Ministryně práce Michaela Marksová chce prosadit zvýšení minimální mzdy od ledna 2017 o dalších 500 až 1000 korun. Už od ledna 2016 je schválen růst z 9200 na 9900 korun. Vládě Bohuslava Sobotky nahrává rostoucí ekonomika. Podnikatelům se ale skokové zvyšování nelíbí.
Kupní síla jednoho obyvatele České republiky dosahuje v průměru 7313 eur ročně. Česko si letos udrželo loňské 26. místo mezi 42 státy, propad kupní síly z předchozích let - mimo jiné způsobený měnovou intervencí České národní banky - se zastavil. Nejlépe jsou na tom obyvatelé Lichtenštejnska, kteří mají 4,5násobně větší kupní sílu, než je evropský průměr.
Desetina nejbohatších Čechů si vydělá 5,4krát více než desetina nejchudších obyvatel. To je po Dánsku nejnižší číslo mezi vyspělými zeměmi. Potvrzuje to statistika OECD. V Mexiku, kde jsou příjmové rozdíly nejpropastnější, má nejbohatší desetina populace 30,5krát vyšší příjmy než ta nejchudší. V rámci Evropské unie jsou největší rozdíly v Řecku.
Hlas odborářů v Česku je čím dál tím slabší. To je podle ekonoma Davida Marka ze společnosti Deloitte jedním z hlavních důvodů, proč výdělky tuzemských zaměstnanců nerostou výrazněji. Statistiky potvrzují, že čeští zaměstnanci patří k nejméně angažovaným v EU. Jen za posledních deset let klesl počet členů zhruba o polovinu.
Česká pošta během několika let zvýší zaměstnancům platy. Zažehná tím hrozbu soudního sporu se zaměstnanci, kteří si stěžují, že na stejných pozicích nemají stejné platy. Zhruba 460 zaměstnanců z Brna, Olomouce a severní Moravy se rozhodlo podat žalobu. Šlo hlavně o řidiče a pracovníky v depech, kde se překládají balíky. Odbory se totiž dostaly k údajům, že tihle lidé dostávají měsíčně průměrně o tři tisíce méně než pracovníci v Praze. Na středečním jednání se podle Pohla z odborů SOS 21 dohodlo, že odboráři žalobu nepodají. Budoucí vedení pošty bude platy dorovnávat, začít by se mělo od dubna.
