Psychologie
Když je vzteku kvůli covidu příliš. Nizozemci s kladivy ničí auta na vrakovišti
Vrakovištěm v malé vesničce Vijfhuizen nedaleko nizozemského Amsterdamu se nesou tupé zvuky úderů, tříštění skla a skřípot plechu. Po dopadu dřevěné palice se ulomí zpětné zrcátko postaršího automobilu a opakovanému bušení nakonec podlehne i pevné čelní sklo. Nizozemci si sem už roky jezdí vybíjet vztek a během pandemie koronaviru mezi nimi nechybí ani frustrovaní zdravotníci.
Trauma není jen zranění duše. Je fyziologické a propisuje se do genů, říká Čepelíková
"Vedle velkých traumat způsobených zneužíváním či bitím jsou i daleko subtilnější formy toho, co trauma způsobuje, a to jsou vztahové věci. To jsou ty každodenní nejmenší situace," říká psycholožka Zuzana Čepelíková. "Někdy je za funkční rodinu považováno to, že se v ní nekřičí a dětem je dovoleno vše. My ale potřebujeme vyrůstat s přiměřenou mírou frustrací," dodává.
Přibývá vysokoškoláků s poruchami učení. Bojí se výuky na dálku i vlastního selhání
Pandemie koronaviru přivedla více vysokoškolských studentů do psychologických poraden. Důvodem nejsou jen deprese a úzkosti, ale také problémy se studiem, často plynoucí z poruch učení. Diagnostikovaných dyslektiků podle statistik ministerstva školství na českých univerzitách dlouhodobě přibývá. Na Mendelově univerzitě v Brně je nyní přetlak zájemců o psychologické služby.
V Praze se objevují tajemné básně. Vylepuje je žena, která chce vytrhnout lidi z šedi
Pražané mohou v posledních týdnech narazit na řadě míst na záhadné básně s QR kódem. Jejich autorka jimi chce vyvrátit zažitou představu o tom, že umění patří do uzavřených galerií. Krátkými texty, které vylepuje v ulicích, komunikuje s cizími lidmi a vytrhává je z každodennosti a pocitu odcizeného města. Za básně sklízí pozitivní ohlasy, lidé je i aktivně vyhledávají podobně jako kešky.
Vyčerpání i frustrace z odmítačů vakcíny. Zdravotníci opět končí v péči psychologů
Covidová pandemie poznamenává duševní zdraví českých zdravotníků. Mnoho z nich trpí úzkostmi i syndromem vyhoření, někteří uvažují, že v práci skončí. Špatně také snášejí, že se musí starat o pacienty, u nichž šlo těžkému průběhu zabránit očkováním. Potvrzují to nemocniční psychologové a psychoterapeuti, na které se zdravotníci v poslední době obrací.
Vražedná záhada luxusní jachty. Řádění kapitána přežila jen dívka na záchranném člunu
V sobotu 12. listopadu uplynulo 61 let od děsivé události, kdy kapitán luxusní jachty zavraždil svoji manželku a zbytek posádky. Přežila jen 11letá Terry Jo, která se zachránila na malém bílém člunu. Strávila na něm na otevřeném moři bez jídla a pití 84 hodin. Když se kapitán dozvěděl, že je živá a zdravá, spáchal sebevraždu.
Honzák: Lidé jsou stádo, v izolaci trpí. Chceme jistotu, ale mozek číhá na nebezpečí
Za vším hledej emoce. Tímto heslem se ve své praxi řídí psychiatr Radkin Honzák, kterému právě vyšla kniha Můj rodný blázinec. Ať už totiž léčí mentální anorexii, nebo štítnou žlázu, vždycky se zajímá jak o tělo, tak o duši. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, co s lidským organismem dělá strach a jak se s ním dá pracovat, proč se člověk neumí smířit s nejistotou a jak si navodit radost.
Přes dva tisíce dětí a mladistvých má exekuci. Dopady jsou vážné, varují psycholožky
Exekuci má v Česku 2252 dětí a mladých do 18 let. Po téměř dvou třetinách z nich exekutoři vymáhají částku nižší než 2000 korun. Patnácti dlužníkům nebylo ještě ani pět let. Vyplývá to ze statistiky Exekutorské komory, kterou si vyžádaly expertky Psychologického ústavu Akademie věd. Podle psycholožek má exekuce vážný dopad na vývoj dětí.
Neurolog: Nastupuje pandemie stáří, zhloupnutí je neodvratné. Alzheimer je konstrukt
Nastupuje pandemie stáří, lidé se dožívají věku, který předtím nebyl obvyklý, nedostávali jsme se do stadia, kdy ztrácíme mentální bystrost, stárnout neumíme zdravě. Diagnóza Alzheimerovy choroby je nadužívaná, je to konstrukt, nemoc musí být léčitelná a musí se jí dát předcházet, což tady není, neurovědci jsou v tomto rozděleni, říká neurolog Pavel Kalvach.
Děti ztratily režim a nevědí, co se sebou. Odešly do on-line světa, říká psycholožka
Děti byly kvůli vládním opatřením většinu školního roku doma a učily se on-line, odříznuty od kamarádů a spolužáků. Podle psycholožky a dětské terapeutky Barbory Blažkové jim nyní chybí řád a smysluplné aktivity. "Děti samotné často hovoří o takové zvláštní rozplizlosti. Nevědí, co se sebou, co se životem, nemají režim, postrádají předvídatelnost a důvěru ve svět coby bezpečné místo," upozorňuje.
Nezadaní trpěli nejvíc. Covid ukázal, že nám vztahy přináší radost, říká psycholožka
Epidemie omezila společenský život a seznamování se přesunulo hlavně na internet. Podle socioložky a psycholožky Markéty Šetinové ale lidé stále touží poznat se osobně. "Covid zvýraznil důležitost vztahů. Měli bychom do nich pustit hlavu, přeceňujeme city, důležitější jsou hodnoty. Vedle partnera potřebujeme i přátele, abychom si vztahové potřeby mohli rozložit," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Osakaová a Bilesová otevírají téma duševního zdraví. Nejsou to roboti, říká expertka
Americká gymnastka Simone Bilesová odstoupila z olympiády v Tokiu kvůli obavám o duševní zdraví. Jedna z nejlepších sportovkyň své doby tak podobně jako před několika týdny japonská tenistka Naomi Ósakaová rozvířila debatu o tom, pod jak velkým tlakem dnešní vrcholoví sportovci jsou. "Měli bychom si uvědomit, že sportovci nejsou roboti," říká pro Aktuálně.cz psycholožka.
Psycholog: I muži pláčou, machismu ubývá. Za výbuchy vzteku často může tvrdá výchova
Každý tu větu dobře zná. „Já jsem úplně klidný!“ ozývá se v domácnostech, když se schyluje k hádce. V takové chvíli je podle psychologa Davida Čápa lepší vyklidit bitevní pole, aby se vlna frustrace nevyvalila ven. V kurzech Zvládání vzteku to učí muže, kteří nejdou pro ránu daleko, ale i ty, co v sobě vztek dusí. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, co dělat, aby ve společnosti násilí ubývalo.
Vojtko: Po pandemii nám hrozí deprese i alkoholismus. Návrat do normálu je utopie
Pandemie koronaviru stále není u konce, mnohým docházejí síly a přibývá těch, kteří se potýkají s depresemi či úzkostmi. Nárůst duševních onemocnění může přitom podle psychoterapeuta Honzy Vojtka pokračovat i po rozvolnění vládních opatření. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč lidem budou hrozit podobné symptomy jako vojákům po návratu z války a jak krize dolehne na nastupující generaci.
Školáky jsme hodili přes palubu. Vzdělání a volný čas nejsou priorita, říká psycholog
Martin Hofman je brněnský psycholog a lektor učitelů s profesními zkušenostmi ze soukromé praxe, z dětského krizového centra či z pozice školního psychologa. Varuje, že situace je z hlediska školáků izolovaných doma opravdu vážná. Děti měly dlouho trpělivost a snažily se vše zvládnout, nyní již cítí hlavně bezmoc, frustraci a vztek, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jak se nezbláznit z pandemie. Pomáhá příroda, rodinné aktivity i pomoc ostatním
Už rok Češi nežijí normální život. Každý den je poznamenán omezeními, zmizely každodenní jistoty a šťastný konec je v nedohlednu. To se zákonitě podepisuje na psychickém zdraví celé populace. Lidé se cítí divně, vyčerpaně, smutně. Vznikla proto iniciativa zMůžeš víc, která chce lidem ukázat, že i když se situace jeví jako bezvýchodná, nemusí jí čelit zcela bezmocně.
Kdy už to skončí? Přední psycholog popisuje, jak se ještě donutit dodržovat opatření
Německý psycholog Lukas Thürmer se věnuje výzkumu motivace a dosahování cílů v kolektivu. Přesně o to se teď celý svět pokouší v souvislosti s pandemií koronaviru, kdy musí obrovský počet lidí dodržovat přísná opatření. "Velmi pozitivně mě překvapilo, jak jsme byli schopni změnit své chování prakticky přes noc," říká vědec v rozhovoru a popisuje, kde hledat motivaci k dodržování pravidel.
Havel, Gott i Pohlreich. Češi v průzkumu odkryli své vzory i problém se sebevědomím
Se sebevědomím mají Češi problém. Něco jiného je ale jejich vnitřní síla, ve které si věří a která jim pomáhá zvládat tíživé životní situace. Ukazují to výsledky aktuálního výzkumu agentury Ipsos pro analytický projekt Česko v datech. Pro tři čtvrtiny lidí je přitom hlavním zdrojem osobní síly rodina či přátelé, naopak kritika a pochvaly je příliš nemotivují.
Kvůli anorexii nejedla ani ovoce, bojovala se sebepřijetím. Teď s nemocí pomáhá jiným
Jako teenagerka toužila po uznání. Začala hubnout, ale sebedisciplína se jí vymkla z rukou. Markeťačka Lada Brůnová skončila s diagnózou mentální anorexie a teď se po letech rozhodla svoji zkušenost sdílet. Její projekt 3pe má pomoct všem, kteří s poruchami příjmu potravy bojují. V rozhovoru pro Aktuálně.cz spolu s psychoterapeutkou Terezou Makovou popisuje, jak těžko se ze spárů nemoci vymotává.