Kvůli strachu z neznáma, zmatku a frustraci ze současné epidemické situace čím dál více lidí vyhledává pomoc psychologa nebo psychiatra. Jejich ordinace se plní takovým tempem, že kapacity odborných pracovišť nestíhají a někde pacienti musí čekat i několik měsíců. Podle odborníků současná situace jen prohlubuje dlouholetý problém špatné dostupnosti psychologické péče.
V době pandemie koronaviru se u žen zvýšil stres, u mužů se zvýšilo altruistické chování. Vyplývá to z mezinárodní studie, do které je zapojený Národní ústav duševního zdraví. Obecně vzrostl čas strávený s médii. Do studie se zapojilo přes 200 výzkumníků a 115 tisíc lidí ze 150 zemí. Cílem pokračující studie je získat informace pro preventivní a sociální programy zaměřené na pandemie.
Je lepší chválit a za každé situace pozitivně podporovat, či zvolit cestu drilu a přípravy na drsné prostředí vrcholového sportu? O tom, jak stanovit vhodný balanc při výchově mladých sportovců, hovoří experti na sportovní psychologii Marian Jelínek a Michal Šafář a otec brankáře hokejové reprezentace Stanislav Hrubec.
Stesky o tom, že je dnešní společnost příliš individualistická, takže lidé už nedovedou žít v páru, nechávají psychologa Pavla Rataje v klidu. Vnímat své potřeby a umět o nich s partnerem mluvit podle něj vztahům spíše prospívá. V rozhovoru pro Aktuálně.cz párový terapeut mluví o tom, proč se část mladé generace bojí seznamování, proč nedoporučuje sex na prvním rande a proč manželství není mrtvé.
Když na jaře přišla první vlna pandemie koronaviru a vlády začaly zavádět restriktivní opatření s cílem omezit setkávání obyvatel, objevovaly se v médiích názory, že karanténa bude ideálním časem pro introverty. Závěry psychologických studií ale ukazují, že se introverti v izolaci od okolního světa potýkají s osamělostí, depresí a úzkostí. Se svými obavami se méně svěřují a internet jim nepomáhá.
Sledování porna nemusí mít nevyhnutelně negativní dopad na fungování partnerských vztahů. Záleží na tom, jestli partneři pociťují při jeho sledování, že je na jejich chování něco špatně. Pokud jim porno připadá morálně v pořádku, nijak jim ve vztazích neškodí. Vyplývá to z výzkumu amerických psychologů.
Na bezpečnostní opatření zavedená kvůli pandemii koronaviru lidé reagují různě. Někteří zodpovědně nosí roušky a omezují sociální kontakty na minimum. Jiní vnímají ochranné pomůcky a nemožnost se scházet jako narušování osobní svobody. Za jejich odmítavými postoji může podle vědců stát vyšší míra narcismu.
Zemřela dětská psycholožka Jiřina Prekopová, bylo jí 90 let. Autorka takzvané školy lásky a terapie pevným objetím zemřela v pondělí v pražské rezidenci pro seniory RoSa. Na úmrtí upozornil web Deníku N a potvrdila to spolupracovnice psycholožky Taťjana Horká. Prekopová jako dětská psycholožka působila převážně v Německu. Datum ani forma posledního rozloučení zatím nebyly dohodnuty.
Postavu Jana Mikoláška, kterou ztvárnil ve filmu Šarlatán, popisuje jako svou nejtěžší roli. Příběh tajemného léčitele ho konfrontoval s morálními dilematy, která před jedince stavěly totalitní režimy, a Ivan Trojan má ve zvyku motivacím svých postav do detailu porozumět. O tom, proč podle něj mladí lidé historii pochopí lépe z filmů než z hodin dějepisu, vyprávěl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ve známém hitu se zpívá, že štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš. Přináší ale lidem více peněz automaticky více štěstí? Podle psycholožky Aleny Slezáčkové tomu tak není. Pokud totiž člověk usiluje jen o majetek a sociální status, nikdy není s tím, co má, dlouho spokojený. "Stává se křečkem, který běhá v kolečku a nikdy nedosáhne cíle," říká zakladatelka Centra pozitivní psychologie.
Poctivě zhasínat všechna světla uvnitř místnosti je dlouhodobě jednou ze základních rad, které lékaři dávají lidem, jimž se v noci nedaří usnout. Kvalitu spánku ale může zhoršovat i umělé osvětlení z ulice, což pak zejména u dětí a dospívajících vede k výkyvům nálady a mnohdy až k duševním problémům. S tímto zjištěním přišli v nové studii vědci z amerického Národního ústavu pro duševní zdraví.
Otec může být pro malé dítě stejně důležitý jako matka. Děti, které si už od raného věku hrají se svými tatínky, totiž v pozdějších letech snadněji kontrolují své chování a emoce. Při fyzických aktivitách s otci se vybouří a naučí se, jaké reakce už překračují hranice. Vyplývá to z nové studie vědců z Cambridgeské univerzity.
O změně klimatu není možné mluvit pořád jen jako o blížící se apokalypse, ukázat kuřákům plíce zničené dehtem taky nestačí, aby přestali kouřit, říká v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz sociální a environmentální psycholog Jan Krajhanzl. Každý by si podle něj měl vybrat, čím ochraně životního prostředí pomůže. Ještě důležitější je potom vyvíjet tlak na vládu a velké znečišťovatele, míní.
První domácí násilí přišlo měsíc po svatbě, manžel na mě činil nátlak, omezoval mě, tušila jsem, že to je špatné, zažila jsem i škrcení, polévání studenou vodou, tahání za vlasy, říká Kateřina Lieskovská, autorka knihy Svobodomyslná, ve které popisuje svou zkušenost s domácím násilím. Měla jsem strach, co přijde ze strany exmanžela po napsání knihy, kniha byla jako terapie, dodává.
Lidé, kteří vyzařují přílišným sebevědomím, mohou mít nečekaně mnoho společného s těmi, již působí nejistě. Podle psychologa Zdeňka Krpouna se oběma těmto skupinám nedaří střízlivě vyhodnotit vlastní schopnosti a předstíraná sebedůvěra může být i způsob, jak zakrýt hluboké pochybnosti. O tom, jak lidské sebevědomí utváří výchova rodičů nebo přijetí ze strany vrstevníků, terapeut mluví v rozhovoru.
Každý rodič se setkává se situacemi, kdy mu jeho potomek pije krev – ať už se odmlouvá učit, nebo ho vůbec nenapadne, že by mohl pomoct s domácími pracemi. Snažit se před dítětem skrývat vlastní emoce v takových případech ale nemá smysl, jak v nové studii potvrdili američtí výzkumníci.
Když vláda německé kancléřky Angely Merkelové rozhodla minulý týden o uvolnění prvních opatření přijatých kvůli koronaviru, spoléhala přitom také na analýzy německé Národní akademie věd Leopoldina. Jejich spoluautorem je psycholog Ralph Hertwig. "Čeká nás dlouhá fáze pokusů a omylů. Vláda by měla s lidmi mluvit naprosto otevřeně," říká v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Karanténa, kterou vláda vyhlásila kvůli šíření nového koronaviru, uvrhla Čechy do situace, s níž se dosud nesetkali. Mnoho z nich musí pracovat z domova, kde se současně nacházejí i jejich partneři a často také děti, které nemohou do škol, což přináší riziko ponorkové nemoci. Jak v situaci, kdy lidé přišli o své zavedené rutiny, nepodlehnout stresu, vysvětlují odbornice z Masarykovy univerzity.
Přijměte šok z karantény a nastavte raději tvrdší režim, radí psycholog Dalibor Špok. Při pobytu doma v režimu home office doporučuje nedělat to, co doma děláte obvykle. Vystavovat se mírnému stresu je v pořádku, cestou do pekel je naopak pití nadměrného množství alkoholu. Špok zároveň apeluje na příbuzné seniorů, aby jim volali a povídali si s nimi - i o zdánlivých banalitách.
Chytří lidé lžou lépe, upřímnost a pravda je často nevýhodná, obelhávat dokážeme dobře i sami sebe. Součástí společenského taktu je určitá míra přetvářky, chceme se stavět do lepšího světla, snažíme se být lepší, hezčí a chytřejší. Měli bychom přemýšlet, kdy, jak a proč lžeme, říká psycholog Národního ústavu duševního zdraví Marek Preiss.
