Vera líčí, jak v jedenácti letech poprvé dostala menstruaci. Hrdince švédského filmu Hypnóza je už přes třicet, se zážitkem se zjevně svěřuje na kameru a divák od začátku cítí, že v její řeči se autentičnost mísí s pečlivě hlídaným způsobem prezentace.
Americký herec a král podivínů Jesse Plemons dostal od mistra filmových provokací Yorgose Lanthimose hned tři role. Povídkový triptych Milé laskavosti, který ve čtvrtek začnou promítat česká kina, vznikl během náročných dokončovacích prací autorova předešlého snímku Chudáčci. Řecký režisér v něm opět dostává protagonisty do absurdních situací. Dost se vymykají běžnému životu.
Je tady pořád. Kdesi v koutku zorného pole. Lydia Deetz už dávno není náctiletá příslušnice gotické subkultury, již děsí nejen duchové, ale hlavně podivný démonický exorcista Beetlejuice ve stejnojmenné hororové komedii Tima Burtona.
Když videotéka Amazon Prime Video chystala první řadu Prstenů moci, bylo kolem mnoho povyku. Nejdražší seriál všech dob a nová velkolepá výpravná fantasy? Přitom tvůrci získali práva jen na „drobky“ z mytologie, kterou stvořil spisovatel J. R. R. Tolkien.
Desetkrát se letos v srpnu britská zpěvačka Adele postavila na pódium v amfiteátru postaveném jí na míru u německého Mnichova, aby svým „Hello, it's me“ odstartovala show pokaždé pro 75 tisíc lidí. Uplynulou sobotu se tato podívaná konala naposledy. A přesně jak slíbila: bylo to opravdu nabité emocemi.
Ondřej Vetchý, Marek Taclík a Matěj Hádek se pokoušejí vyšetřovat vraždy. Pod nohy se jim pletou stoický Ivan Trojan a cholerická Tereza Ramba. Nechtěně komicky a úmorně upovídaně začíná druhá řada krimi série Docent, kterou v neděli večer odvysílala Česká televize.
Komiks Vrána byl v mnoha ohledech výjimečný. Vznikl koncem 80. let minulého století, kdy superhrdinské příběhy potemněly a začaly se stávat čtivem pro dospělé. Zrodil se z bolesti svého autora Jamese O'Barra, jemuž opilý řidič zabil snoubenku. Ponuré vyprávění o pomstě se stalo stejně slavným jako filmová verze z roku 1994. Nynější remake totéž nečeká. Člověk ho zapomene dřív, než odejde z kina.
Mladá servírka Frida si prohlíží fotografie miliardáře Slatera Kinga s téměř umanutým zaujetím. S kolegyní bude obsluhovat na jeho luxusním losangeleském večírku. Přesto se zdá, že dívka musí být šarmantním boháčem posedlá ještě z jiného důvodu. Až mnohem později film nazvaný Tiché znamení vyjeví, že ani sama hrdinka neví, o jaké pojítko jde.
Symbolistní obraz Splynutí duší od Maxe Švabinského snad nemůže mít kontrastnější protějšek. Na výstavě nazvané Husa na Kampě visí vedle plátna Nějaký svatý od Mikuláše Medka. Sběratel a někdejší první ředitel TV Nova Vladimír Železný těmito díly uvozuje výběr ze sbírky své galerie. Do přespříští neděle 8. září je k vidění v pražském Museu Kampa.
Už několik románů převážně s historickými náměty napsal sedmapadesátiletý Marek Toman. Ten nejnovější nazvaný České sklo ale věnoval současnému tématu, a ještě jej situoval do prostředí české diplomacie, v němž se coby zaměstnanec ministerstva zahraničí pohybuje několik desítek let.
Tak jako jsme se smutně smířili s tím, že rajčata v supermarketu už někdy pouze vypadají jako rajčata, i když tak nechutnají, odvykli jsme si očekávat od současné české prózy víc než napínavý děj nebo palčivé, pokud možno aktuální téma. Nová sbírka povídek Hany Lundiakové připomíná, že beletrie může nabízet i atmosféru, že i vyprávění má schopnost intenzivně vonět a hořkosladce chutnat.
Jen drobné světlo hvězd narušuje ticho a temnotu rozlehlého vesmíru. Už takřka meditativním úvodním záběrem dává režisér Fede Álvarez najevo, že jeho nový film Vetřelec: Romulus, který od čtvrtka promítají kina, se chce vrátit na začátek. Až ke kořenům slavné ságy, jež v roce 1979 redefinovala žánr sci-fi hororu a do biografů vtrhla se sloganem "Ve vesmíru vás nikdo neuslyší křičet".
Potřetí v roli filmového režiséra se představuje populární český herec Jiří Mádl. Ve Vlnách, které po premiéře na karlovarském festivalu tento čtvrtek začínají promítat kina, rozmáchlými tahy maluje portréty reformních komunistů, již v srpnu 1968 bránili Československý rozhlas.
"V zakázaným území dělej si, co chceš," zpívala Zuzana Michnová ze skupiny Marsyas. Zhruba do stejné doby, kdy píseň vznikla, tedy vrcholné normalizace, avšak do ještě zakázanějšího území bere čtenáře ve své nové krimi próze Petra Klabouchová.
Pro vydání publikace nazvané Mašinérie lží si nakladatelství Kalich nemohlo vybrat vhodnější dobu. Kniha izraelského novináře Ben-Drora Jeminiho popisuje, jak si západní média a akademický svět převypravují složitou realitu na Blízkém východě.
Jako by do poklidné kotliny dopadl meteorit. Vypadalo to, že současné české romány už nemohou být o ničem jiném než rodinných vztazích, do nichž zasáhne trauma z minulosti, v člověku ožije démon či ten, kdo je jiný, trpí pro svoji jinakost.
Prase v chlívku krčí rypák, chlapi na dvorku takřka nábožně vzhlížejí k přijíždějícímu autu. Patřičně honosná, bojovně nábožná hudba zní, jako kdyby měl přijet král či papež. V úvodu nového českého snímku Mord, který po premiéře na karlovarském festivalu tento týden začala promítat kina, se k chalupě vskutku blíží zásadní osoba: řezník.
Po seriálech The Last of Us a Fallout se zdálo, že Hollywood konečně přišel na to, jak zadaptovat videohru a neurazit při tom všechny hráče světa. Slavit by však bylo předčasné. Filmové zpracování sci-fi střílečky Borderlands, které od čtvrtka promítají kina, představuje návrat do časů, kdy podle her vznikaly zaměnitelné akční snímky na jedno použití.
Stejně jako restaurace či cukrárny mění v horku menu a místo kaloricky vydatných pokrmů nabízejí lehčí jídla nebo osvěžující drinky, očekáváme od prázdninových koncertů i divadel určitou odlehčenost. Že ji lze spojit s prvotřídní kvalitou, dokázaly Letní slavnosti staré hudby. Festival pořádaný institucí Collegium Marianum toto úterý v pražském Divadle ABC uzavřel jubilejní 25. ročník.
Oči Franze Kafky z mnohonásobně zvětšeného proužku fotografie shlížejí na výstavu v plzeňských Masných krámech. Je to vtipně doslovný prvek jinak ambiciózní přehlídky mapující, nakolik rozmanité výtvarné projevy v Praze počátku 20. století obklopovaly synka židovského obchodníka ze Staroměstského náměstí, citlivého studenta práv se špičatýma ušima a snad prvního autora moderní evropské literatury.
