Po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil vývoj ukrajinsko-ruské války do nové éry. Stejně jako Evropa je i Turecko mimo mírová vyjednávání. Tři roky se země se strategickou polohou i komplikovanými sousedskými vztahy stavěla do role mediátora konfliktu, teď chce turecký prezident Erdogan vrátit zemi zpátky do hry.
Papež František v rozhovoru se švýcarskou televizní stanicí nevyzýval Ukrajinu ke kapitulaci, ale spíše volal po příměří a odvaze zahájit jednání, vysvětlil v neděli podle agentury ANSA mluvčí Vatikánu Matteo Bruni. Papež ve zmíněném rozhovoru hovořil o potřebě vyvěsit "bílou vlajku".
Americká a britská letadla bombardují Jemen. Soustřeďují se na vojenská zařízení, kasárna a sklady zbraní hnutí Húsíové, které ovládá severozápad Jemenu. Húsíové už od října napadají lodě v Rudém moři a tvrdí, že tím pomáhají Palestincům v boji proti Izraeli.
Americký prezident je nejmenovaným, ale faktickým lídrem NATO. Otázka, kdo bude po příštích volbách v listopadu 2024 úřadovat v Bílém domě, tak leží na alianci jako těžký stín. Bidena lze kritizovat za pomalou pomoc válčící Ukrajině, návrat Donalda Trumpa by ale mohl být pro Kyjev katastrofou.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a řecký premiér Kyriakos Mitsotakis se na schůzce ve Vilniusu na okraj summitu NATO dohodli na "resetování" vztahů svých zemí. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na kanceláře obou lídrů. Erdogan a Mitsotakis se naposledy setkali v říjnu v Praze na neformálním evropském summitu, kde ale mezi nimi došlo ke slovní roztržce.
Tureckým prezidentem byl v neděli na další pětileté období po 20 letech u moci opět zvolen Recep Tayyip Erdogan. Potvrdila to večer ústřední volební komise v Ankaře při oznámení oficiálních výsledků druhého kola prezidentských voleb po sečtení téměř sta procent hlasů. Erdogan získal zhruba 52,2 procenta hlasů, jeho opoziční vyzývatel Kemal Kiliçdaroglu 47,8 procenta.
V Turecku v neděli voliči rozhodují o tom, zda tuto zemi s 85 miliony obyvatel povede dál prezident Recep Tayyip Erdogan, či ho vystřídá lídr opozice Kemal Kiliçdaroglu. Očekává se opět vítězství devětašedesátiletého Erdogana, který zemi vládne už dvacet let.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan musel za dvě desetiletí u moci překonat řadu politických krizí - hromadné protesty, obvinění z korupce, pokus o státní převrat v roce 2016 a příchod velkého počtu uprchlíků ze Sýrie zmítané občanskou válkou. V současnosti se země potýká s velmi vysokou inflací. Erdogan se však dostal do druhého kola prezidentských voleb.
"Neznám nic jiného. K moci se dostal, když jsem se narodil," říká o tureckém prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi jednadvacetiletý Can. O víkendu se chystá k volbám se slovy, že jde o všechno. Stejně jako další mladí Turci doufá, že v neděli 28. května zvítězí opoziční kandidát Kemal Kilicdaroglu. Pokud by se stal prezidentem znovu Erdogan, chce ze země utéct.
V Turecku žije až 50 tisíc Ujgurů z muslimské menšiny, která jinak obývá provincii Sin-ťiang na západě Číny. Během posledních desítek let tu zažili mnoho zvratů. Nejprve je vláda v zemi vítala jako bratry, pak ale současný prezident Recep Tayyip Erdogan otočil a začal posilovat spolupráci s Čínou. Ujguři proto nyní opatrně sledují, jak o víkendu dopadnou prezidentské volby v Turecku.
Prezidentské volby v Turecku nedopadly tak, jak si opozice slibovala. Současná hlava státu Recep Tayyip Erdogan sice nevyhrála v neděli hned v prvním kole, ale vedla si lépe, než předpovídaly průzkumy veřejného mínění. "Opozici se nepodařilo nalákat nové voliče, jak předpokládala," vysvětluje doktorandka politologie Mine Ceninová.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je přesvědčen, že svůj post obhájí už v prvním kole prezidentských voleb. Má prý jasný náskok. Řekl to podle agentury Reuters v noci na pondělí v prvním vystoupení po uzavření volebních místností.
"Dvacet jedna let je moc dlouho. Je to už nudné. Chci vidět v televizi taky nové obličeje," vysvětluje Mohamed, proč tentokrát ve volbách nepodpoří stranu současného tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Postarší plešatý muž ve světlé kostkované košili na istanbulském Velkém bazaru prodává hlavně porcelán. "Myslím, že to bude těsné, ale opozice nakonec vyhraje," říká s mírným úsměvem.
Největší turecké město, které se rozprostírá na obou stranách Bosporu, bylo ještě před pár lety rájem studentského života. Do Istanbulu mířili Evropané na výměnné pobyty Erasmus, stal se snem i mnoha mladých Turků. Nyní ale kavárny v dříve studentských čtvrtích zejí prázdnotou a číšnice a barmani se snaží lákat aspoň kolemjdoucí turisty.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan má po dlouhých letech u moci nejvážnějšího vyzyvatele. Kemal Kiliçdaroglu usiluje o křeslo hlavy státu a v lecčem vystupuje opačně než Erdogan. Nyní se postavil za Kurdy, menšinu, ke které se podle něj stát momentálně chová jako k teroristům. Erdogana podobná slova dráždí.
Šest opozičních stran v Turecku se v pondělí shodlo na společném kandidátovi do nadcházejících prezidentských voleb. Bude jím Kemal Kiliçdaroglu, šéf hlavní opoziční Lidové republikánské strany. Informovala o tom agentura Reuters.
Turci nepřestávají počítat mrtvé po ničivém zemětřesení. A protože spolu s tím, jak jich přibývá, roste i hněv lidu na vládu, snaží se teď prezident Erdoğan urputně změnit téma veřejné debaty. Slibuje, že ti, kteří přežili, "nezůstanou ve stanech". Stejně jako ovlivní jejich osudy, ale hraje také o ten svůj.
Počet obětí silného zemětřesení v Turecku se zvýšil na 36 200. Ve čtvrtek ráno to po dvou dnech od poslední bilance uvedl turecký úřad pro řešení následků katastrof (AFAD). Zároveň se objevila zpráva o zachráněné ženě, která v troskách strávila 248 hodin.
Turecko po zemětřesení čekají ještě další silné záchvěvy. Tentokrát ekonomické a politické. I když nebudou tak tragické jako ty geologické, zásadně ovlivní jeho další směřování.
Ničivé zemětřesení, které zasáhlo Turecko v roce 1999, pomohlo bývalému istanbulskému starostovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi k moci. Tehdejší vláda totiž čelila silné kritice za to, jak na katastrofu, která stála život 17 tisíců lidí, zareagovala. Pondělní zemětřesení, které postihlo jihovýchodní část země, však může pozicí současného prezidenta, který se uchází o další mandát, naopak otřást.
