Švédsko by nemělo počítat s tureckou podporou svého vstupu do Severoatlantické aliance, pokud nezaručí respekt k islámu, prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v reakci na sobotní protest ve Stockholmu, při kterém byla spálena posvátná kniha muslimů korán. Turecko je spolu s Maďarskem poslední zemí, která stále neratifikovala vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance.
Turecký vládní úřad pro náboženské záležitosti, který je známý pod zkratkou Diyanet, odsoudil novoroční oslavy či pořizování vánočních stromků. Označil to za morální korupci, napsala agentura EFE. Úřad, který spadá pod prezidentskou kancelář, prosazuje také striktní zákaz pití alkoholu či pořádání loterií.
Exploze v pěší zóně v centru Istanbulu si v neděli odpoledne vyžádala nejméně šest mrtvých a 81 zraněných. Vyšetřováním exploze bylo pověřeno pět prokurátorů, uvedla státní tisková agentura Anadolu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan sdělil, že šlo o cílený útok.
Už osm měsíců pokračuje ruská invaze na Ukrajinu a ve vzduchu stále visí výhrůžky ruského prezidenta Vladimira Putina použitím jaderných zbraní. Finsko a Švédsko v květnu oznámily, že chtějí svoji bezpečnost posílit vstupem do NATO, přes velkou podporu spojenců ale stále čekají na plné odsouhlasení svého členství. Brání jim Turecko a Maďarsko.
Minulý týden policie zadržela 12 tisíc migrantů a 125 převaděčů. Kvůli zhoršené situaci vláda zavedla kontroly na hranicích se Slovenskem. Analytik z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že Češi Syřany vnímají hůře než Ukrajince, protože jim je dění na Blízkém východě vzdálené. Bezpečnostní riziko podle něj ale syrští uprchlíci představují.
Jako užitečný prostor pro neformální diskusi v rámci celé Evropy či pro dříve nepředstavitelná setkání zhodnotili premiérové zasedání Evropského politického společenství český premiér Petr Fiala (ODS) a francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle Fialy se summit uskutečnil v kritický okamžik pro kontinent, kdy je kvůli ruské agresi na Ukrajině ohrožena stabilita a bezpečnost Evropy.
Na okraj pražského summitu Evropského politického společenství (EPC) se uskutečnilo vícestranné setkání tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana mimo jiné s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhajem Alijevem.
Jediný lídr země NATO, který se stýká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, je jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan. Americké veřejnoprávní stanici PBS popsal, o čem se minulý týden bavili při setkání na summitu v Uzbekistánu.
Ruský prezident Vladimir Putin musel téměř minutu čekat před zapnutými kamerami na svůj turecký protějšek. Podle výrazu tváře a grimas se zdá, že to nesl velmi nelibě. To, že ho Recep Tayyip Erdogan nechal čekat, mohla být odveta za podobné "ponížení", které se Turkovi dostalo před dvěma lety.
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chamaneí vyzval k prohloubení dlouhodobé spolupráce mezi svou zemí a Ruskem. Po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem také řekl, že Teherán a Moskva musejí zůstat "ostražití vůči klamům Západu", informovala agentura Reuters.
Pokud bychom chtěli shrnout třídenní summit NATO co nejstručněji, tak řekněme: "Vladimir Putin chtěl méně NATO, ale teď ho dostává mnohem více," hodnotí závěry klíčového summitu Severoatlantické aliance v Madridu, který ve středu končí, reportér Aktuálně.cz Daniel Anýž.
Finský velvyslanec v Praze Jukka Pesola příští týden končí svou misi a vrací se do Helsinek. Polovinu svého úřadu přežíval pandemii koronaviru, nyní odchází v době, kdy se o Finsko všichni zajímají. Země se totiž po letech neutrality rozhodla kvůli ruské agresi na Ukrajině vstoupit do NATO. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Pesola vysvětluje, proč byl krok nutný nebo jak probíhají hovory s Tureckem.
Ještě když si před měsícem volali finští a turečtí politici, Ankara podpořila severskou zemi ve vstupu do NATO. Teď ale otočila. Turecko jako jedna ze dvou členských zemí Severoatlantické aliance odmítá vstup Švédska i Finska. Tvrdí, že pomáhají kurdským teroristům. Podle expertky se ale Turecko pouze snaží současnou situaci vytěžit a zlepšit svou pozici na mezinárodním poli.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan svým postojem k možnému členství Švédska a Finska v Severoatlantické alianci rozehrál další hru, v níž mu vůbec nejde o vstup těchto dvou zemí do NATO. Jeho cílem je posílení vlastní pozice na domácí politické scéně či snaha přimět Washington, aby mu mimo jiné umožnil nákup nových stíhaček F-16, napsal turecký opoziční server Ahval.
O Finsko, Švédsko, ani Severoatlantickou alianci tolik nejde. Turecký prezident hraje v první řadě o své postavení doma, kde Turci čelí největšímu sociálnímu propadu za dvacet let. Kdyby kurdská otázka opět eskalovala ve větší konflikt, může zastavit propad své popularity.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že není nakloněn vstupu Finska a Švédska do NATO. Podle něj by přijetí skandinávských zemí bylo chybou, protože obě země na svém území hostily "velký počet teroristických organizací", uvedla agentura Reuters. Erdogan dodal, že Turecko udělalo chybu, když v minulosti souhlasilo se vstupem do NATO svého regionálního rivala Řecka.
