Nová kurdská provincie měla podle mluvčího ležet na severu Sýrie u hranic s Tureckem. Kurdští bojovníci z ní v létě po těžkých bojích vyhnali radikály z Islámského státu. Území se stane již čtvrtou jednotkou, již budou v Sýrii administrativně spravovat Kurdové, kterých v zemi žijí asi dva miliony. Turecko však Kurdy považuje za teroristy a nehodlá je legitimizovat jen proto, že bojují proti Islámskému státu.
EU se chce podílet na hlídání tureckého pobřeží Egejského moře. Běžence hodlá chytat ještě před tím, než odplují do Řecka. Příliv uprchlíků by se tím měl zmírnit. Unie zároveň Turecku finančně pomůže se zvládnutím uprchlíků a vzniknou nové tábory. Modleme se za Erdogana, je nadějí pro evropské politiky, říká maďarský premiér Viktor Orbán. Evropané tureckého prezidenta v posledních letech často kritizují, teď ho ale potřebují.
Rusko nabízí USA společný boj proti Islámskému státu. Podle agentury Bloomberg se jedná o možném odchodu prezidenta Bašára Asada, přičemž základní struktury jeho režimu by zůstaly zachovány. Putin posílá do Sýrie zbraně, těžkou techniku i vojáky. Není jasné, zda chce jen zachránit pro Asada část syrského území, nebo se zapojí do ofenzivy proti povstalcům a Islámskému státu. Čeká se na jeho pondělní projev v OSN.
Evropská unie chce Turecko přemluvit k dohodě. Nabídne přibližně miliardu eur za to, že Turci budou lépe strážit své západní pobřeží a zasáhnou proti sítím pašeráků a převaděčů. Ve hře je také možnost, že na tureckém území vzniknou tábory, ve kterých si běženci budou dávat žádost o azyl v zemích EU. Ankara ale je v pozici, ve které si může klást podmínky. Lídři Unie ve čtvrtek na summitu schválili zatím miliardu eur na pomoc běžencům v Turecku, Libanonu a Jordánsku.
Prezident je přesvědčen, že se mešita "stane pro muslimy v Moskvě a v celém Rusku nejdůležitějším důchovním centrem, zdrojem osvěty, šíření humanistických idejí a původních pravých hodnot islámu" ku prospěchu společné věci se stoupenci dalších vyznání v Rusku.
Turecko koncem července začalo aktivně bojovat proti Islámskému státu v Sýrii, ale zároveň vypovědělo mírové rozhovory s Kurdskou stranou pracujících a útočí i na její základny.
Minulé volby se konaly 7. června, ale nepodařilo se od té doby sestavit koaliční vládu.
Strana premiéra Ahmeta Davutglua volby sice vyhrála, ale k vládnutí potřebuje partnera, jehož se jí nepodařilo získat.
Turecko podle něj chrání Islámský stát a prezident Erdogan je proto odpovědný za masakry, jichž se Islámský stát dopouští.
Turecko minulý týden zahájilo boje proti islámským radikálům v Sýrii a zároveň proti tureckým Kurdům.
Při sebevražedném atentátu - připisovaném islamistům - zemřely na jihu Turecka desítky lidí. Ankara toho využila k útoku na Kurdy, prezident Erdogan vyloučil pokračování mírového procesu.
Turecko dá pro nálety na cíle IS k dispozici strategicky významnou základnu blízko syrských hranic.
Incident se stal ve městě Suruç ležícím zhruba deset kilometrů od syrského pohraničního Kobani.
Třetí kolo volby se bude konat ve středu odpoledne. Pokud žádný z uchazečů neobdrží prostou většinu 276 hlasů, bude se ve čtvrtém kole rozhodovat už jen mezi dvěma nejsilnějšími kandidáty.
Prezident Recep Erdogan ve svých projevech rád odkazuje na pád Konstantinopole v roce 1453. Dočká se slavný svatostánek změny?
Nedělní turecké volby byly zároveň referendem o pravomocích prezidenta Recepa Erdogana. Prohrál.
Do sněmovny se naopak poprvé v historii země dostala prokurdská strana, levicová Demokratická strana lidu (HDP).
Turecko v neděli volí. Sociální sítě zaplavily protestní fotografie. Ženy na nich reagují na výroky tureckého prezidenta.
V neděli jdou Turci k volbám, nejdůležitějším za poslední roky. S obavami je sleduje i Evropa. Reportáž z tureckého města Gaziantep.
Can Dündar napsal o zásilce tureckých zbraní do Sýrie. Podle prezidenta jde o špionáž a novinář podle něj "zaplatí vysokou cenu".
