Loňská jednání mezi Tureckem a EU o řešení migrační krize byla podle všeho ostřejší, než se dosud zdálo. Ukazuje to zápis ze schůzky tureckého prezidenta s předsedou Evropské komise a předsedou Evropské rady během summitu G20 v Antalyi, který zveřejnil řecký zpravodajský server. Erdogan Tuskovi s Junckerem vyhrožoval, že pokud nebude po jeho, "otevře uprchlíkům dveře do Řecka a Bulharska".
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Turecko je připraveno přijmout desetitisíce syrských uprchlíků z Halabu. Učiní tak ale pouze v případě, že tito lidé nebudou mít jinou možnost. Syrští vzbouřenci se v druhém největším syrském městě dostaly do obklíčení vládních vojsk a mnoho civilistů teď prchá směrem k tureckým hranicím.
Turecká armáda je teoreticky druhá nejsilnější v NATO, ale sotva schopná rychle provést velkou pozemní operaci v zahraničí, píše deník Zaman. Část sil je vázaná na východě země boji se separatisty z PKK. Ruská intervence, pomáhající syrskému prezidentovi Asadovi, Turkům vadí, ale zřejmě nepovede k válce mezi oběma zeměmi.
Satirická scénka ze silvestrovských oslav v jednom kyjevském klubu vyvolala diplomatickou roztržku. Herci sehráli parodii na loňské sestřelení ruského bombardéru na turecko-syrské hranici. Ruské ministerstvo zahraničí označilo událost za "propagaci terorismu" a "projev agresivní rusofobie". Tvůrci se brání a přiznávají, že jim šlo o jediné - vyvolat reakci. Pokud bude válečný konflikt na Ukrajině trvat, budou podobné akce nezbytné, tvrdí.
Istanbulským náměstím Sultanahmet otřásl dopoledne mohutný výbuch. Dosavadní informace hovoří o nejméně deseti mrtvých a 15 zraněných. Devět obětí jsou zřejmě Němci. K incidentu došlo v blízkosti Modré mešity, kterou hojně navštěvují turisté. Za výbuch zřejmě může sebevražedný atentátník. Podle tureckého premiéra domnělý útočník patří mezi ozbrojence Islámského státu. Vláda zakázala médiím o události informovat.
Při vojenských operacích turecké armády na většinově kurdském jihovýchodě země bylo za poslední dva dny zabito 32 bojovníků zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Informovala o tom s odvoláním na turecké bezpečnostní zdroje agentura Reuters, podle níž jde o jeden z nejkrvavějších víkendů od loňského července, kdy skončilo dvouleté příměří mezi tureckým státem a PKK. Turecká armáda vede proti PKK již několik měsíců útoky ve snaze vyhnat je z jejich pozic zejména ve městech. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nedávno řekl, že v roce 2015 již bylo zabito více než 3000 bojovníků PKK.
V bojích v Iráku byl zraněn mluvčí organizace Islámský stát (IS) abú Muhammad Adnání. Podle vlády byl zraněn před několika dny při leteckém útoku poblíž města Barvána v provincii Dijála. Ztratil mnoho krve a byl převezen do Mosulu, uvedla armáda. Adnání je ze syrské provincie Idlib a v minulosti bojoval v Iráku v řadách Al-Káidy. Před deseti lety byl v zajetí amerických vojáků v Iráku, teď je řazen k hlavním propagandistům organizace. V roce 2014 prohlásil, že se Islámský stát snaží založit moderní chalífát. Podle Williama McCantse z centra Brookings by ztráta Adnáního byla velkou ztrátou pro vůdce IS abú Bakra Bagdádího. "Uvažovalo se o něm jako o možném nástupci Bagdádího," vysvětlil.
Turecký prezident Erdogan obhajoval svou snahu zavést v zemi prezidentský systém poukazem na příklad Německa Adolfa Hitlera. Erdogan to pronesl při setkání s novináři po návštěvě v Saúdské Arábii. "Příklady ve světě určitě existují. Podívejte se třeba na Hitlerovo Německo," řekl Erdogan podle tiskové agentury Dogan. Prezidentská kancelář to označila za dezinterpretaci.
Ruská armáda by v Sýrii mohla nasadit mnohem více zbraní, než dosud. Uvedl to ruský prezident Vladimir Putin a dodal, že Kreml k takové možnosti v případě nutnosti sáhne. Zároveň řekl, že Rusko je na řešení konfliktu v Sýrii připraveno spolupracovat jak s USA, tak i dalšími státy, ale i se současným syrským prezidentem Bašárem Asadem.
Do netradiční soudní tahanice mezi lékařem, který na Twitteru přirovnal tureckého prezidenta ke Glumovi z Pána prstenů, se zapojil oscarový režisér Peter Jackson. Podle autora filmové adaptace románu J. R. R. Tolkiena není na fotkách zlem zkažený Glum, ale jeho pozitivní alter ego Sméagol.
Rusko vytáhlo proti Turecku svůj trumf. Moskva zveřejnila důkazy, že ropa z území kontrolovaného Islámským státem míří do Turecka. Nezmínila ale, že v nelegálních dodávkách černého zlata jsou zapleteni všichni aktéři blízkovýchodního konfliktu, syrského diktátora Bašára Asada nevyjímaje. Projděte si fotografie a videa, která ve středu ukázalo ruské ministerstvo obrany.
Turecký soud řeší kuriózní případ, za který hrozí obviněnému lékaři až dvouletý trest odnětí svobody kvůli urážce prezidenta. Muž sdílel na Twitteru koláž fotografií přirovnávající tureckou hlavu státu ke Glumovi z Pána prstenů. Soudce nechal sestavit expertní tým, který teď rozhodne, zda jde o zesměšnění prezidenta.
Přes prostředníky a řidiče cisteren se surovina vytěžená z polí kontrolovaných Islámským státem dostává do okolí. Pašuje se do Turecka, kde se dál prodává na černém trhu. Používají ji syrské povstalecké skupiny nepřátelské Islámskému státu, stejně tak jako syrský režim. Rovněž putuje do oblastí v Iráku, které Islámský stát nemá pod kontrolou.
Rozhodnutí Turecka sestřelit ruské letadlo mělo zajistit bezpečnost pro nelegální dodávky ropy ze Sýrie do Turecka. V Paříži to dnes prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan toto tvrzení podle tureckého deníku Daily Sabah označil za pomluvu, a dokonce prohlásil, že by podal demisi, pokud by se nelegální obchod skutečně prokázal.
Prominentní turecký právník podporující kurdské rebely byl v sobotu zastřelen neznámým útočníkem. Informovaly o tom světové agentury s odvoláním na turecké úřady. Advokát Tahir Elçi byl obviněn z údajné teroristické propagandy a hrozilo mu za to vězení. Podle starosty města Diyarbakir obývaného převážně Kurdy byl Elçi zastřelen ve chvíli, když poskytoval vyjádření médiím. Šéf asociace advokátů Diyarbakiru čelil obvinění kvůli svému říjnovému vystoupení v televizi, kde o zakázané Straně kurdských pracujících (PKK) prohlásil, že není teroristickou organizací. Turecká prokuratura pro něj za údajné šíření teroristické propagandy požadovala sedm let vězení.
Dvojice novinářů zadržených v Turecku kvůli své práci vyzvala před nedělním summitem EU-Turecko Evropskou unii, aby neustupovala v požadavcích na dodržování lidských práv v zemi. Část evropských diplomatů zmírňuje postoj vůči Ankaře, neboť Brusel spoléhá na její pomoc se zvládnutím náporu migrantů. Šéfredaktor opozičního listu Cumhuriet Can Dündar a jeho přední redaktor Erdem Gül napsali evropským představitelům dopis z věznice Silivri u Istanbulu. Soud nařídil jejich zadržení ve čtvrtek poté, co zveřejnili záběry, které podle nich dokládají, jak turecká tajná služba posílá zbraně do Sýrie. Oba byli obviněni ze špionáže. Proti zadržení novinářů demonstrovaly v zemi v pátek tisíce lidí.
Evropská komise představila plán pomoci Turecku s uprchlíky. Peníze rozpočítala na jednotlivé země EU podle jejich ekonomické velikosti. 28 států Unie má uhradit 2,5 miliardy, 500 milionů eur půjde z evropského rozpočtu. Na nedělním summitu EU a Turecka se očekávají velké spory.
Strana kurdských pracujících (PKK) oznámila, že ruší jednostranné příměří, které vyhlásila před tureckými parlamentními volbami. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) získala většinu v parlamentu, ve středu uvedl, že hodlá pokračovat v útocích proti kurdským separatistům. Turecká armáda se v červenci aktivně zapojila do bojů proti radikálům z Islámského státu, které začala bombardovat. Zaútočila také na pozice syrských Kurdů a bombardovala i pozice PKK v severním Iráku. Turecké síly zároveň provedly řadu razií v Turecku. PKK na nové nepřátelství začala odpovídat vlastními protiútoky, které v době předvolební kampaně jednostranně přerušila.
Nedělní předčasné volby v Turecku se značným náskokem vyhrála Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou založil a vedl nynější prezident Recep Tayyip Erdogan. Do parlamentu se těsně dostali i Kurdové, oproti červnovým volbám si ale pohoršili. Volby se uskutečnily podle zahraničních komentářů za zhoršené bezpečnostní situace a obav ze stavu ekonomiky. Turečtí voliči vybírali nový parlament podruhé za posledních pět měsíců. Podle komentátorů jde o černý den pro Turecko, obzvláště kvůli Erdoganovým autoritářským sklonům.
Turecko vstoupilo do bojů v Sýrii až letos a přitom obnovilo vojenské operace proti Kurdům. Agentura AFP napsala, že postup Kurdů z jejich tradiční oblasti na severovýchodě Sýrie směrem na západ vyvolává v Ankaře obavy. Turecko považuje PYD za spojence turecké Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara řadí k teroristickým organizacím a proti níž letos obnovila boje.
