Katalánci se stěhují do volebních místností. Důvodem je to, aby zajistili, že se v neděli otevřou pro referendum o nezávislosti Katalánska. Madrid ve snaze zabránit konání referenda tento týden nařídil policii v případě potřeby volební místnosti obsadit. Policie údajně hodlá navštívit všech více než 2300 objektů a zabavit urny, hlasovací lístky a místnosti uzavřít.
Letecké společnosti vyslyšely výzvu irácké vlády a ruší lety do iráckého Kurdistánu. Okolní země také zavírají hranice. Samostatný Kurdistán nikdo ze sousedů nechce. Referendum, ve kterém se Kurdové vyslovili pro nezávislý stát, tvrdě narazilo. "Kurdská vláda udělala pořádáním referenda velkou chybu a nyní je nutné jí zabránit v ještě větších chybách," nechal se například slyšet turecký prezident Recep Erdogan.
Více než 90 procent voličů se v pondělním referendu vyslovilo pro nezávislost iráckého Kurdistánu. Informovala o tom volební komise v kurdské autonomii v Iráku. Agentura Reuters nicméně podotýká, že referendum je nezávazné, a tak k oficiálnímu získání nezávislosti zřejmě nepovede. Proti konání referenda se ostře vymezil Bagdád, který dnes dokonce vyzval úřady v autonomním Kurdistánu, aby výsledky referenda zrušily. S krokem Kurdů rovněž nesouhlasí některé státy, včetně Turecka a Íránu. Podle oficiálních výsledků zveřejněných volební komisí se pro nezávislost vyslovilo 92,73 procent voličů. Volební účast překročila 72 procent.
Vedení katalánské policie se odmítlo podřídit příkazu Madridu. Ten po ní chce, aby před nedělním referendem obsadila budovy, kde mají lidé hlasovat. Jde především o vzdělávací a občanská centra. Španělské centrální úřady převzaly v minulých dnech kontrolu nad koordinací práce celostátní policie a katalánského sboru. Cílem je znemožnit konání sporného referenda o nezávislosti Katalánska.
Irácká vláda v úterý nařídila vedení kurdské oblasti, aby opustilo letiště v Irbílu. Kurdové to však odmítli, podle svých slov letiště potřebují pro boj s teroristy z Islámského státu. Bagdád tak oznámil zahraničním leteckým společnostem, že v pátek bude v Irbílu pozastaveno letecké spojení. Irácká vláda tím reaguje na pondělní referendum, ve kterém Kurdové hlasovali o nezávislosti. Irácký premiér Hajdar Abádí vyzval úřady v Kurdistánu, aby výsledky hlasování zrušily.
Pro nezávislý Kurdistán se v referendu vyslovilo až 90 procent hlasujících. Uvedla to televize Rudaw. Referendum se týkalo autonomních kurdských oblastí na severu Iráku a také několika míst, na která si dělají nárok jak Kurdové, tak irácká vláda. Oficiální výsledek referenda by měl být znám zhruba ve středu. K urnám podle odhadů přišlo 72 procent oprávněných voličů.
Katalánského premiéra Carlese Puigdemonta, který chce v neděli uspořádat referendum o nezávislosti, může zatknout policie, připustil španělský generální prokurátor. Puigdemonta a jeho vládu viní z nerespektování zákonů, zneužití úřední pravomoci a zpronevěry veřejných prostředků. Hlasování je podle španělských úřadů nelegální, prokuratura už tak pohrozila zatčením 700 katalánských starostů, kteří byli připraveni pořádat referendum ve svých obcích.
Referendum, v němž iráčtí Kurdové rozhodovali o své nezávislosti je u konce, nyní už zbývá jen spočítat hlasy. Předpokládá se, že většina obyvatel s osamostatněním souhlasila, konečné výsledky budou známy do 72 hodin. nebudou sice závazné, ale poskytne současnému vedení iráckých Kurdů mandát k vyjednávání o odtržení iráckých kurdských oblastí s Bagdádem a okolními státy. Vláda referendum označila za protiústavní a v jedné z provincií dokonce nařídila zákaz vycházení.
I přes mezinárodní kritiku v pondělí ráno začali iráčtí Kurdové hlasovat v referendu o nezávislosti svých čtyř oblastí na severu Iráku a následném vzniku Kurdistánu. Očekává se, že se lidé vyjádří pro nezávislost. Referendum již dříve odmítla centrální irácká vláda, sousední země i USA s obavami o destabilizaci regionu. Tyto argumenty však současný prezident autonomních kurdských oblastí Masúd Barzání odmítl se slovy, že Kurdistán bude respektovat veškeré mezinárodní zákony. Oficiálně zatím jako jediná země podpořil konání referenda Izrael. Írán oproti tomu uzavřel svou pozemní i vzdušnou hranici s iráckými kurdskými provinciemi.
Tisíce lidí demonstrovaly v Barceloně na podporu referenda o nezávislosti Katalánska, plánované na příští neděli, a proti snaze španělských úřadů konání referenda o nezávislosti sedmimilionového regionu zablokovat. Španělská vláda odmítá jakékoli debaty o možnosti uspořádání referenda z obav o to, že by vedly k odtržení historicky i ekonomicky významného regionu od téměř padesátimilionové země. Ústavní soud na žádost vlády pozastavil platnost katalánského zákona o referendu, dokud o problému definitivně nerozhodne.
Kurdové v Iráku plánují uspořádat referendum o nezávislosti. V pátek za uspořádání referenda demonstrovaly desetitisíce Kurdů a vyslechly si projev prezidenta kurdské autonomní oblasti Masúda Barzáního. Ten uvedl, že jeho krajané jsou připraveni za svobodu zaplatit jakoukoliv cenu. Kvůli snaze o uspořádání referenda, které zablokoval také Irácký nejvyšší soud, dlouhodobě čelí mezinárodní kritice.
Tisíce obyvatel Barcelony vyšly do ulic, aby demonstrovaly za konání referenda o nezávislosti Katalánska na Španělsku. Madrid se snaží hlasování zastavit a označuje ho za nezákonné. Španělské vládní strany zároveň nabídly Katalánsku "dialog v mezích zákona", pakliže upustí od snahy referendum uspořádat. To je zatím naplánované na 1. října.
Středeční razie v úřadovnách katalánské vlády kvůli plánovanému referendu o nezávislosti vyvolala v několika městech demonstrace. V centru Barcelony demonstrovaly tisíce lidí. Lidé se shromažďovali i v Madridu, kam ale přicházeli i lidé, kteří chtěli manifestovat za jednotné Španělsko. Policie se snažila zabránit kontaktu těchto dvou táborů. K manifestacím vyzvali i šéfové stran Podemos Pablo Iglesias a známý baskický lídr Arnaldo Otegui.
Španělská policie provedla razie v několika sídlech katalánských ministerstev. V souvislosti s tím zadržela 12 lidí. Mezi nimi je i Josep Maria Jové, pravá ruka katalánského vicepremiéra Oriola Junquerase. Razie cílí na úřady, které se mají podílet na přípravách referenda o nezávislosti Katalánska. To minulý týden zablokoval ústavní soud. Generální prokuratura tak přikázala policii pozatýkat osoby, které přesto referendum chystají.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v projevu před Valným shromážděním OSN poukázal na hrozbu terorismu, která se "jako rakovina šíří z prostředí syrského konfliktu". Řekl, že Turecko se spolu s Ruskem a Íránem na konferenci v kazašské Astaně snaží zajistit pro Sýrii bezpečí, prosperitu a mír. Erdogan obvinil kurdské bojovníky v Sýrii a Iráku, že zneužívají boj proti Islámskému státu "ke změně demografické situace v regionu". Jejich úsilí o nezávislost destabilizuje poměry na Blízkém východě a je třeba ho zastavit, řekl turecký prezident. Vyzval kurdskou regionální vládu v Iráku, aby ustoupila od chystaného hlasování o nezávislosti.
Nejvyšší soud v Iráku pozastavil konání referenda o nezávislém Kurdistánu. Nejprve chce rozhodnout o stížnostech, které tvrdí, že hlasování je protiústavní. Iráčtí Kurdové vyhlásili nezávazné referendum o nezávislosti letos v červnu. Vláda v Bagdádu s ním ale nesouhlasí a minulý týden se proti němu vyslovil i irácký parlament. Proti kurdskému hlasování se kromě Bagdádu staví i Turecko a Írán.
Starostové téměř 700 katalánských měst a obcí reagovali na páteční prohlášení premiéra Mariana Rajoye, který regionální vládě pohrozil, že pokud neupustí od příprav referenda, většinu rozpočtu převezme centrální vláda. Referendum zakázal také Ústavní soud.
Španělský premiér Mariano Rajoy v pátek zopakoval, že nepovolí Katalánsku se osamostatnit. Katalánci se v minulosti několikrát pokoušeli o referendum, avšak již dříve to zakázal Ústavní soud. Přesto katalánská vláda chystá referendum na 1. října. Rajoy řekl, že vláda bude pokračovat v akcích, které koná proti Katalánsku a udělil vládě ultimátum 48 hodin, aby začala plnit zákony a ctít rozhodnutí soudu. Podpořil také návrh ministra financí Cristóbala Montora, který plánuje převzít kontrolu nad 80 procenty katalánského rozpočtu.
Španělský Ústavní soud v úterý vyhověl žádosti Madridu a pozastavil platnost katalánského zákona o oddělení od Španělska. Zákon představuje jakousi dočasnou ústavu pro případ, že se pro samostatné Katalánsko lidé vysloví v referendu. Zákon o přechodu Katalánska k samostatnému státu schválil ve čtvrtek tamní parlament, ve kterém mají většinu separatisté. Ústavní soud jej v úterý označil za "příhodný pro autokratický režim", napsal španělský deník El País. Urychlené schválení legislativy pak podle soudců mělo "jasně totalitní" povahu. Samotné hlasování je naplánováno na 1. října. Ústavní soud přitom už o víkendu pozastavil i zákon o vyhlášení referenda.
V Barceloně si v pondělí připomněly Den Katalánska statisíce lidí. Svátek španělské autonomní oblasti slaví především místní nacionalisté. Největší akci uspořádala skupina Katalánské národní shromáždění (ANC) usilující o odtržení Katalánska, která počet jejích účastníků předem odhadovala na 450 tisíc. O vyjádření podpory pro chystané referendum, které by se mělo uskutečnit 1. října požádal obyvatele i předseda katalánské vlády Carles Puigdemont.
