


Volební řež: O čem sním, když náhodou spím? Místo eurem budeme platit máslem
Upřeně sledujeme poslední zářezy volební kampaně 2017.



Upřeně sledujeme poslední zářezy volební kampaně 2017.



V katalánské metropoli Barceloně se bude v pondělí konat velká demonstrace na podporu nezávislosti. A to jen zhruba tři týdny před referendem, které vyhlásila katalánská vláda. Španělská vláda v Madridu chce hlasování zabránit všemi právními prostředky. Zástupcům katalánské vlády, kteří se budou na přípravě referenda podílet, tak například hrozí trestní stíhání. Do centra Barcelony nyní míří oficiálně asi 400 tisíc demonstrantů, kteří chtějí referendum podpořit.



V případě, že si obyvatelé Katalánska odhlasují v referendu 1. října nezávislost, přejde Katalánsko k samostatnému státu. Zákon, který to umožní, v noci na pátek schválil katalánský parlament. Obyvatelé tohoto bohatého španělského regionu jsou ale v otázce samostatnosti nejednotní. Stejně tak i parlament. Před samotným hlasováním odešlo na protest několik poslanců. Podle centrální vlády v Madridu jsou snahy Katalánska o nezávislost nelegální a protiústavní. Madrid je rozhodnutý zabránit konání referenda všemi možnými prostředky.



Ústavní soud Španělska pozastavil platnost zákona, podle kterého mělo proběhnout katalánské referendum o nezávislosti. Španělský generální prokurátor zároveň chce José Manuel Maza obvinit katalánské poslance za to, že schválili zákon o referendu ohledně nezávislosti Katalánska. Žaloba se má vztahovat i na členy katalánské vlády. Zákon schválil parlament ve středu. Všelidové hlasování je naplánované na 1. října, španělská vláda mu ale chce zabránit.



Mezi Bruselem a Londýnem ve čtvrtek končí třetí kolo brexitových vyjednávání. Když loni v červnu vrcholila kampaň před referendem o setrvání či odchodu Velké Británie z EU, zastánci tábora "Vote Leave" tvrdili, že pokud vyhrají, Británie opustí EU co nejrychleji. Po více než roce se jejich rétorika zmírnila. Někteří zmizeli, jiní sedí v kabinetu premiérky Theresy Mayové a právě o brexitu za Británii s Bruselem vyjednávají. Projděte si postoje hlavních aktérů v následujícím přehledu.



Katalánská vláda v čele s Carlesem Puigdemontem se nehodlá vzdát snu o nezávislosti. Závazné referendum chystá na příští měsíc, a to i přes varování španělského premiéra Mariana Rajoye. Ten opakovaně upozorňuje, že je referendum protiústavní. Regionální vláda v Katalánsku si ale stojí za svým a už stihla připravit zákon, který popisuje, jak by první dny nezávislosti vypadaly. Puigdemont navíc popisuje i některé znaky osamostatněného Katalánska - mělo by například vlastní armádu.



Rusko je jedním z mála států světa, které uznávají samostatnost Jižní Osetie a Abcházie. Dvojici území, která před devíti lety vyhlásila nezávislost na Gruzii, ale mnoho zemí považuje spíše za protektoráty. Ruský vliv na ně navíc postupně sílí. Vojáci Jižní Osetie například spadají pod ruskou armádu a obě oblasti jsou závislé na miliardových finančních příspěvcích z Moskvy. "Partnerství" s těmito regiony se snažil ještě více utvrdit sám ruský prezident Vladimir Putin, když toto úterý navštívil přímořské město Picunda v Abcházii.



Británie bude nejspíš i několik let po brexitu plnit pravidla Evropské unie a přispívat do evropského rozpočtu. Připouští to i tvrdí zastánci britského odchodu z EU. Londýn potřebuje dohodu na tomto přechodném období, aby brexit tvrdě nezasáhl jeho ekonomiku.



Ve Rwandě se v pátek konají prezidentské volby. Současný prezident malé východoafrické země Paul Kagame pravděpodobně znovu obhájí svůj post. Předvolební průzkumy ukazují, že až 90 procent obyvatel ho hodlá podpořit. Kagame vyvedl zemi z masové genocidy v roce 1994 a stal se symbolem rwandského vzestupu. Zahraniční kritici ale upozorňují, že jeho vládu provází zastrašování a útisk opozice.



Ve Velké Británii nyní žijí zhruba tři miliony občanů jiných zemí Evropské unie, mezi nimi i 40 tisíc Čechů. Co s nimi bude za dva roky, až uplyne lhůta pro vyjednání odchodu Británie z EU? Britský ministr financí Philip Hammond tlačí na uzavření dohody o přechodném období, která by zaručila volný pohyb zboží, služeb a kapitálu i po roce 2019. Přechodné období je však podle států EU možné jen pod podmínkou, že Británie bude dál respektovat všechna evropská pravidla. A mezi ně patří i umožnění volného pohybu pracovních sil.



V Bruselu v pondělí začalo další jednání o brexitu. Týmy, které vedou Michel Barnier za Brusel a David Davis za Velkou Británii, budou celý týden hledat pokrok především v klíčových otázkách, kterými jsou zachování práv občanů po odchodu Británie z bloku na jaře 2019, migrace, britské finanční závazky vůči unii a také hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou.



Drtivá většina obyvatel Venezuely v neoficiálním referendu odmítla záměr vlády svolat Ústavodárné shromáždění. Plebiscitu pořádaném opozicí prezidenta Nicoláse Madura se zúčastnilo 7,18 milionu lidí a 98 procent hlasujících plány vlády odmítlo. Vláda podle kritiků chce zřízením Ústavodárného shromáždění novým orgánem nahradit parlament, v němž má opozice většinu, a posílit diktaturu prezidenta Nicoláse Madura.



Oscar Pérez si vytvořil pověst akčního hrdiny, který je ochotný položit život za to, aby se Venezuela vymanila z moci nenáviděného prezidenta Nicoláse Madura. Od té doby, co v ukradené policejní helikoptéře zaútočil na vládní budovy v Caracasu, se skrývá v ústraní. Ve čtvrtek večer se poprvé objevil na veřejnosti. Vyzval lid k dalším demonstracím a účasti v nedělním referendu. "Budeme v ulicích bránit lid," pohrozil možnými střety s policií. Kdo ve skutečnosti tento samozvaný hrdina je, ale téměř nikdo neví. Opozice na neděli vyhlásila nezávazné a spíše symbolické referendum o odvolání prezidenta Nicoláse Madura. Tomu závaznému brání volební komise.



Francouzský prezident Emmanuel Macron vyhlásil rozsáhlou reformu státních institucí. Pokud se ji nepodaří prosadit do roka, bude následovat k dané otázce referendum. Macron to řekl během svého slavnostního projevu před oběma komorami parlamentu ve Versailles. Zároveň potvrdil, že na podzim ve Francii skončí výjimečný stav zavedený po teroristických útocích v Paříži v roce 2015.



Premiérka Nicola Sturgeonová odložila rozhodnutí o vyhlášení nového referenda o odtržení Skotska od Velké Británie až na konec rozhovorů o brexitu. Předpokládá zároveň, že jednání o britském odchodu z Evropské unie skončí na podzim příštího roku. Odklad, který Sturgeonová oznámila na půdě skotského parlamentu může podle některých britských médií souviset s výsledkem nedávných předčasných parlamentních voleb v Británii, ve kterých přišla Skotská národní strana (SNP) Nicoly Sturgeonové o dvě desítky poslanců.



V Bruselu začaly rozhovory o odchodu Velké Británie z Evropské unie. Pro tzv. brexit se Britové vyslovili loni v referendu. Británie do rozhovorů vstupuje po parlamentních volbách, které sice vyhráli konzervativci premiérky Theresy Mayové, ale nezískali sami většinu. Objevují se tak spekulace, že to může ohrozit podobu tzv. tvrdého brexitu, který Mayová prosazuje.



Portoričané v nedělním referendu odhlasovali, aby se jejich země stala 51. státem USA. Účast v referendu však byla nízká. Konečné rozhodnutí na změně politického statusu Portorika, které je nyní přidruženým územím Spojených států, bude v každém případě na americkém Kongresu.



Po více než půlstoletí trvající občanské válce v Kolumbii přišel loni na podzim klid zbraní. Mírová dohoda, kterou uzavřeli povstalci z FARC s prezidentem Juanem Manuelem Santosem, obsahuje i termín odzbrojení povstalců. Ten vyprší ve středu. Odzbrojování však nabralo zpoždění, z něhož povstalci viní vládu.



V květnu měl být po několika odkladech hotový klíčový dokument, který má rozhodnout o poloze brněnského nádraží. Se zpracováním dokumentu ale není spokojeno město ani kraj. Kvůli připomínkám ohledně napojení obou variant nádraží na systém MHD se termín zveřejnění studie posunul na srpen. Navíc štěpí koalici na magistrátu. Zatímco hnutí ANO tlačí na to, aby byla studie hotová co nejdřív, ostatní koaliční strany chtějí co nejdůkladnější posuzování dokumentu.



Švýcaři nové jaderné elektrárny nechtějí. Alespoň se tak vyjádřili voliči v nedělním referendu, ve kterém 58,2 procenta hlasujících podpořilo vládní zákon o nové energetické strategii do roku 2050. Stávající jaderné elektrárny budou moci zůstat v provozu, dokud budou bezpečné. Ve Švýcarsku je nyní pět jaderných elektráren, první z nich se má uzavírat v roce 2019. Zákon také například zpřísní normy pro emise oxidu uhličitého u aut a zvýší podporu obnovitelných zdrojů energie.