Zneužívání i výhrůžkám čelí na Sicílii ženy, které na tento italský ostrov přijely za prací. Nejedná se přitom o migrantky bez dokladů, ale obyvatelky s pasem země Evropské unie. Podle odhadů italské policie žije v takových podmínkách moderního otroctví na jihu země až několik tisíc Rumunek, které pracují na farmách sicilského regionu Ragusa.
Narodil se ve Velké Británii před 52 lety jako Adrien Russell. Jeho trestní rejstřík je plný činů, za které se dostal do vězení. Tam přestoupil k islámu a změnil si jméno na Khalid Masood. Vystupoval i pod různými falešnými jmény a kolem jeho pravé identity stále panují nejasnosti. Některé zdroje z jeho blízkosti ho popisují jako "milého chlapa" a otce od rodiny. Kolik však měl dětí, se neví. V centru Londýna zabil čtyři lidi a na pět desítek jich zranil.
Autobusy ze skupiny Student Agency poprvé vyjedou na pravidelné linky do jihovýchodní Evropy. Další nový spoj pojede do Pasova, zároveň obslouží část jižních Čech.
Tisíce obyvatel Rumunska opět vyrazily do ulic hlavního města Bukurešti na demonstraci proti současné vládě. Žádají její demisi kvůli snaze kabinetu zmírnit trestní postihy korupce. Na akci se podle agentury AP sice sešlo méně lidí než v minulých týdnech, protivládní protesty ale ani po měsíci nekončí.
Díky akvizici se Fortuna stane lídrem trhu v Rumunsku a expanduje také do Chorvatska a Španělska. Za stoprocentní podíl v irské Hattrick Sports Group zaplatí nejméně 2,3 miliardy korun.
Už třetí týden Rumuni v ulicích Bukurešti a dalších měst v desítkách tisíc protestují pro čerstvé vládě sociálních demokratů. Ta se pokusila vládním nařízením prominout korupci politikům, z níž je mimo jiné obviněn i předseda strany Liviu Dragnea. Hrozí mu už druhý proces a vězení. "Opozice je slabá a předčasné volby nikdo nechce. Lidé ale chtějí, aby vládní strana představila nový tým, který nebude jen zástěrkou těch zkorumpovaných," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Sorin Ioiță. Člen nevládní organizace Expert Forum, která kromě jiného monitoruje a zveřejňuje korupční případy rumunských politiků nebo sleduje reformu soudního systému.
V centru Bukurešti opět demonstrovaly desítky tisíc Rumunů. Lidé požadovali demisi vlády. Kabinet čelí kritice za svou snahu zmírnit kriminální postih korupce. Manifestace již pokračují v kuse dva týdny. Podle agentury AFP se v neděli sešlo v centru rumunské metropole 50 000 až 70 000 lidí. Před necelým týdnem se kabinet vzdal záměru prosadit dekret, který měl zrušit postih za některé korupční trestné činy a za zneužívání úředního postavení. Chce ale na to jít cestou prosazení v zásadě stejného opatření formou úpravy trestního zákoníku. To může schválit jen parlament, ale v něm mají vládní socialisté dostatečnou převahu. Kvůli kauze už odstoupil ministr spravedlnosti.
Rumunský ministr spravedlnosti Florin Iordache oznámil, že rezignuje na svou funkci. Zareagoval tak na masové demonstrace, které se konaly v minulých dnech po celém Rumunsku. Lidem vadil návrh zákona, který měl zrušit trestnost některých korupčních činů. "Předal jsem svou rezignaci. Vše, co jsem udělal, bylo legální," uvedl podle agentury Reuters Iordache, z jehož dílny kontroverzní zákon pocházel. Demonstranti původně požadovali konec celé vlády, ta odstoupit odmítla. Přestala však prosazovat kontroverzní zákon. Ve středu pak ustála i hlasování o nedůvěře.
Rumunská vláda se zatím měnit nebude. Ustála v parlamentu hlasování o nedůvěře, které vyvolala opozice. Informují o tom tamní média. Sociálnědemokratický kabinet momentálně čelí kritice za to, že se pokusil omezit trestní postih některých korupčních činů. Kvůli tomu se po celém Rumunsku konaly masové demonstrace – největší od pádu režimu Nicolae Ceaușesca v roce 1989. Lidé na nich požadovali rezignaci vlády. Ta ale hlasování bez větších problémů ustála, v parlamentu má totiž 60procentní většinu. Ve hře je tak nyní akorát demise ministra spravedlnosti Florina Iordacheho. Toho rumunský prezident Klaus Iohannis viní ze zapříčinění politické krize.
Rumunská vláda neustála tlak demonstrantů a zrušila kritizovanou změnu zákona o korupci. Premiér ho stáhl už v neděli, ministr spravedlnosti později zrušil i plánované změny. Demonstrantům v ulicích to ale nestačí a žádají demisi vlády nebo alespoň některých jejích ministrů. Podle premiéra Dragney ale kabinet zatím rezignaci nechystá.
Kontroverzní nařízení o beztrestnosti některých korupčních činů rumunská vláda v neděli po masivních demonstracích zrušila. Informuje o tom agentura Reuters. Na protest proti zákonu vyšlo do ulic Bukurešti v neděli přes 300 tisíc lidí, v celém Rumunsku pak půl milionu. Protesty, které nařízení vyvolalo, byly největší od pádu režimu Nicolae Ceausesca v roce 1989. O plánovaném zrušení nařízení informoval už v sobotu premiér Sorin Grindeanu. Představa kabinetu, že úřady nebudou stíhat řadu korupčních skutků, vyvolala odmítavou reakci také od Evropské komise a prostřednictvím ambasád v Bukurešti i od několika států v čele s USA, Německem a Francií.
Rumunská vláda stáhne kontroverzní nařízení o beztrestnosti některých korupčních činů, proti kterému v uplynulých dnech protestovaly v ulicích Bukurešti i dalších rumunských měst statisíce lidí. Oznámil to v sobotu rumunský sociálnědemokratický premiér Sorin Grindeanu a krátce před ním i předseda menší koaliční strany ALDE Calin Popescu-Tariceanu. Tou dobou se v ulicích Bukurešti podle odhadů médií sešlo okolo 140 tisíc lidí.
Kolem 200 000 až 250 000 lidí v pátek demonstrovalo v rumunské metropoli Bukurešti a v dalších pěti desítkách měst po celé zemi na protest proti rozhodnutí nové vlády omilostnit tisíce vězňů s cílem ulevit přeplněným věznicím. Podle agentury AFP se jen v hlavním městě sešlo na 100 000 osob.
Stovky tisíc Rumunů protestují proti vládnímu dekretu, který ruší deset let úspěchů v boji proti politické korupci. Vláda sociálních demokratů, kteří loni v prosinci vyhráli volby, je pod obrovským tlakem a někteří ministři už odcházejí. Protestů se účastní hlavně mladí, kterým vadí, jak se generace jejich rodičů nechává manipulovat, tvrdí sociologové. Rumunský prezident Klaus Iohannis během čtvrtka oznámil, že podal u ústavního soudu stížnost proti nařízení.
Rumunsko zažilo největší demonstrace od roku 1989, kdy se lidé vzbouřili proti režimu komunistického diktátora Nicolae Ceausesca. Tentokrát obyvatelé protestují proti vládě, která schválila milosti pro některé korupční trestné činy. Do ulic po celém Rumunsku vyšlo až tři sta tisíc demonstrantů. Protesty provázely střety s policií i pálení petard a dýmovnic. O víkendu mají masivní demonstrace pokračovat. Během čtvrtka rumunský prezident Klaus Iohannis oznámil, že podal proti nařízení stížnost k ústavnímu soudu.
Až čtvrt milionu lidí po celém Rumunsku ve středu protestovalo proti úternímu kroku vlády, která schválila dekriminalizaci některých korupčních trestných činů. Milost dostane i několik odsouzených politiků. Znepokojení nad krokem Rumunska vyjádřila Evropská komise, na vládu se ve společném prohlášení obrátila i velvyslanectví Belgie, Kanady, Francie, Německa, Nizozemska a Spojených států. "Toto nařízení může podkopat pověst Rumunska v mezinárodním společenství a existuje riziko, že ovlivní i partnerství založené na společných hodnotách, které jsou hlavními zásadami EU a NATO," napsaly zastupitelské úřady.
V Evropské unii končí stále velké množství papíru, skla nebo plastů na skládkách. Země průměrně recyklují téměř polovinu městského odpadu. To se má do roku 2030 změnit. Podle nového návrhu Evropského parlamentu by se mělo recyklovat 70 procent odpadu z domácností, nemocnic, škol a malých firem. České domácnosti třídí přímo vzorově, jsou na šestém místě v Evropě. Většina nezpracovaného odpadu tu ale pochází z firem.
Rumunská vláda navrhuje omilostnit tisíce vězňů, chce tak ulevit přeplněným věznicím. Překvapivý krok vyvolal kritiku opozice a údiv prokuratury, napsala agentura AP. Návrh na udělení milosti vězňům zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti. Měl by zahrnovat na 2500 odsouzených - zejména těch, kteří si odpykávají tresty nižší než pět let a u kterých nešlo o zločiny sexuální povahy, zločiny násilné či o korupci. Kabinet také navrhuje snížit na polovinu tresty vězňům starším 60 let, těhotným ženám a odsouzeným s malými dětmi. Premiér Sorin Grindeanu chce schválit návrh ve formě mimořádného nařízení vlády, pro nějž není potřeba souhlas parlamentu ani podpis prezidenta. Opozice návrh kritizuje.
Krvavý řezník, který zdecimoval populaci bizonů v Severní Americe a podílel se na terorizování indiánů? Anebo filantrop, bojovník za práva původních obyvatel Ameriky, významný podnikatel, showman a průvodce vědeckých výprav paleontologů? O Williamu Fredericku Codym alias Buffalo Billovi platí – k překvapení mnohých – druhá varianta. Legendární Buffalo Bill, který zanechal významnou stopu i na českém území, zemřel přesně před 100 lety.
Přesunem první části americké vojenské techniky do Polska začíná 6. ledna přelomová operace, během které vzniknou poprvé v novodobých dějinách země na polském území stálé základny vojáků USA i dalších členských zemí NATO. Podle dohody z loňského letního summitu NATO má zhruba tisícovka aliančních vojáků pravidelně rotovat nejen v Polsku, ale i v Pobaltí. Moskva už v minulosti označila tyto přesuny za porušení stávajících dohod s NATO a snahu rozpoutat "novou studenou válku".
